Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - ŠUHAJ Mikola
ŠUHAJ Mikola (* 3.4.1898 Koločava, dnes Ukrajina, 16.8.1921 Koločava, ČSR, dnes Ukrajina), poslední karpatský loupežník. Po vypuknutí 1. světové války narukoval do rakousko-uherské armády, bojoval na balkánské, italské a východní frontě. V roce 1917 z armády dezertoval, vrátil se do rodné Koločavy a skrýval se v okolních nekonečných lesích.
Obživu nejprve hledal u pastevců na poloninách. Avšak ozbrojenému a otrlému vojákovi to nestačilo, a tak začal přepadávat statky bohatých sedláků a židovských obchodníků. Své oběti nejenom olupoval, ale často i krutě mučil. Z dezertéra se tak stal nebezpečný kriminální zločinec. Znalost terénu mu dovolovala snadno se skrývat před pronásledováním maďarskými četníky a vojenskou policií. Loupeživá činnost Šuhaje vyvrcholila v době po převratu 1918-19. Beztrestně unikal maďarským a rumunským vojenským hlídkám, poté i československým četníkům, několik z nich dokonce v přestřelkách zabil.
Čs. úřady proti němu nasadily vojenské posily, avšak Šuhaj byl dříve dopaden a zabit místními sedláky, kteří se mu pomstili za jeho loupeživé nájezdy. S postupujícím časem získala figura sprostého loupežníka díky levicovým publicistům (maďarský komunista Béla Illes, ukrajinský básník Mikola Marfijevič aj.) romantickou aureolu.
V této podobě ji poznal i český spisovatel Ivan Olbracht, jenž ztvárnil romantizované příběhy karpatského bandity ve svém románu Nikola Šuhaj loupežník, který se stal klasickým dílem české literatury 20. století a poté i námětem různých dramatizací.
prof. Ivan Pop
Foto:
Stopy, fakta, tajemství: Šuhaj nebyl sám — Česká televize
Aktuality
Zobraziť všetkyDve percentá, jeden spoločný cieľ
Pozvánka na premiéru: Predavač dažďa / Продавач доджу
Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla
PSK: Týždeň slovenských knižníc ponúkne besedy, výstavy, workshopy, kvízy aj kino medzi knihami
Ivan Soták *1929 †2026
Před 35 lety vznikla Společnost přátel Podkarpatské Rusi
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Paraska. Subota večur.
-Vychodžu na ulycju - any žyvoj dušy. Zachodžu na facebook - a tu cilyj valal...