Jan Kalyňak (Svidnyk): Rusýny, dajme sobi zelenu, ne červenu

Diskusyja ku regionalňi straňi NAŠ KRAJ 

V Info Rusýni č. 9 z maja 2010 nja zaujav mocno  aktualnyj članok Pro i protyv. Jem čitav nazory na rusýnsku polityčnu stranu Naš kraj. Čital jem  nazor pana Ivana Banduriča i odpovid pani Ľuby Kraľovoj na joho nazor  na www.rusyn.sk.  Je medži nýma velýkyj rozpor a to je pro naš pokrok červena.  Zato  jem sja rozhodnuv zareaguvatý. Može tym pomožu datý zelenu dobrij veci.

Mij nazor na peršu rusýnsku politýčnu partiju Naš kraj je pozytývnyj. Rusýnsku zato, že na čeli toj politýčnoj aktývity stojat osvidčeny Rusýny: Aleksander Duleba i Jan Lypinskyj, pid pokrovytelstvom važenoho Rusýna pana docenta Mychala Šteňa. Toty,  nam dobri znamy i važeny osobnosti rusýnskoj platformy, sut už sami o sobi dostatočnov zarukou toho, že dumka je pro Rusýniv užytočna, što je zaroveň
dostatočnym dovodom  na verejnyj projav našoj dovery jich zameru, kotryj sja rozhodly realizuvatý na politýčnim poli v prospech nas Rusýniv. Je to bars naročna  robota na kotru sja ony podujaly. Za toto zakladateľam peršoj rusýnskoj  partiji Naš kraj patrýt naša chvala i obdiv. Aj ja sam znam povisty v čim bude tota strana užytočna pro naš svýdnýckyj okres, hlavni pro našy sela, ale to navrhnu na rišinja
našij politickij strani, až jak bude u Svýdnýku tota strana založena. Žadna politicka strana "danyj" problem v našim okresi nedoťahla do kince, choč  potreba rišinja danoj problematýky v našim okresi trvat už paru desjatročiv. Celoslovensky politicky strany vse našly sobi"doležitišy" regiony, jak je naš,  hlavni na zapadnim Slovensku. Nam rusýnsku polityčnu partiju už davno trebalo matý. To zme znalý
davno i v našij Rusýnskij obrodi Slovenska. I ja dakoly byl u vedžiňu ROS, paru rokiv jak pidpredseda ROS i jak tajomnyk ROS i 17 rokiv jak ťahuň i predseda Okresnoj organizaciji ROS u Svýdnýku   a znam, že taky reči zme v Obrodi velý. Aktyvnu učasť v politýki zme chotily matý.  Do hneskaj zme nenašlý  midži sobom toho odvažnoho i schopnoho Rusýna, abo funkcionarja v rusýnskych občanskych združinjach, kotryj by sja na totu ťažku i bezplatnu robotu podujav i kotryj by yšol dobrovoľni zo svojom kožom na politickyj trh za Rusýniv.  Takyj odvažlývec i obetavec sja bohužaľ ne našol. Lem zato zme sja hledalý v slovenskych politýčnych partijach, bo zme znalý, že my sami zme na politýku neschopny.  Perše to bylo SNS, potim HZDS a teper SMER de zme sja lýškalý, žeby za nas porišyly našy požadavky. Nýchto z ných nam nepomih tak, jak trebalo,  lem nas využylý pro svoji politýčny cili, poprýsľubuvalý, dostalý našy holosy na voľbach  a nakonec nas vypľuly i z našyma požadavkamý.  Konečni to prýšlo, že budeme buduvatý dašto svoje vlasne. Svij vlasnyj "katapult". A chvala Bohu.  Chocj malenkyj "katapultýk", ale naš. U Svýdnýku  už dakotry aktývistý  zberajut pidpýsy,  a v naslidnych voljbach Naš kraj može matý vahu  v
polityčnim sutjažinju, hlavni do VUC. I ja pidpýsav.  ČOM?

