Jestli Ukrajina prohraje, vezmeme si Zakarpatsko, hlásá maďarská strana

Maďarská krajně pravicová strana Naše vlast by vznesla nárok na západní region Ukrajiny, kde žije asi 150 tisíc etnických Maďarů, pokud Ukrajina prohraje válku a přijde o státnost. Na konferenci to v sobotu prohlásil předseda strany László Toroczkai. Mapu takzvaného Velkého Maďarska, která zahrnuje některé oblasti Ukrajiny, Slovenska, Rumunska či Chorvatska, už v minulosti několikrát ukázal premiér země Viktor Orbán.

Naše vlast má v maďarském parlamentu čítajícím 199 poslanců šest zákonodárců. Konference, kde Toroczkai hovořil, se zúčastnili zástupci německé krajně pravicové strany Alternativy pro Německo (AfD) a stejně orientovaného nizozemského Fóra pro demokracii (FvD).

„Co se týče války na Ukrajině, naše poselství je velmi jednoduché: okamžitý klid zbraní, mír a řešení prostřednictvím rozhovorů,“ řekl Toroczkai ve videu zveřejněném na webových stránkách strany. Vyzval k autonomii pro etnické Maďary na západní Ukrajině.

„Pokud tato válka skončí tak, že Ukrajina ztratí svou státnost, protože i to je na stole, pak mi dovolte, abych za jedinou maďarskou stranu, která zastává tento postoj, vzkázal, že si nárokujeme Zakarpatskou oblast,“ řekl dále a sklidil potlesk.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó se má v pondělí na západě Ukrajiny sejít se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a premiérem Denysem Šmyhalem, aby připravili půdu pro případné setkání vůdců obou zemí.

Kyjev omezuje etnické Maďary, tvrdí Budapešť
Zálusk na území sousedních suverénních států několikrát vyjádřil i sám premiér Maďarska Viktor Orbán ze strany Fidesz, když na veřejnosti prezentoval mapu historického Velkého Maďarska. Tyto jeho projevy vždy pobouřily sousední země – Slovensko, Rumunsko, Chorvatsko i Ukrajinu.

Budapešť totiž tvrdí, že Kyjev omezuje právo zhruba 150 tisíců etnických Maďarů používat svůj rodný jazyk.

Orbán se ukázal s šálou Velkého Maďarska, pobouřil tím sousedící státy

Minulý měsíc se všechny státy Evropské unie s výjimkou Maďarska, které je rovněž členem NATO, dohodly na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Vedoucí představitelé bloku obešli Orbánův nesouhlas tím, že ho při přijímání rozhodnutí nechali odejít z místnosti.

Nedokázali však překonat jeho odpor k revizi unijního rozpočtu, která by Kyjevu poskytla 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Očekává se, že se k této otázce vrátí na mimořádném summitu příští čtvrtek.

autoři: iDNES.cz, ČTK

zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/madarsko-nase-vlast-ukrajina-valka-uzemi.A240128_112619_zahranicni_vajo

foto: László Toroczkai 
zdroj: https://russia-news.ru/

*********

László Toroczkai (maďarsky Toroczkai László, rodným menom Tóth, Tóth; narodený 10. marca 1978 v Szegede) je maďarský krajne pravicový politik a novinár, ktorý bol v roku 2001 zakladateľom Mládežníckeho hnutia 64 regiónov (Hatvannégy Vármegye Ifjúsági Mozgalom, HVIM) a v roku 2007 hnutia Hunnia a v rokoch 2003 až 2013 bol šéfredaktorom a vydavateľom časopisu Hungarian Present. V roku 2005 vyšla jeho kniha Na krvavej ceste regiónov, ktorá vychádza z jeho životopisu. Začiatkom roka 2015 inicioval postavenie plota na južných hraniciach Maďarska, aby sa zabránilo prílevu migrantov

Životopis
V roku 1998 vstúpil do Maďarskej strany pravdy a života (MIÉP) a v tom istom roku sa stal poslancom maďarského parlamentu za túto stranu. V rokoch 1998 - 2001 bol spravodajcom parlamentnej frakcie strany MIÉP. V rokoch 1998 - 1999, počas vojny a bombardovania NATO v Kosove a Vojvodine, informoval o udalostiach ako novinársky korešpondent. V roku 2001 opustil stranu MIÉP.

V rokoch 2001 - 2013 bol jedným z lídrov krajne pravicového "Mládežníckeho hnutia 64 regiónov a žúp", z tejto funkcie odstúpil, keď bol zvolený za starostu Ašotálu.

Dňa 18. septembra 2006 viedol útok a obsadenie budovy Maďarskej televízie. V rokoch 2006 - 2010 bol jedným z vodcov demonštrácií proti liberálnej vláde Ferenca Gyurcsánya a stretov s poriadkovými silami.

V rokoch 2006 - 2011 mal z politických dôvodov zakázaný vstup na Slovensko, v roku 2005 na 3 mesiace do Rumunska a v rokoch 2004 - 2005 a 2008 - 2010 do Srbska.

Od roku 2010 je poslancom Csongrádskej krajskej rady a vo voľbách v rokoch 2010 a 2014 viedol volebnú listinu kandidátov v Csongrádskom kraji za parlamentnú stranu Za lepšie Maďarsko (Jobbik) napriek tomu, že nebol členom tejto strany.

V roku 2013 bol ako nezávislý kandidát zvolený za starostu obce Aszottchalom so ziskom 71,5 % hlasov a v roku 2014 bol opätovne zvolený (nealternatívne) so ziskom 100 % hlasov. Vo funkcii sa vyznačoval zákazom verejnej podpory práv LGBT a vyznávania islamu v meste a predovšetkým iniciovaním výstavby plota a zábran na južnej hranici krajiny. Torotskai však vyhlásil, že rešpektuje všetky historické náboženstvá vrátane islamu a bojuje proti masovej migrácii a extrémnemu liberalizmu, a nie proti náboženstvám a tradíciám.

V roku 2016 sa na pozvanie lídra Jobbiku Gábora Vonu stal jeho zástupcom. Po parlamentných voľbách v roku 2018 ašpiroval na post lídra strany, ale so 46,2 % prehral s Tamásom Schneiderom s tradičnou krajne pravicovou platformou. Nakoniec založil vlastnú národnú stranu, hnutie Naša vlasť (Mi Hazánk Mozgalom), do ktorej prešla poslankyňa Jobbiku Dora Duro.

zdroj:
https://ru.wikipedia.org/
preklad deepl com