Ještě 70 let po masakru volyňských Čechů panují dohady, kdo zabíjel

Tento víkend se koná několik pietních shromáždění k 70. výročí největšího masakru Čechů za druhé světové války. Odehrál se v Českém Malíně ve Volyni. Důvod zabíjení i pachatelé jsou stále záhadou.

Právě před sedmdesáti lety, 13. července 1943, se ve Volyni, dnešní západní Ukrajině, odehrál v obci Český Malín největší masakr Čechů za druhé světové války.

Ozbrojenci v německých uniformách tehdy povraždili tři sta sedmdesát převážně českých obyvatel vsi, kterou v devatenáctém století vybudovali čeští kolonisté. Z toho sto šedesát jedna žen a sto pět dětí. Většinu Čechů zaživa upálili ve stodolách. Z různých důvodů se zachránilo jen několik desítek malínských Čechů, většina z nich proto, že byli vybráni k dopravě potravin, nábytku a dobytka do německých vojenských skladů. Dalších několik uniklo proto, že byli v den masakru zrovna na nákupech ve městě.

Fotogalerie
Unikli masakru. Skupina přeživších obyvatel Českého Malína.Společný hrob. Zde byly pohřbeny oběti masakru v Českém Malíně na Volyňsku.
Památník obětem z Českého Malína, který se nachází v Novém Malíně na ŠumperskuPamátník obětem v Českém Malíně
Zobrazit fotogalerii

K vyvraždění Českého Malína přitom neexistoval žádný závažný důvod. Češi, kteří byli velmi schopnými zemědělci, podle vzpomínek pamětníků vzorně plnili všechny předepsané dodávky pro německé okupační orgány a vesnice se nepodílela ani na polském, ani na ukrajinském protiněmeckém odboji.

Kolem Českého Malína, stejně jako na celé Volyni, se však bojovalo. Ani ne však s německými okupanty, Poláci a Ukrajinci se v té době zabíjeli hlavně mezi sebou. Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), známá v Česku spíše pod nepřesným názvem "banderovci", začala v létě 1943 útočit na polské vesnice ve Volyni a připravovat celou oblast k tomu, aby se stala "etnicky čistou" součástí Ukrajiny. V meziválečné době totiž patřila k Polsku, přestože většinu obyvatelstva tvořili Ukrajinci.

"Volyňské řeži" padlo v létě roku 1944 za oběť padesát až šedesát tisíc Poláků. Odhady počtu v odvetu zavražděných Ukrajinců se pohybují od deseti do čtyřiceti tisíc. Zatímco mnozí Poláci hovoří o "genocidě" Poláků ve Volyni, někteří ukrajinští historici připisují akce proti Polákům jejich kolaboraci s nacistickými okupanty.

Mezi Varšavou a Kyjevem panují dodnes výrazné rozdíly v hodnocení tehdejších událostí. Polský parlament v pátek odhlasoval rezoluci, v níž nazývá tehdejší události "etnickou čistkou, která jeví rysy genocidy", což jistě nezůstane na Ukrajině bez odezvy.

Němci a polští kolaboranti?
Do soukolí polsko-ukrajinského souboje o výklad sedm desítek let staré krvavé historie se dostala i interpretace vyvraždění Českého Malína. Podle některých ukrajinských historiků se na něm totiž nejspíš podíleli i Poláci - působící v takzvaných "ochranných oddílech" militarizované polské policie, jež spadala pod německé velení.

"Je známou skutečností, že polským násilím netrpěly jen ukrajinské vesnice. Poláci téměř úplně vyvraždili i českou vesnici Malín," uvedl v ukrajinském vysílání Rádia Svobodná Evropa lvovský historik Jaroslav Daškevyč.

Na ukrajinské straně se objevují i další podobná svědectví. Oleksij Slabečkyj v časopise Volyň s odkazem na svědectví Vladimíra Mendlíka, veterináře z Malína, který se jako jeden z mála zachránil, tvrdí, že spolu s Němci se na vyvraždění Malína podílel polský batalion ochranných oddílů. Ty se skutečně ve Volyni v té době v počtu několika tisíc mužů pohybovaly.

"Je to poloviční pravda," uvádí k teorii, že se na vyvraždění Českého Malína podíleli i Poláci, Jaroslav Vaculík z Masarykovy univerzity v Brně, který se zkoumáním masakru dlouhá léta zabývá. "Český Malín vypálili Němci, ale je pravděpodobné, že se ho v rámci pomocných policejních jednotek mohli zúčastnit i polští kolaboranti," uvádí Vaculík. Dodává však, že tyto Poláky nelze směšovat s polským odbojem vedeným Zemskou armádou, který s malínským masakrem neměl nic společného. "Hlavní roli jednoznačně sehráli Němci," dodává.

Svědectví, že někteří z ozbrojenců v německých uniformách mluvili polsky, podal i Josef Řepík, který spolu s otcem masakr v Malíně přežil díky tomu, že hned ráno šli pracovat na pole za vesnici.

Omyl, strašný omyl
Pohled, že by se Český Malín, kam si chodily pro proviant i oddíly banderovců, mohl stát obětí společné německo-polské odvety za útoky ukrajinských nacionalistů proti Polákům, však odmítá Jaromíra Němcová-Ničová, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně, která se na ukrajinské Volyni narodila. "Josef Řepík je jediný, který tvrdí, že to byli Poláci," uvádí Němcová-Ničová.

"Malín byl vyvražděn kvůli provokaci banderovců, kterým už Češi nechtěli dávat potraviny, protože jejich požadavky se stále zvyšovaly," říká šéfka volyňských Čechů. Německá "trestní výprava" následovala poté, co banderovci nedaleko Malína zabili německé důstojníky a vojáky.

Kdo přesně v Malíně vraždil a proč byla vesnice téměř srovnána se zemí, to se však dodnes neví. Nezjistil to ani historik Vaculík, který pátral přímo v ukrajinských a německých archivech. "Důkazy nejsou, všechno jsou jen hypotézy," uvádí Vaculík.

Podle svědectví pamětníků prý na setkání s pobouřenými starosty českých vesnic o několik dní později jeden z německých generálů prohlásil: "Byl to omyl, strašný omyl."

Stanovisko polského institutu v Praze
Existuje jen velmi málo důkazů aktivního podílu polských četnických oddílů v německých službách na masakru v Českém Malíně, a to jak v polské a české historiografii, tak v převážné většině vzpomínek pamětníků. Názory některých ukrajinských historiků se neopírají o přímá svědectví. A nakonec, i když je pravděpodobné, že nějací etničtí Poláci mezi vrahy byli, není pochyb o tom, že akce byla dílem armády nacistického Německa.

Stejně pochybné je stavět rovnítko mezi polské a ukrajinské zločiny na Volyni v roce 1943. Na jedné straně zde máme naplánovanou a metodicky uskutečňovanou strategii „vyčištění“ území od „nespolehlivých živlů“, tedy fyzickou exterminaci menšinového polského civilního obyvatelstva Ukrajinskou povstaleckou armádou. Na straně druhé – nahodilé a svým rozsahem i počtem obětí nesrovnatelné odvetné akce Poláků (i když do „jednoho pytle“ hodíme partyzány a četníky pod německým velením) reagující na hrůzy „volyňské řeže“.

Maciej Ruczaj, Polský institut v Praze

http://zpravy.idnes.cz/vrazdeni-cechu-v-ceskem-maline-na-ukrajine-polaci-nemci-p1v-/zahranicni.aspx?c=A130713_194318_zahranicni_brd


P.S:
Odbojová skupina jako reakce na masakr
Jednou z reakcí Volyňáků na tragédii Malína bylo vytvoření odbojové skupiny Blaník, která připravovala Čechoslováky na vstup do armády. Seznamy rekrutů pak předala československému velení samostatné brigády, která přišla do kraje s postupující Rudou armádou v roce 1944. Ze zhruba 40 tisíc nastoupil každý čtvrtý. Hlásili se i čtrnáctileté děti i sedmdesátiletí starci, kteří zapírali svůj skutečný věk. Překvapením pro velení armády byl zájem žen.