Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - ŠPIRA Chaim Lazar (Elejzer)

ŠPIRA Chaim Lazar (Elejzer) (*1871, Mukačevo, dnes Ukrajina, †1937,Mukačevo, ČSR, dnes Ukrajina), hlavní mukačevský rabín. Narodil se v rodině mukačevských dědičných rabínů. Od raného dětství byl připravován obsadit tuto pro podkarpatskou židovskou obec významnou funkci hlavního duchovního.

V roce 1902 by zvolen hlavním soudcem rabínského soudu. V roce 1913 založil v Mukačevu školu rabínů. V roce 1914 byl zvolen hlavním mukačevským rabínem. V tu dobu 48 % obyvatel Mukačeva tvořili Židé, ve městě byly 4 synagogy, 9 modlitebních domů, židovské školy, chedery, jídelna pro chudé a staré Židy, židovské kulturní centrum. Rabín Špira se těšil velké autoritě, byl autorem knihy výkladů Tory Minchat Elazar. Na něho se obracely městské a státní úřady ve všech otázkách tykajících se podkarpatské židovské obce.

Po rozpadu Rakouska-Uherska vznikla v mukačevské židovské obci konfliktní situace důsledkem stěhování židovských rodin z Haliče a Bukoviny do města. Noví příchozí neuznávali místní autority ani svatyně, vznikl ostrý konkurenční boj v hospodářské aféře. Rabín Špira se snažil usmířit znesvářené strany. Byl totiž toho názoru, že spory mezi Židy se musí řešit uvnitř židovské obce. Docházelo ke vzájemnému osočování, bitkám a ničení majetku. To už muselo zasáhnout čs. četnictvo a městská policie. Část přistěhovalců byla dokonce vyhoštěna. Rabín Špira udržoval přátelské vztahy s čs. prezidenty T. G. Masarykem i E. Benešem.

V roce 1930 navštívil jako poutník Jeruzalém a po návratu se dostal do ostrého sporu se zastánci sionistického hnutí mezi mladými Židy. Plány sionistů na vytvoření státu Izrael byly podle jeho názoru v protikladu s dogmaty judaismu, podle nichž obnovitelem státu Izraele může být pouze mesiáš. Zemřel v roce 1937 a jeho pohřeb, kterého se zúčastnily desítky tisíc Židů, se stal symbolickým pro podkarpatskou židovskou obec. Bylo to její poslední velké shromáždění před holocaustem (šoa), jehož obětí se stala téměř celá stotisícová židovská populace na Podkarpatské Rusi.

prof. Ivan Pop