1, To je vyšyj štandart rjadžinja rusýnskoj spoločnosti, jak lem starostlyvost o kulturny akciji Rusýniv v občanskych združinjach. Bude vytvorena šanca pro polityčnyj dialog Rusýniv z inšymý narodnostjamy na Slovensku o  žyvoti Rusýna na Slovensku. Zo spolupraci z narodnostnyma menšynamý v polityci, ne treba matý strach. Naopak, je užytočna a pro naš žyvot bezpodminečni potrebna, jak vzduch. A ked by chotilý  spolupracuvatý z namý  aj Romove, ani  tych ne treba odmitnuty. Spolupraca z Ukrajincjamy pro nas maje velýku perspektyvu a ne lem pro nas, ale hlavni pro Rusýniv na Ukrajini. Može o osudi Rusýniv na Ukrajini sja rozhodne akurat v polityčnij partiji Naš kraj. Bo taka je polityčna strategija každoj  spolupraci medži narodamý. Uznaňa ľudskych prav. Nemame materskyj štat. Majme aspoň matersku politýčnu stranu. To što bylo, ukrajinizacija, je mynulost v kotrij Rusýny ne malý svoje misce, ale teper je inša sytuacia. My
svoje misce na sviti už mame. Vďaka nam samym. A tak bude vyzeraty i naša polityka. Vďaka nam samym.  Je dobri, ked sja vede politýčnyj dialog, a je dobri že zastupcove Ukrajinciv na stritnutja Naš kraj, prýšlý, bo bude dialog. A jak je dialog, vtody je vse šanca pro rozvoj na obzori, pro každoho z nas. Pro Rusýniv nastala nova doba.   Už ne týcha vojna z Ukrajincjamy, ale spolupraca i politýčna diplomacija z
Ukrajincjamý je aktualna.

 

2, Rusyny sja  zviditelňjat jak samostatna narodnostna jednotka na Slovensku, kotra mat zaujem o zachranu i zlipšinja svojoj narodnostnoj existenciji i na političnij urovni, nelem v kulturnij sferi- školsku zme bohužal zanedbalý.  Teper, na začatku, v polityki vobec neje reč o pinjazjoch ani o moci  Rusýniv v štatnij spravi, ale je to lem o zaujmi jednotlyvciv Rusýniv o polityku, o ochoti jednotlyvciv, o obetavosti Rusýniv, robytý dašto pro chosen Rusýniv na polityčnim poli. Ne treba matý velýky oči odrazu i ne treba  zbitočni doperedu nýkoho strašyty.   Treba sja usilovatý bytý napomočnym i aktývnym. Ked totu snahu teper  pidporyme, bude pizniše  reč  i o moci Rusýniv v štatnych organach i o funkcijach, o roboti, o financijach. To je dobra perspektyva. Taku nam doteper nedala nyjaka polityčna partija na
Slovensku, teper lem žobreme v každij polityčnij partiji o pidporu a zme tam  lem v roli poslušnych sluhiv. Naš kraj bude naša vlasna partija, naš vlasnyj "katapultýk". Budeme sami sobi rozkazuvatý jaku politýku povedeme i jak budeme tot "katapultýk" využyvatý na rišiňa našych potreb na Slovensku.  O tim je sloboda, byty sam sobi panom. Maďariv ne treba nenaviditý, že sja starajut o rišiňa svojich problemiv, treba sobi z ných bratý prýklad i spolupracuvatý zo všytkýma chto je na politickij platformi na Slovensku.  Zme v političnim ťažinju  neschopnišy  jak Romove. Bo oni političnu stranu už majut založenu i rokujut. My ne. Zobuďme sja!

3, Bude dana šanca pro občaniv Rusýniv ochotnych sja prosadžuvaty za interesy Rusýniv na politýčnim poli u vlasnij polityčnij strani_ take doteper u Rusýniv ne bylo. To je pozýtývna istorýčna novota u verejnim žyvoti Rusýniv, to by trebalo v presi, hlavni v rusýnskij presi, vysoko  vyzdvihnuty jak velykyj spoločenskyj prýnos i pokrok v medžinarodnij dyplomaciji Rusýniv.

