Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - STOJKA ALEXANDER

27.03.2014



STOJKA Alexandr (* 16.10.1890 Karačin, dnes Ukrajina. † 31.5.1943 Užhorod, Ukrajina), biskup řeckokatolické církve. Absolvoval gymnázium v Užhorodě (1910), užhorodský a budapešťský teologický seminář (1912-15). V roce 1916 vysvěcen na řeckokatolického kněze, pracoval v kanceláři Mukačevské řeckokatolické diecéze (eparchie) archivářem (1915-16), tajemníkem biskupa A. Pappa, pod jehož vlivem se stal zastáncem teorie i praxe velkomadarského politického vlastenectví, resp. maďarského politického národa v Uhrách.

Po vyhoštění biskupa Pappa do Maďarska čs. úřady pracoval jako tajemník biskupa R Gebeje a stal se kapitulním vikářem Mukačevské diecéze. Po smrti R Gebeje byl zvolen biskupem (1932). Rozvíjel Gebejův program upevňování řeckokatolické církve, odporu proti šíření pravoslaví na Podkarpatské Rusi, posilování národního uvědomění Rusínů, boje proti nacionalistické agitaci ukrajinských a ruských emigrantů v kraji.

Po Mnichovu podporoval myšlenku návratu Podkarpatské Rusi pod nadvládu Maďarska, zůstal na území kraje, připojeného k Maďarsku v důsledku Vídeňské arbitráže (2.11. 1938). V červnu 1939 byl jmenován poslancem horní komory maďarského parlamentu. Spolu s dalšími podkarpatskými poslanci (A. Brody, S. Fencik, M. Demko aj.) se snažil prosadit zákon o autonomii tzv. Karpatského území. Byl zklamán nezájmem regenta M. Horthyho, maďarské vlády o tento problém.

A. Stojka byl mecenášem podkarpatských malířů, bibliofilem, shromáždil největší sbírku obrazů a knih, rukopisů v kraji. Osud jeho sbírky je smutný. Po likvidaci řeckokatolické církve komunistickým režimem byla sbírka konfiskována. Knihy světského charakteru putovaly do univerzitní knihovny, část inkunábulí do moskevských knihoven, bohoslovecká díla a cizojazyčné knihy do sběrných surovin, rukopisy do místního muzea, část obrazů do čerstvě zřízené krajské galerie, přičemž některé záhadně „zmizely".

prof. Ivan Pop

Aktuality

Zobraziť všetky
25.07.2025

SÚDNE PROCESY S LÍDRAMI POLITICKÝCH STRÁN A. BRÓDYM, Š. FENCIKOM A ICH SPOLUPRACOVNÍKMI

Ešte pred zjednotením a vytvorením Zakarpatskej oblasti v rámci Ukrajinskej SSR v rokoch 1944–1945 pôsobil v kraji špeciálny súd a poverenec pre bezpečnosť Národnej rady Zakarpatskej Ukrajiny. Vo svojej činnosti sa riadili dekrétom č. 22 z 18. d…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
25.07.2025

Příběh Ivana Mohority. Nebojovali jsme za připojení k SSSR, ale za Československo

Zradili jste nás!  autor: Mikuláš Kroupa Československo nás zradilo, tvrdí Rusíni neboli obyvatelé Podkarpatské Rusi, která byla za první republiky součástí země. „Za připojení Podkarpatska k SSSR jsme nebojovali! Bojovali jsme za svobod…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
24.07.2025

FENCIK Štěpán (*1892 †1946)

FENCIK Štěpán (* 13.10.1892 Veliké Lučky, dnes Ukrajina, †30.3.1946 užhorodská věznice, Ukrajina), řeckokatolický kněz, publicista, rusínský politik, autonomista. Vnuk E. Fencika. Studoval na gymnáziích v Užhorodě a Berehovu. Filozofii a teologii …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
24.07.2025

BRÓDY Andrej (*1895 †1945)

BRÓDY (Brodij) Andrej (* 2. 7. 1895 Kivjažd; dnes Zakarpatská oblast, Ukrajina, † 11. 7. 1946 popraven ve věznici v Užhorodě, Ukrajina), rusínský politik maďarské orientace. Absolvoval učitelský ústav v Užhorodě, studia práv v Budapešti však nedok…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
24.07.2025

HARAJDA Ivan (*1905 †1944)

HARAJDA Ivan (*29. 1. 1905, Zaričovo, dnes Ukrajina; †13.12.1944, dnes Užhorod, věznice SMERŠe), maďarsko‑polský lingvista rusínského původu, překladatel, redaktor a vydavatel. V roce 1919 jeho rodiče, oba středoškolští učitelé, odmítli složit …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
23.07.2025

Rozhovor. Keby tu mal Erik Kaliňák dom...

...nepovedal by, že Rusi budú spoľahlivý sused, hovorí starosta Uliča Andrej Bán Ulič je obec vzdialená od Bratislavy 527 kilometrov. Nachádza sa na hranici s Ukrajinou, neďaleko je aj Poľsko. Ján Holinka (nezávislý) je starosta štvrtej …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Pjatňica večur:
-Ňaňku, mamko, to Marča i bude tu z nami žyty/byvaty...
-Dovho?
-Do rana...
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať