Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - ZAJÍC Josef

ZAJÍC Josef (* 1892 Mladá Boleslav, † 1984 Praha), čs. politik, agrárník. První volby do Národního shromáždění na Podkarpatské Rusi v roce 1924 vládní Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrární strana) katastrofálně prohrála, získala pouhých 6,4 % hlasů. Opoziční levicové strany, včetně KSČ získaly téměř 60 % hlasů. Pod vlivem tohoto neúspěchu vysílá ústředí agrární strany v srpnu 1924 do funkce vedoucího tajemníka na Podkarpatsku Josefa Zajíce, tehdy tajemníka okresního sekretariátu v Mladé Boleslavi. Pro tuto funkci měl J. Zajíc výjimečné lidské kvality, byl na slovo vzatý odborník na agrární otázky, měl vynikající organizační schopnosti. Po příjezdu do Mukačeva (v roce 1925 se přestěhoval do Užhorodu) postupně organizoval činnost okresních odboček agrární strany v zemi, navázal kontakty s guvernérem A. Beskidem, viceguvernérem (od roku 1927 zemský prezident) A. Rozsypalem i okresními hejtmany. Podařilo se mu získat pro republikánskou myšlenku vlivné osobnosti z řad rusínských politiků (A. Štefan, V. Ščerecký, E. Bačinský, K. Hrabar, P. Kossey).

Největší volební úspěch na Podkarpatské Rusi dosáhla agrární strana v parlamentních volbách v roce 1929, kdy se ziskem 29 % umístila na 1. místě a obsadila ve Sněmovně tři poslanecká křesla (V. Ščerecký, I. Prokop, J. Zajíc) a v Senátě získala jedno křeslo (E. Bačinský). K vítězství agrárníků přispěl rozmach družstevnictví v zemědělství, úspěšně ukončená agrární reforma a nebývalý rozvoj zdravotnictví, školství a kulturního života. Výsledky voleb v roce 1935 už nepříznivě ovlivnila hospodářská krize, zvlášť tíživá situace v horských oblastech Podkarpatské Rusi, na které se účinně přiživovala KSČ. Strany vládní koalice získaly 37 %, z toho agrárníci 19 %. Ještě s větším úsilím pak pokračoval J. Zajíc v poslanecké činnosti po znovuzvolení do parlamentu. Převážnou většinu pracovního týdne tráví v Praze. Každé pondělí ale přijímal ve své kanceláři v Užhorodě jednotlivé občany i různé deputace. Svou angažovaností získal přízeň rusínských, maďarských, slovenských i rumunských sedláků na Podkarpatsku.

Velkým úspěchem poslance Zajíce bylo ustanovení Národohospodářského svazu Podkarpatské Rusi vprosinci 1934. Pod jeho vedením Svaz připravoval koncepce rozvoje vybraných odvětví, které uváděl do života za pomoci státních úřadů a soukromých společností. V oblasti zemědělství šlo zejména o zavádění produktivnějších plemen skotu, dodávek umělých hnojiv, rozšíření i modernizaci vinných sklepů na Berehovsku a ovocných skladišť na Ťačevsku. Na Iršavsku byly předány do provozu nové kapacity na těžbu kaolinu, v oblasti Vyškova nad Tisou byla zahájena těžba hnědého uhlí. Velký důraz byl kladen na zlepšení podmínek pro rozvoj turistiky, kdy jenom v období 1936-38 bylo na Podkarpatsku postaveno 12 chat, mezi nimi známá Rozsypalova turistická chata ve Skotarsku. Mnichov a Vídeňská arbitráž ukončily plodnou činnost J. Zajíce na Podkarpatské Rusi.

V listopadu 1938 se vrací s rodinou z Užhorodu do Prahy, kde se až do roku 1948 věnuje vedení obchodu zeleninou a ovocem. Po roce 1948 pracuje jako nájemce usedlosti v Roztokách u Prahy a později, až do 70. let, jako zaměstnanec ve Vltavské vodohospodářské službě a Pražském stavebním podniku.

prof. Ivan Pop