4, Schopny Rusyny - polityci - sut rozdrobleny v cyloslovenskych polityčnych partijach_ v kotrych majut i vysoky pozyciji_ bo sut schopny, ale každyj yde inšym smerom. Lebid, ščuka i rak. Ale v rusýnskij politýčnij partiji Naš kraj, sja možut rusýnsky polityci zjednotyty i vytvoryty spoločnyj polityčnyj program pro Rusýniv v spolupraci z inšyma narodnostjamy, bo nežyjeme v samostatnij stratosferi, ale v kolektyvi z inšyma narodamý vychodnoho Slovenska.  Treba už na začatku v polityki rachuvatý s tym, že proti založinju rusýnskoj političnoj strany budut stojatý hlavni toty ľude, Rusýne, kotry už sut dobri zapýsany abo sut virny členove v inšych političnych stranach- Naprýklad SMER či SDKU- V tych stranach sut dobri usadženy i
majut s toho dajakyj chosen- majut dobru robotu_ abo funkciju_ majut protekčnyj prýstup gu finančným dotacijam na projekty- majut kontakty v štatnij spravi i podobni- A zato sut tij strani dovžny svoju vernost. Keby  sja staly členamý rusýnskoj polityčnoj strany Naš kraj, mohly  by prýtý o všytky doteperišni vyhody.  A musily by  buduvaty svoju karieru od začatku.   A po druhe, členove politýčnych stran v političnij strani Naš kraj možut vidity i nebezpečnoho politýčnoho konkurenta pro svoju vlasnu polityčnu partiju- a može sja bojat i o svoju karieru.   Polityka je vičnyj boj i šachova hra z osudamý politýkiv. Ani z daleka ne je tota skupýna odporciv partiji Naš kraj  vzorkov nazoru všytkych Rusýniv Slovenska.  Yde o podstatu veci - rusýnska polityka a tota tu je ista.   Tam, de teper pideme,  je vysoka polityka i velyka šachova hra. Rusýny  v takij hri, jak samostatna politicka  jednotka,  iši nykoly nebylý. Nam už treba
dumatý na polityčnych hračiv. A my takych schopnych polityčnych hračiv mame. Dajme jim pryležitost vynýknuty, dajme jim prýležitosť sja spojity i spolupracuvatý na blaho Rusýniv. Taku snahu pro narodnostnyj vzlet treba lem pidporytý a ne odsudžuvatý už v zarodku.  Svojim slabym či ubohym  duchovnym vzletom  zme už zanedbalý i zabýlý do zemli  rusýnske školstvo i vychovu rusýnskoj molodeži v školach.  Ne zabyjme sja do zemli aj v polityci, ked mame pred sobom dobru šancu na žyvot. Sašo Duleba sja v polityki vyznat jak malochto z našych rusýnskych  rjadiv.  Je uznavanyj odbornýk na Serednju Evropu. Buďme rady, že vin mat  o nas zaujem a že je jeden z nas, a že sja gu nam verejni holosýt. Duďme radý,  že sja iši za nas ne haňbyt, že robýme taky skopičiny.   Je molodyj i perspektývnyj. Dajme mu zelenu. Virjme mu. Može akurat vin bude rusýnskyj Atila, kotryj spojit rusýnsky "kmeni" i narodnostny  menšyny do mocnoho hospodarskoho i polityčnoho Sojuzu v kotrim Rusýny budut matý važne slovo na vychodnim  Slovensku. Teper Saša Duleba je naša nadij.  Chto ne choče _ naj ho nepidporuje. Ale naj sobi nýchto nedumat, že nam šytkym treba  datý  s povýnnosti, či z dobroserdečnosti, či neznam
čom, červenu stopku na drazi gu uspechom či poražki v politýki. To je nespravnyj nazor. V demokraciji každyj maje svoji prava na vlasnyj nazor a ne je humanne verejni krytýzuvaty uplatninja svojoho ľudskoho prava na uplatninja samoho sebe v polityki. Jak to bude fiasko, bude to naša zasluha, žyvot pide dale a my budeme o dašto skusenišy. Ale što jak sja pohneme doperedu i sja dostaneme do parlamentu zo začatku do VUC a potim može i do NR SR?  To bude plano?   Polityka o nas Rusýnoch i o našim narodnim  žyvoti,  je važnyj dovhodobyj problem slovenskyj i medžinarodnyj.

