Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - OLŠAVSKÝ MICHAIL MANUIL

 

OLŠAVSKÝ Michail Manuil (*1700 Olšavice, dnes Slovensko, †1767 Mukačevo, dnes Ukrajina), významný činitel řeckokatolické církve, biskup Mukačevské diecéze (eparchie). Absolvoval duchovní seminář v Levoči, právnickou akademii vKošicích, jezuitské kolegium v Trnavě. V roce 1725 byl vysvěcen na kněze a jmenován farářem v Mukačevu. V letech 1733-43 působil jako generální vikář mukačevské diecéze, v roce 1743 papežem jmenován a Marií Terezií potvrzen jejím biskupem. Založil duchovní školy vřeckokatolických klášterech v Mukačevu, Maria Pócsi, Turce. V roce 1761 biskup úspěšně ukončil dvorem mu uloženou smírčí misi v severním Sedmihradsku a Szatmáru. Za úkol měl ukončit nepokoje mezi poddanými a utvrdit zdejší unii mezi pravoslavnou a katolickou církví. Úspěchem získal u dvora velkou autoritu a byl mu propůjčen titul královského rady. Tento vpravdě nečekaný úspěch biskup Olšavský náležitě využil pro odstranění tíživého a neoprávněného patronátu jagerského biskupství nad Mukačevskou řeckokatolickou diecézí.

 

Projevil se jako významný diplomat, využívající centralizační politiku habsburského dvora a jeho snahy o omezení politického vlivu katolické církve. Pravidelně posílal do Vídně stížnosti na počínání jagerských biskupů. Jagerská biskupská kancelář nezůstala v tomto sporu nečinnou. Prohlásila, že Mukačevská diecéze nemá žádné dokumentárně potvrzené právo na samostatnou existenci, a argumentovala: 1) neexistují žádné dokumenty o založení diecéze vMukačevu; 2) neexistují dokumenty o podepsání unie rusínské pravoslavné církve s katolickou v Užhorodu v roce 1646; 3) unie byla dohodnuta s maďarskou jagerskou biskupskou kanceláří, nikoliv s římským papežem.

 

Diskuse biskupa Olšavského s jagerskou kanceláří přinutila rusínskou inteligenci hledat vlastní historické kořeny, vlastní původ. K tomu využívala první práci z dějin Rusínů, i když nepublikovanou, napsanou kustodem Vídeňské dvorské knihovny, propagátorem tereziánských reforem, Adamem Františkem Kollárem. V lednu 1765 dal biskup Olšavský svolat diecézní sobor (sněm řeckokatolických duchovních), který projednal problém vztahů diecéze s jagerským biskupem a obrátil se na císařovnu Marii Terezii s prosbou o ochranu před ponižujícím počínáním jagerské katolické biskupské kanceláře vůči podkarpatským duchovním. Marie Terezie podpořila duchovní Mukačevské řeckokatolické diecéze a zakázala jagerské katolické kanceláři vměšovat se do záležitostí mukačevské diecéze. Císařská dvorská kancelář se jménem Marie Terezie obrátila na papeže s doporučením osamostatnění Mukačevské řeckokatolické diecéze, a tím ukončení konfliktu mezi rusínskými duchovními a římskokatolicl^ jagerským biskupstvím. Toho se však už biskup Olšavský nedočkal. Bulou papeže Klimenta XIV. v září 1771 byla založena Mukačevské uniatská (řeckokatolická) diecéze. Papež zároveň potvrdil její nezávislost na jagerském biskupství, čímž ukončil mnohaletý spor mezi rusínskou řeckokatolickou církví a jagerským katolickým biskupem. Mukačevská řeckokatolická diecéze zůstala pod jurisdikcí primase Uher, ostřihomského kardinála.

 

prof. Ivan Pop

 

Foto: http://www.olsavica.sk