Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - UDVARÍ István

UDVARÍ István * 14.7.1950 Tomespálco, Maďarsko, † 9.11.2005 Nyíregyháza, Maďarsko), maďarský slavista, pedagog. Slavistiku studoval na univerzitě Lajose Kossutha v Debreceně (PhDr., 1986). Od roku 1978 docent katedry ruského jazyka na Vysoké pedagogické škole. v Nyíregyháze, od roku 1989 její profesor, za rok byl zvolen prorektorem.

Od začátku své vědecké činnosti se věnovat rusínské lingvistice. Jeho první významnou vědeckou studií byta disertační práce o jazyku Rusínů Bačky a Sremu v Jugoslávii (1981). Později soustředil pozornost na literární a jazykové památky podkarpatských Rusínů 18. stotetí (Ruszin (kárpatukrán)hivatalas írásbeliség a XVIII századi Magyarországon, dokumentaci v rusínskem jazyce doby Marie Terezie a Josefa II. (A Mária Terézia-féle úrbérrendezésról, 1992; Rusynski žerela urbarskoji reformy Marii Terezii, 1999).    

Zásluhou profesora Udvariho se rusínský jazyk po pádu komunismu vrátil do vědeckých publikací jako plnoprávný literámí jazyk. Jeho možnosti Udvari demonstroval v rozsáhlé monografické práci z dějin Rusínů 18. století (Obrazčyky z istorii pudkarpatskych Rusynuv XVIII stolitija, 2000.  Velkou pozornost věnoval slovensko-rusínským jazykovým kontaktům v komitátech Spiš a Zemplín ( A Mária Terézia-féle úrbérrendés nyelvú dokumentai, 1991; Szlovák nyelvú paraszti vallomások Mária korábol. Adalékok zempléni ruszin és szlovák közsegek történetéhez. Slovenské roľnické fasie z doby Márie Tererzie. Príspevky k histórii zemplínskych aj slovenských osidlení, 1992. A Mária Terézia korábeli úrbérrendeszés Szlovák nyelvü  kézirats forrásai, 1996.   

V roce 1993 objevil pro Rusíny literární, jazykové a historické dědictvi zakladatele maďarské slavistiky rusínského puvodu Antonije (Antála) Hodinky.  Připravil k publikacii 6 svazků jeho rukopisů, ve faksimile vydal unikátní lexikografickou práci A. Hodinky (Glagolnicja. Rusynsko-vengerskij slovar glagolov), vydal  i četnou řádu reprintů knih rusínských autorů 18.-19. století (Katechyzys a Šlabikář I. Kutky, Slabikář Olšavského) a soubor rukopisů biskupa Andreje Bačinského. Pozorně sledoval vývoj rusínistiky v sousedních zemích po pádu komunismu. Své recenze a úvahy sestavil do zvláštní knihy (Tallózások ukrán, ruszin és szlovák könyvek körében(1995).

Po dlouholeté přípravě v roce 1993 zřídíl katedru ukrajinské a rusínské filologie, jedinečnou svého druhu ve světové slavistice. Od svého založení do roku 2005 katedra vydala 14 svazků vědeckých studií v sérii Studia Ukrainica et Rusinica.  I.Udvari organizoval v maďarské televizi pořady o rusínské kultuře. Pro Encyklopedii světově literatury napsal články o rusínských spisovatelích na Podkarpatské Rusi a Vojvodině. Předčasné úmrtí talentovaného maďarského slavisty bylo pro světovou rusínistiku velkou ztrátou.

prof. Ivan Pop