Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - POPOVIČ VASIL

29.04.2016

POPOVIČ Vasil (* 12.9.1796 Veliké Komjaty, dnes Ukrajina, † 9.10.1864 Užhorod, dnes Ukrajina), biskup Mukačevsko-užhorodské řeckokatoiické diecéze (eparchie), významný činiteľ rusínského národního obrození. 

 

Absolvoval užhorodské gymnázium a duchovní seminář v Pešti. Vysvěcen na kněze v roce 1820. Byl farářem ve Svaljavě a Marmarošské Sihoti, byl tajemníkem prešovského řeckokatolického biskupství. V roce 1837 byl jmenován biskupem Mukačevsko-užhorodské diecéze. V době studia v Pešti se prostřednictvím svých stovenských spotužáků seznámil s idejemi J. Kollára o slovanské vzájemnosti. 

 

Po nástupu do biskupské funkce rozpracoval osvětový plán pro Rusmy: Po farářích požadoval, aby napomohíi zřízení rusínských škol na svých farních obvodech. Vyučování základu víry ve školách mělo být v rusínštině. Vytvořil skupinu vzdělanců za účelem sestavení nových rusínských učebnic. Podporovál A. Duchnoviče v jeho buditelské činnosti. Plánoval zřízení rusínské školní nadace, avšak narazil na tvrdý odpor uherských úřadů, které si nepřály rozvoj rusínského škoiství. Během revoluce 1848-49 spotupracoval s madiarskou revoruční vládou, avšak byl zklamán její národnostní politikou. 

 

V době existence Užhorodského (Rusínského) okruhu (1849-50) podporovál A. Dobrjanského v jeho „opatřeních prospěšných Rusínům". Mukačevsko-užhorodská diecéze upustila od úřadování v maďarštině a začala používat rusínštinu jako oficiální jazyk. 

 

Po zrušení Užhorodského okruhu a nastolení bachovského absolutistického režimu nastal v postoji biskupa Popoviče prudký obrat. Biskupská kancelář pod jeho vedením okamžitě reagovala na změnu nálad ve Vídni vůči národnostním menšinám v Uhrách a odmítla odebírat rusínské noviny a literámí publikace Duchnovičova prešovského literárního spolku. Zároveň přestala používat rusínštinu jako jazyk oficiálních dokumentů diecéze a vrátila se k latině. V dalších letech svého úřadování se biskup Popovič věnoval výhradně duchovní činnosti.

 

prof. Ivan Pop

Aktuality

Zobraziť všetky
25.07.2025

SÚDNE PROCESY S LÍDRAMI POLITICKÝCH STRÁN A. BRÓDYM, Š. FENCIKOM A ICH SPOLUPRACOVNÍKMI

Ešte pred zjednotením a vytvorením Zakarpatskej oblasti v rámci Ukrajinskej SSR v rokoch 1944–1945 pôsobil v kraji špeciálny súd a poverenec pre bezpečnosť Národnej rady Zakarpatskej Ukrajiny. Vo svojej činnosti sa riadili dekrétom č. 22 z 18. d…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
25.07.2025

Příběh Ivana Mohority. Nebojovali jsme za připojení k SSSR, ale za Československo

Zradili jste nás!  autor: Mikuláš Kroupa Československo nás zradilo, tvrdí Rusíni neboli obyvatelé Podkarpatské Rusi, která byla za první republiky součástí země. „Za připojení Podkarpatska k SSSR jsme nebojovali! Bojovali jsme za svobod…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
24.07.2025

FENCIK Štěpán (*1892 †1946)

FENCIK Štěpán (* 13.10.1892 Veliké Lučky, dnes Ukrajina, †30.3.1946 užhorodská věznice, Ukrajina), řeckokatolický kněz, publicista, rusínský politik, autonomista. Vnuk E. Fencika. Studoval na gymnáziích v Užhorodě a Berehovu. Filozofii a teologii …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
24.07.2025

BRÓDY Andrej (*1895 †1945)

BRÓDY (Brodij) Andrej (* 2. 7. 1895 Kivjažd; dnes Zakarpatská oblast, Ukrajina, † 11. 7. 1946 popraven ve věznici v Užhorodě, Ukrajina), rusínský politik maďarské orientace. Absolvoval učitelský ústav v Užhorodě, studia práv v Budapešti však nedok…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
24.07.2025

HARAJDA Ivan (*1905 †1944)

HARAJDA Ivan (*29. 1. 1905, Zaričovo, dnes Ukrajina; †13.12.1944, dnes Užhorod, věznice SMERŠe), maďarsko‑polský lingvista rusínského původu, překladatel, redaktor a vydavatel. V roce 1919 jeho rodiče, oba středoškolští učitelé, odmítli složit …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
23.07.2025

Rozhovor. Keby tu mal Erik Kaliňák dom...

...nepovedal by, že Rusi budú spoľahlivý sused, hovorí starosta Uliča Andrej Bán Ulič je obec vzdialená od Bratislavy 527 kilometrov. Nachádza sa na hranici s Ukrajinou, neďaleko je aj Poľsko. Ján Holinka (nezávislý) je starosta štvrtej …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Iduť ujko Vasyľ micno pjanyj z korčmy domiv. Po stežki zakopnuť i vpaduť na zemľu. Pomaly tažko vstavajuť i hundruť soj po pid nis:
-Pos--nyj mikrospanok...!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať