Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - KOZMA Miklós

KOZMA Miklós (* 5. 9.1884 Velký Varadin, dnes Rumunsko,  † 7.12.1941 Budapešť, Maďarsko), maďarský politik. Dětství strávil v podkarpatské vesnici Turji Remety, jeho otec generál Ferenc Kozma byl ředitelem tamního vojenského hřebčince. Studoval na gymnáziu v Užhorodě a Budapešti. Za 1. světové války sloužil v armádě. Do politiky vstoupil v roce 1919 po boku admirála Miklóse Horthyho, jenž stál v čele seskupení maďarských monarchistů v Szegedu v době komunistické diktatury v Maďarsku. Po restauraci maďarské monarchie (1920) a prohlášení Horthyho regentem se pohyboval ve vysoké politice: královský poradce, ředitel maďarského rozhlasu (1925-41), ministr vnitra (1935-37)- V letech 1938-39 zajišťoval politické řízení operace „návratu Horních Uher" (časti území Slovenska a Podkarpatské Rusi), měl na starosti organizaci z řad budapešťské lumpenproletarizované mládeže, band záškodníků, jejichž úkolem bylo destabilizovat situaci v československo-maďarském pohraničí.

V roce 1940 byl jmenován druhým komisařem-regentem na tzv. Karpatském území (Kárpátoljai terulet).  Rozpracoval program urychlené integrace Karpatského území a jeho obyvatel, podkarpatských Rusínů, do maďarského státního systému. Ve svém programovém vystoupení 15. září 1940 v budově zemského úřadu v Užhorodé prohlásil, že projekt autonomie Karpatského území je nereálný, „protože rusínská společnost postrádá střední vrstvu, která by byla schopna autonomii uskutečnit". Nabídl formu i cestu urychleného konstituování svébytného uhro-rusínského národa, odlišného od východoslovanských národů. Slíbil všestrannou podporu kulturnímu rozvoji, zabezpečení rozvoje rusínského školství, vydavatelské činnosti, kodifikaci „uhro-rusínského jazyka" jako literárního.

Zdůraznil, že v nejkratší době uskuteční všechno to, co Československo nedokázalo za dvacet let. Jako kritérium hodnocení činnosti inteligence prohlásil „uhro-rusínské vlastenectví" a loajalitu k Maďarskému království. M. Kozma uskutečnil v Budapešti celou řadu konzultací a návštěv u regenta M. Horthyho, premiéra R Telekiho a u řady ministrů, během nichž seje snažil přesvědčit o nutnosti zvýšit investice do hospodářství Karpatského území a vůbec napomoci jejímu kulturnímu vývoji. Ministerstvo dopravy přislíbilo investovat 4,5 milionu pengo do výstavby cest. Schválen byl program M. Kozmy ve sféře kultury a slíbena finanční podpora pro školství a vydavatelskou sféru.

V lednu 1941 byla z iniciativy M. Kozmy v Užhorodé založena Podkarpatská vědecká společnost (PVS) (Podkarpatskoje Obščestvo Nauk, PON, Kárpátaljai Tudományos Társaság). PVS byla koncipována jako vědecká instituce, svérázná rusínská Akademie věd, jejímž úkolem bylo „pomoci vytvoření svébytné národní identity Rusínů". Měla 35 členů, významných vědců a umělců. Vydávala v rusínském jazyce noviny, časopisy, vědecké publikace, série knih. Jejím nejvýznamnějším přínosem bylo vydání Gramatiky rusínského jazyka I. Harajdy (Grammatika ruskoho jazyka, 1941), čímž byl ukončen proces kodifikace rusínského jazyka, a Všeobecné bibliografie Podkarpatsko. (Zahalna bibligrafija Podkar-patja, 1944), sestavené I. Harajdou a M. Lelekačem. M. Kozma inicioval vytvoření kulturní společnosti I. Kurtjaka, Spolku podkarpatských bojovníků M. Bercsényiho, Spolku podkarpatských vysokoškolských studentů, byl mecenášem podkarpatských malířů.

prof. Ivan Pop