Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - POGORELOV VALERIJ ALEXANDROVIČ

POGORELOV Valerij Alexandrovič (* 3.4.1872 Petrohrad, Rusko, †12.9.1955 Mnichov, Německo), ruský slavista, pedagog. Absolvoval Historicko-filologickou fakultu moskevské univerzity. Od roku 1903 působil na varšavské univerzitě, v letech 1911-15 její profesor. Po evakuaci z Varšavy v letech 1915-20 přednášel slovanskou filologii na Donské univerzitě v Rostovu na Donu. V roce 1920 opustil Rusko, žil v Bulharsku. 

 

V roce 1923 byl pozván na bratislavskou univerzitu, přednášel dějiny ruského jazyka a literatury, vedl semináře jazyka bulharského, srbského a chorvatského. Od roku 1924 profesor Univerzity Komenského, člen Učené společnosti P. J. Šafaříka. Jeho vědecký zájem se soustředil na analýzu staroruských a starobulharských rukopisů a na srovnávací lingvistku. Značnou pozornost věnoval cyrilometodějské tradici, době nejstarších dějin Slovanů a analýze jejich nejstarších památek. 

 

V slovenském prostředí rozšířil sféru svého vědeckého výskumu o karpatorusínskou problematiku. V letech 1926-29 uskutečnil několik pracovních cest na Podkarpatskou Rus, zajímal se o odkaz rusínského buditele M. Lučkaje (Popa) (Michail Lučkaj i jego Grammatíka slavo-ruthena. Užhorod, 1930; Literáma činnosť M. Lučkaja, karpatského spisovatel'a XIX. storočia. Bratislava, 1939). Výsledkem jeho celkového výzkumu rusínské problematiky byla knižní publikace Karpatorusskije etudy (1939).

 

Aktivně se zúčastnil veřejného života ruské emigrace v ČSR (člen výboru Ruského kroužku a Ruské sokolské jednoty v Bratislavě, člen Sdružení ruských vědců v Praze aj.). V roce 1944 před příchodem sovětských vojsk odešel do Německa.

 

prof. Ivan Pop