Molody hledajut novy formy obrody narodnoho žývota Rusýniv. Sučasna forma obrodžinja naroda na Slovensku už je stereotýpna, stavat sja pro ľudy nezaujimava neprýnosyt očekuvany i viditelny vysledky i čim dale, vece uspavat narod.   Treba dašto nove, štoby vece zaujalo ľudy.    I my za čas našoj molodosti  hledalý. Našly zme kulturu politýku, ale lem častočni, bo rusýnske muzejnýctvo je nam dovhodobo na jednu nohu chrome a na jedno oko slipe. A nýjake ozdraviňa v muzeji sja nerobýt. Šytko spýt.  To je lem dobri, ked raz za čas dachto prýde z dačim novym.    Tomu sja treba tišyty i treba pidporytý vynalezcu a ne bytý ho po holovi za vynalez.  Redakcija Info Rusýn by sja podlja mojoho nazoru  nemala pryklanjaty na propagandu jednoj polityčnoj partiji na ukor druhoj. V snahi vyhovitý jednomu politýkovi zabyvame na spravodlyvost i pravdu. Stavame sja sami nespravodlývy gu tym politýkam, što nam skutočni pomahajut, či pomahalý. Mame podaktory korotku pamjať. Choču prýpomjanutý, že keby nebylo Dzurindovoj SDKU i jich poslanca Jaroslava Ivanča,  do hneskaj by zme ne malý Muzej rusýnskoj kultury. SMER by nam taku laskavosť nykolý ne zrobyl, žeby nam dal  rusýnskyj muzej. Po nastupi do vlady dal, bo byl gu tomu prýnučenyj, tym što sja zrobylo v prýpravi muzeja za Dzurindovoj vlady. Smeraci zrobýlý lem
to, što musilý a lem zato, žeby nebylý horšy, jak toty pered nyma. Ale zrobyly koncovku tak, žeby zme z rusýnskoho muzeja v Prešovi nemalý skoro nýjakyj chosen. A toto sja jim vinikajuco podarýlo. Chosen z muzeja pro Rusýniv v Prešovi  neje nýjakyj. Rusýnskyj muzej rjadýt proukrajinska rusýnka, kotra o samotne rusýnstvo sja nykolý nezaujimala i sja neangažuje. Kulturno-dokumentačnu i prezentačnu
robotu v tereni nykolý nemala zaujem robýtý i nerobýt ani teper. Štatnyj rozpočet sja v muzeji  čerpat, ale dajakyj vysledok i chosen muzejnych akcij pro našu rusýnsku spoločnosť nevýdno. Že sja tam zrobyt dajaka obsahovo  bezvyznamna vystavka i  dakotry rusýnsky funkcionare sja na nij dadut  pofotýtý do novýnok, to ne je spoločenskyj užytok muzeja pro Rusýniv. Tot stav v rusýnskim muzeju by konečni trebalo napravýtý, žeby muzej byl  použytelnyj pro vyskum i dokumentaciju.  Zato negatývnu zminku  o SDKU v prospech SMERU u vzťahu gu Rusýnam v Info Rusýni považuju za mocno nediplomatýčnu i prosmeracku a vobec ne prorusýnsku.

Založinja peršoj rusýnskoj polityčnoj partiji by v rusýnskij presi malo jednoznačni rezonuvatý v pozytyvnim zmysli. V tim članku, InfoRusýna sja mi výdýt, že to  bylo akurat naopak. To  je normalne, žeby rusýnsky novynky stojalý proti založiňu rusýnskoj politýčnoj partiji? To sja stalo zato, bo rusýnske nebo na Slovensku v sučasnosti je až mocno nejasne, nečitateľne, roztancjuvane  i ťažko z ňoho vyjty što to
vlasni sja v tim rusýnskim nebi dije i što sja tam vlasni choče dokazatý? Chto de smeruje? Chto je chto? A šytký funkcionare rusýnskych združiň sut týcho. To je nenormálna sytuacija. Ale dakotry panove  rusýnskych združiň  v rusýnskych novýnkoch povidajut, že šytko je tak, jak maje bytý, a že už mame šytko, što nam trebalo matý. Lem tot stav treba utrymuvatý dale.  To mi prýpadat jak sebaukajaňa i
sebauspokojuvaňa abo samochvala.  Zato sobi dumam,   že  nestračajme čas bezvyslednyma aktývitamý a  sja radšej dajme na vlasnu drahu,   rusýnsku politýku.    My, občane Rusýne,  malý by zme datý sobi zelenu, i malý by zme  pidporýtý založiňa politickoj rusýnskoj strany. Politicka strana Naš kraj  svoju
pozornosť uprjamýt na človeka Rusýna i na  joho sposob žyvota. To je pro obrodžiňa našoho naroda lem dobri.

Jan Kalynjak, Okresna organizacyja Rusyňskoj obrody u Svidnyku