Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - NĚMEC František

NĚMEC František (* 20.5.1898 Libišany, †19.3.1963 Montreal, Kanada), český politik a odborový činitel. Maturoval na gymnáziu v Hradci Králové. Po maturitě působil jako novinář, posléze funkcionář sociálnědemokratické strany a odborů. V letech 1935-39 poslanec NS. Po okupaci se zapojil do odbojové činnosti v organizaci Politické ústředí. Na jaře roku 1940 odešel do Francie a odtud do Velké Británie.

V letech 1940-42 ministr sociální peče, 1942-44 ministr hospodářské obnovy, obchodu, průmyslu a živnosti v čs. exilové vládě v Londýně. Po podpisu sovětsko-československé dohody o vztazích mezi sovětským velením v Moskvě 8.5.1944 a čs. správou po vstupu RA na území ČSR byl F. Němec jmenován čs. vládním delegátem pro osvobozené území. V této funkci přiletěl v říjnu 1944 na povstalecké území Slovenska, SNR mu však odmítla předat vládní moc.

27.10.1944 přijela čs. delegace v čele s F. Němcem na osvobozené území Podkarpatské Rusi do Chustu, který byl sovětským velením určen za sídlo delegace. Avšak sovětské velení zneužilo klauzule dohody ustanovující, že „výkonnou moc na osvobozeném území v pásmu válečných operací po dobu potřebnou k provádění těchto operací má mít vrchní velení sovětských vojsk". Velení 4. ukrajinské fronty svévolně rozdělilo území Podkarpatské Rusi na dvě „zóny, tzv. válečnou, sovětskou, a československou. Čs. delegaci byla svěřena jen asi třetina území kraje, jeho východní hornatá část. Ale ani na tomto území neměl ministr F. Němec plnou moc, všude fakticky vládly sovětské „komandatury".

Agenti SMERŠ (kontrarozvědka) a NKVD (sovětská tajná služba) za pomoci místních komunistů urychleně připravovali anexi kraje. F. Němec ostře protestoval proti náboru „dobrovolníku" do RA, kterě bylo v rozporu s čs. ústavou, proti zatýkání a odvlečení čs. občanů do SSSR, proti přípravě „sjezdu delegátů národních výborů" v Mukačeyě. Sídlo delegace v Chustu bylo terčem neustálých provokací ze strany sovětských agentů.

Žádné pozitivní výsledky nepřineslo ani jednání s velením 4. ukrajinské fronty (gen. Petrov, gen. Mechlis) ani se sovětskými představiteli v Moskvě (Molotov, Vyšinský).

1. prosince 1944 loutková „vláda" (Národní rada) tzv. Zakarpatské Ukrajiny předala ministru F. Němcovi ustanovení mukačevského „sjezdu" o vystoupení Zakarpatské Ukrajiny z ČSR a ultimatum, aby čs. delegace do tří dnů opustila zemí. 8. prosince 1944 ministr Němec uznal, že jeho pobyt na Podkarpatské Rusi už nemůže být nijak užitečný, a odletěl do Moskvy.

Po válce pracoval na MZV, v letech 1947-48 čs. velvyslanec v Kanadě, kde po únorovém převratu 1948 zůstal v exilu. Stal se členem výboru Rady svobodného Československa a byl činný publicisticky. Napsal dokumentárně-memoárovou knihu The Soviet Seizure of Subcarpathian Ruthenia (1955), v níž podal autentické svědectví o sovětské anexi Podkarpatské Rusi.

prof. Ivan Pop