Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - MARKUŠ Alexandr

MARKUŠ Alexandr (pseudonym A. Chustský, Did Marko) (* 2.11.1891 Chust, dnes Ukrajina, † 27.10.1971 Chust, Ukrajina), pedagog, spisovatel a vydavatel. Absolvoval učitelský seminář v Marmarošské Sihoti (1910), učil na rusínských základních školách (1910-23).

Jeho hvězda pedagoga a vlastence zazářila v době první československé republiky. Od roku 1923 školní inspektor, autor 23 školních učebnic, z nichž největši úspěch zaznamenal slabikář (Zomyga, 1925,1926,1930). Na celorepublikovém konkurzu v roce 1925 získal první cenu. Uznány byly rovněž jeho učebnice vlastivědy, zeměpisu a občanské nauky (Nová Evropa, 1925; Hraždamka nauka, 1925; Po rodnomu krajů, 1926; Naša republika, 1926; Dalekým svitom, 1926; Otčyna, 1931; Krajeznavstvo, 1937).

Spoluorganizátor a podpředseda pedagogického spolku (1922-39), vydavatel populárního časopisu Naš rodnyj kraj (1922-39), sborníku rusínských pohádek (Kazky, 1923). V novinách a časopisech publikoval povídky a novely. Po obsazení Podkarpatské Rusi maďarskou armádou v březnu 1939 byl zatčen a internován v koncentračním táboře u Nyíregyházy. Propuštěn byl koncem roku 1939 po vyhlášení amnestie regentem M. Horthym, avšak návrat do školství mu byl zakázán.

V roce 1941 po vyhlášení smířlivého kurzu vůči rusínské inteligenci komisařem M. Kozmou se A. Markuš vrátil k aktivní činnosti v kulturní sféře. Spolupracoval s Podkarpatskou vědeckou společností (PVS) a osobně s její výkonným ředitelem I. Harajdou, publikoval povídky, romány, sborníky pohádek a vlastivědné cestopisy, 1 když pod pseudonymy (Irynu zasvataly, 1941; Julina, 1942; Prihody Vovčka Tovčka, č. 1-2,1943-44; Podkarpatský narodny kazky, 1941-43; Starynny zamky Podkarpattja, 1943).Překládal díla maďarské klasické literatury do rusínštiny.

Po příchodu Rudé armády byl znova vyloučen z kulturního života kraje. Po smrti Stalina získal práci učitele na základní škole. Koncem 50. let iniciovala skupina mladých spisovatelů, jeho bývalých studentů, v Moskvě vydání sborníku povídek A. Markuše (Maramorošskije rasskazy), který se pro něho stal propustkou do tzv. socialistické literatury Avšak stárnoucí spisovatel už prakticky nic originálního nenapsal.
 
prof. Ivan Pop