Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - KLIMPOTJUK MIKOLA

KLIMPOTJUK Mikola  (* 26.11.1906 Velký Bočkov, dnes Ukrajina,  † 10.11.1971 Užhorod, Ukrajina), novinář, podkarpatský komunistický politik. Od konce 20. let působil v komunistickém hnutí ČSR. V roce 1931 vyslán do Moskvy pro školení v Kominterně. V letech 1932-35 studoval na Ukrajinském komunistickém ústavu novinářství v Charkově. Po ukončení studia působil v Mezinárodní organizaci pro pomoc revolucionářům (MOPR), jež ve skutečnosti byla základnou agentů Kominterny a sovětské tajné služby NKVD. V roce 1936 se vrátil na Podkarpatskou Rus, redigoval místní komunistické noviny Karpatská pravda. Pro štvavé články proti státnímu zřízení, systematicky publikované na stránkách těchto novin, byl stíhán čs. policií.

 

Po rozpuštění KSČ v říjnu 1938 emigroval do SSSR. V letech 1939-40 působil v MOPR, po jejím zrušení zůstal bez práce, pracoval jako průvodce na hospodářské výstavě v Moskvě, učil na základní škole. Od roku 1942 redaktor Hlasu Zakarpatska moskevského rozhlasu. Do Užhorodu se vrátil v polovině listopadu 1944 jako člen delegace KSČ (J. Krosnář, S. Borkanjuková, M. Klimpotjuk), jejímž úkolem bylo zjistit charakter událostí na Podkarpatské Rusi a napomáhat obnovování struktury KSČ v kraji. Avšak po příjezdu do Užhorodu byla delegace zaskočena rozmachem „hnutí za sjednocení se sovětskou Ukrajinou" a protičeskou kampaní vedenou místními komunisty. M. Klimpotjuk „pochopil situaci" a spolu se S. Borkanjukovou ihned přeběhl na stranu sovětské vojenské administrace a její loutky Komunistické strany Zakarpatské Ukrajiny (KPZU) a zapojil se do agitace pro „opětovné sjednocení Zakarpatské Ukrajiny se sovětskou Ukrajinou". 

 

Zúčastnil se 1. sjezdu národních výborů v Mukačevu jako delegát KPZU. Jeho další kariémí osud byl stejný jako u ostatních místních komunistických vůdců, postupný pád. V letech 1945-48 šéfredaktor novin Zakarpatská pravda, v letech 1948-51 tajemník strany ve vzdáleném horském okresu, Rachovském, od roku 1951 dopisovatel kyjevských novin Radjanska Ukrajina., od poloviny 50. let zapomenutý stranický důchodce.

 

prof. Ivan Pop