Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - Gadžega Vasil

 

GADŽEGA Vasil (* 28.7.1864 Poljana, dnes Ukrajina, † 16.3.1938 Užhorod, ČSR, dnes Ukrajina), prelát Mukačevské řeckokatolické diecéze, historik, filozof, politik rusínského směru. Studoval na gymnáziu v Užhorodě a Levoči, užhorodském a budapešť­ském duchovním semináři, vídeňské univerzitě. V roce 1887 vysvěcen na kněze, sloužil na rusínských farnostech. Od roku 1914 arciděkan užského komitátu, profesor užhorodského duchovního semináře, autor učebnic ontologie a filozofie (Lénytan-Ontologia, 1903; Természet bólcselet és vildgnézet, 1909), propagoval ideje tomismu.

 

Po rozpadu Rakouska - Uherska vstoupil do aktivní politilky. Na jaře 1919 byl zvolen předsedou Ruského klubu, sjednotivšího několik rusínských „národních rad". V Ruském klubu prosazoval myšlen­ku připojení Podkarpatské Rusi k ČSR. Zúčastnil se společného zasedání rusínských rad 8. 5. 1919, vytvoření jednotné ústřední rusínské rady (Centrální ruská národní rada, CRNR), schválení rezoluce o připojení Podkarpatské Rusi k ČSR. Byl zvolen členem vý­konné rady CRNR a členem rusínské delegace, která odjela do Prahy s úkolem projednat problém připojení. Byl tolerantní k představitelům jiných politických a národních směrů. Spolupracoval s ukrajinskými emigranty, i když nesdílel jejich radikální názory Byl zvolen členem výkonného výboru ukrajinské kulturně-osvětové společnosti Prosvitá, členem re­dakce jejího ročníku Naukovij zbirnyk. Pro tuto činnost nenacházel pochopení u svých ko­legů z rusínských kruhů, spíš ostrou kritiku. Profesionálně se zabýval dějinami Rusínů. Napsal první biografii Ivana Fogorašije-Berežanina (1928), biografii Michaila Lučkaje (Po­pa) (1929).

 

Jeho nejvýznamnějším přínosem do rusínské historiografie je série studií z dějin Rusínů a rusínské církve (Dodatky k istorii Rusinov i ruských cerkvej, 1922-37). Sdílel názor rusínských historiků XVIII. a XIX. století o rusínském osídlení Podkarpatské Rusi do příchodu Maďarů. Christianizace Rusínů byla podle jeho názoru uskutečněna misiemi ze Západu před příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje do Střední Evropy. Tento je­ho názor nemá vědecké opodstatnění, vznikl v podmínkách ostrěho boje mezi řeckokatolickou a pravoslavnou církví, formující se na Podkarpatské Rusi a v ČSR jako celku.

 

prof. Ivan Pop