Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - RÁKÓCZI Jiří I.

 

Tak se mukačevské panství, hrad a město definitivně dostaly do vlastnictví magnátské rodiny Rákócziů a v jejich držení zůstalo až do roku 1711. Jiří I. Rákóczi velmi dobře věděl, jak velký strategický význam má mukačevský hrad v podmínkách evropské války.  Začal zásadní přestavbu jeho opevnění s využitím všech vymožeností moderní fortifikace. Přestavba byla vedena francouzskými inženýry: Horní část hradu byla přestavěna v duchu barokního zámeckého stavitelství, aby zajistila veškeré pohodlí pro knížecí rodinu. Po ukončení přestavby nabyl mukačevský hrad podoby důstojné rezidence sedmihradského knížete. V roce 1645 se mukačevský hrad stal místem důležitého diplomatického aktu. Jiří I. Rákóczi zde uzavřel s vyslancem francouzského krále Croissym smlouvu o přístupu Sedmihradska k protihabsburské švédsko-francouzské alianci ve třicetileté válce. 

 

Následujícím lineckým mírem z konce roku 1645 získál Jiří I. Rákóczi sedm hornouherských komitátů, včetně podkarpatských. Rozšíříl majetek rodiny o mnoho panství v komitátech Bereg, Zemplín, Abov. V roce jeho úmrtí 1648 to bylo 32 panství v Sedmihradsku, na Podkarpatské Rusi a východním Slovensku se 100 000 poddaných včetně většiny tehdejší rusínské populace. Jiří I. Rákóczi byl jedním z nejúspěšnejších sedmihradských knížat, jehož podpis nese i nejvýznamnějši dokument 17. století, Vestfálská mírova smlouva.

 

prof. Ivan Pop