Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - TARKOVIČ Hryhorij

TARKOVIČ Hryhorij (*21.11.1754  Pasika, dnes Ukrajina  - †16.1.1841  Prešov, dnes Slovensko), významný činitel řeckokatolické církve, první biskup Prešovské řeckokatolické diecéze (eparchie). Studoval na jezuitském gymnáziu v Užhorodu, na velkovaradínské akademii. Studia ukončil ve Vídni v Královském hlavním řeckokatolickém semináři při kostele sv. Barbory, tzv. Barbareu.

Po vysvěcení na kněze stoužil v Užhorodě (l797 až 1803), těsně spotupracoval s biskupem Andrejem Bačinským. V letech 1803-13 byl cenzorem knih tištěných cyrilicí, které tiskla královská tiskárna v Pešti. V letech 1803 a l807 zástupoval Mukačevskou diecézi na zasedání uherského sněmu v Bratislavě. V roce 1813 byl jmenován vikářem Košického vikariátu Mukačevské diecéze, od roku 1816 první biskup nově založené Prešovské řeckokatolické diecéze. Tarkovič byl literárně činný. V roce 1805 napsal ódu věnovanou populárnímu státníkovi, uherskému palatinovi (kancléři) velkovévodovi Jószefovi. V ní už se vyskytuje myšlenka o slovanské sounáležitosti, obdiv k současné ruské literatuře a jejím představitelům, Lomonosovovi a Sumarokovovi.

Zároveň Tarkovič konstatoval, že v Karpatech žijí „uhrorossové" a právě Karpaty jsou pravlastí Slovanů. Óda Tarkoviče byla známa i v petrohradských kruzích. Nevýznamnější ruský historik Karamzin dokonce cituje jejích prvních 43 řádků v prvním svazku svého stěžejního díla  Dějiny státu ruského  (1817).

 

 

 

Iné texty k téme:

Biskup Gregor Tarkovič (1745 – 1841)