Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - RUBIJ JOSEF

RUBIJ Josef (* 1833 Prešov, dnes Slovensko, † 13.1.1919 Prešov, Slovensko), rusínsky osvětový činitel. Absolvoval gymnázium v Užhorodě a duchovní seminář ve Vídni. A. Dobrjanský ho seznámil s ruským stavjanofiíem M. F. Rajevským, v tu dobu knězem na ruské ambasádě ve Vídni, Jehož úkolem bylo zajištění kontaktů mezi Slovanským výborem v Moskvě a představíteli slovanských národů Rakouska. Pod vlivem Rajevskěho se J. Rubij stal slavjanofilem, obdivovatetem Ruska a důsledným rusínským rusofilem. M. Rajevskij seznámil J. Rubije s ideologem ruských slavjanofilů I. S. Aksakovem během jeho pobytu ve Vídni. Dlouhá léta Rubij plnil úlohu dopisovatele Aksakovových novin kolportéra ruských novin, časopisů a knih mezi slovanskou studentskou mládeží ve Vídni. Nadměrná aktivita Rubije v tomto směru vyvolala u Rajevského obavy z jeho možného zatčení rakouskou policií a obvinění z nepřátelsého spolčení. Rektor vídeňského řeckokatolického semináře, rusínský kulturní činítel N. Nagy donutíl Rubije odejít do Užhorodu a dokončit vzdělání na tamním duchovním semináři (l862).

 

Po ukončení studia v Užhorodě Rubij odmítl vysvěcení na kněze, složil v Pešti zkoušku profesora gymnázia a 40 let vyučoval klasické jazyky na gymnáziu v Prešově. Zde navázal spolupráci s A. Duchnovičem, byl zvolen tajemníkem Společnosti sv. loanna Krestitelja, členem osvětové Společnosti sv. Vasilije Velikého. V roce 1863 Rubij založil mládežnický kulturně-osvětový spolek Obščestvo Andreja Pervozvannago. Statut spolku měl výrazně proruský charakter ("utvrzovat sami sebe a jiných v pravoslaví, aby oni víru pravoslavnou a národnost svou ruskou nade vše na zemi milovali"). Vedení spolku mělo těsně kontakty se Stovanským výborem v Moskvě a jeho předsedou, slavjanofilem Nikolajem Popovem. Činnost spolku vyvolala ostře odmítavou reakci představitelů hierarchie řeckokatolické církve v Prešově a Užhorodě. Biskupové pohrozili jeho zakladateli přísným trestem až uvězněním. Rubij a členově spolku se formálně podřídili nařízení prešovského biskupa o ukončení činnosti spolku. Zároveň požádali M. F Rajevského, aby neohlašoval v ruském tisku statut spolku a ani se nezmiňoval o jeho činnosti. Poté pokračovali ve své činnosti pololegálně a založili i spolkovou knihovnu.

 

V polovině 60. let se Rubij aktivně zapojil do shromažďování rusínských artefaktů a exponátů pro Slovanské oddělení Všeruskě etnografické výstavy v Moskvě (1867). Kvůli této činnosti byl obviňován maďarskými nacionalisty ze šíření panslavismu. V roce 1865 se rozhodl emigrovat do Ruska, avšak z rodinných důvodů své rozhodnutí uskutečnit nemohl, ačkoliv vízum a práci v Rusku mu obstaral M. E Rajevskij. Pokračoval ve studiu rusínskěho folkloru a etnografie, články na toto téma publikoval na stránkách ruských časopisů Svět a Novyj svět. Napsal rozsáhlé dějiny prešovského gymnázia (Istorija Prešovskoj gamnazii 1673-1890). 

 

prof. Ivan Pop