Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - SREZNĚVSKIJ Izmail Ivanovič
SREZNĚVSKIJ Izmail Ivanovič (* 1.6.1812 Jaroslavl, Rusko, † 9.2.1880 Petrohrad, Rusko), ruský slavista, filolog, etnograf. Absolvoval Filologickou faku!tu charkovské univerzity. Od roku 1847 profesor petrohradské univerzity a petrohradského pedagogického ústavu. Na Petrohradské univerzitě zalžil katedru slovanských studií. V roce 1839 byl vyslán do zahraničí za účelem poznání života a kultury slovanských národů. V letech 1839-42 navštívíl Prusko, Sasko, Čechy a Moravu, Lužice, Chorvatsko, Slavonsko, Černou Horu, Srbsko, severovýchodní Uhry; Halič.
V červenci 1842 navštívil Prešov; Užhorod, Mukačevo, mukačevský klášter, zajímal se o knižní a rukopisné sbírky biskupské a klášterní knihovny: Setkal se s mukačevským řeckokatolickým biskupem Vasilem Popovičem, jeho bývaíým knihovníkem Michailem Lučkajem (Popem), pedagogem Ivanem Čurhovičem. Své dojmy z poznatků v Prešově, Užhorodu a Mukačevu popsal v deníku a dopisech, které adresoval ministru školství Ruska. Pro slavjanofila Srezněvského byli Rusíni „skutečné děti staré Rusi", Lučkaj je ale „pravý chochol (= Ukrajinec)". V duchu dobového romantismu Srezněvskij zveličoval význam jazykové příbuznosti ve slovanském prostředí střední a východní Evropy. V pozdějším vydání svého deníku (Rus Ugorskaja. Otryvok iz opyta geografii russkago jazyka, 1852) Srezněvskij už nebyl v jazykových otázkách tak kategorický. Uznával, že jazyk Podkarpatských Rusínů má zvíáštní gramatické formy a slovní složení „neznámé v jiných oblastech na Rusi".
Konstatoval nízkou úroveň národního uvědomění u Rusínů ve srovnání s národním uvědoměním Slováků a Maďarů, avšak podle jeho názoru asimilace Rusínům nehrozí, protože oni většinou patří k „prostému lidu" věrnému svému jazyku a „národnosti svých předků". Práce Izmaiía Srezněvského se stala základem ruské rusínistiky (rutheniky).
prof. Ivan Pop
V červenci 1842 navštívil Prešov; Užhorod, Mukačevo, mukačevský klášter, zajímal se o knižní a rukopisné sbírky biskupské a klášterní knihovny: Setkal se s mukačevským řeckokatolickým biskupem Vasilem Popovičem, jeho bývaíým knihovníkem Michailem Lučkajem (Popem), pedagogem Ivanem Čurhovičem. Své dojmy z poznatků v Prešově, Užhorodu a Mukačevu popsal v deníku a dopisech, které adresoval ministru školství Ruska. Pro slavjanofila Srezněvského byli Rusíni „skutečné děti staré Rusi", Lučkaj je ale „pravý chochol (= Ukrajinec)". V duchu dobového romantismu Srezněvskij zveličoval význam jazykové příbuznosti ve slovanském prostředí střední a východní Evropy. V pozdějším vydání svého deníku (Rus Ugorskaja. Otryvok iz opyta geografii russkago jazyka, 1852) Srezněvskij už nebyl v jazykových otázkách tak kategorický. Uznával, že jazyk Podkarpatských Rusínů má zvíáštní gramatické formy a slovní složení „neznámé v jiných oblastech na Rusi".
Konstatoval nízkou úroveň národního uvědomění u Rusínů ve srovnání s národním uvědoměním Slováků a Maďarů, avšak podle jeho názoru asimilace Rusínům nehrozí, protože oni většinou patří k „prostému lidu" věrnému svému jazyku a „národnosti svých předků". Práce Izmaiía Srezněvského se stala základem ruské rusínistiky (rutheniky).
prof. Ivan Pop
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2026
Dve percentá, jeden spoločný cieľ
Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.
Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru!
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej…
05.03.2026
Pozvánka na premiéru: Predavač dažďa / Продавач доджу
1 hodina 40 minút • Premiéra: 5. marca 2026
Originál: Predavač dažďa
štvrtok 12. 3.
2. premiéra
Veľká scéna
Dážď sa kúpiť nedá. To však neznamená, že ho niekto nemôže predávať.
Je leto, sucho a práve padol ďalší teplotný rekord. Pri va…
04.03.2026
Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla
autorka: Julia Pańków
"Chcela som ukázať, že my, mladí Lemkovia, sme schopní vytvoriť dielo, ktoré je relevantné pre našu dobu. Že máme čo povedať a že náš hlas je dôležitý,“ hovorí Daria Kuziak, autorka prvej lemkovskej ope…
01.03.2026
PSK: Týždeň slovenských knižníc ponúkne besedy, výstavy, workshopy, kvízy aj kino medzi knihami
Jarné prázdniny sa budú v Prešovskom kraji niesť v duchu čítania, kvalitnej literatúry a pestrej palety knižničných podujatí. V pondelok 2. marca totiž štartuje Týždeň slovenských knižníc, počas ktorého si atraktívne podujatia zam…
23.02.2026
Ivan Soták *1929 †2026
Zomrel Ivan Soták, zakladateľ Katedry fyzikálnej chémie Univerzity P. J. Šafárika. Mal 96 rokov
Róbert Bejda
redaktor, webeditor
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika prišla o jedného zo svojich bývalých významných zamestnancov. Vo veku 96 rok…
21.02.2026
Před 35 lety vznikla Společnost přátel Podkarpatské Rusi
Agáta Pilátová
Na počátku všeho stálo jedno setkání. Na jaře roku 1990, jen několik měsíců po pádu komunistického režimu v Československu, vyšel v tehdejším týdeníku Tvorba zásadní a velmi pozoruhodný článek básníka a publicisty Jaromíra Hořc…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
-Marčiko, ty soj hledaš novoho frajira a iši jes sja ne rozyšla zo starym...!
-Joj mamko, vy kiď soj chočete kupyty novy bokanči, tyž ne idete do obchodu na boso...!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať