Jiří Plachý: Zpráva pplk. Antonína Zemana – Barovského o událostech na Podkarpatské Rusi v březnu 1939
Rozhodnutím Saint-Germainské mírové smlouvy ze září 1919 byla Československu
definitivně přiřčena Podkarpatská Rus, která se měla stát autonomní součástí republiky.
Princip autonomie tohoto území byl inkorporován i do československé ústavy
z roku 1920. Z mnoha důvodů však v následujících osmnácti letech nebyl naplněn.
Zatímco v meziválečných parlamentních volbách v zemi vítězila krajní levice, od
30. let stále sílil radikálně-autonomistický proud podkarpatoruské politiky, který
v průběhu dramatického roku 1938 zcela ovládl tamní politickou scénu.1
Krátce po přijetí mnichovské dohody, byla 11. října 1938 jmenována první podkarpatoruská
autonomní vláda. Během velmi krátké doby se země začala vzdalovat Praze a především po nástupu proukrajinského politického směru k moci hledat ochranu u nacistického Německa. Jedním z posledních svorníků společného státu se v dramatických měsících druhé republiky stala československá armáda. Na Podkarpatské Rusi měla naprosto nezastupitelnou úlohu vzhledem k tomu, že po přerušení dopravního spojení se zbytkem státu v důsledku Vídeňské arbitráže zajišťovala zásobování civilního obyvatelstva. V noci z 13. na 14. března 1939 její jednotky navíc potlačily pokus radikálů z polovojenské organizace „Karpatská Sič“ o převrat.2
Ještě téhož dne však maďarská invazní armáda zahájila obsazování země a československé jednotky se jí postavily na odpor. Po příchodu zpráv o okupaci českých zemí nacisty se čs. vojáci začali organizovaně stahovat ke slovenským, polským a především rumunským hranicím.3
Události odehrávající se ve dnech 13.–18. března 1939 na Podkarpatské Rusi byly
v českých zemích díky vývoji politické situace, kdy došlo k rozpadu společného státu
a okupaci, zcela logicky vnímány jako okrajové. Nic na tom v realitě prvních dnů
Protektorátu Čechy a Morava nezměnily ani stovky očitých svědků – českých vojáků
a důstojníků vracejících se přes Polsko, Slovensko, Rumunsko a Jugoslávii zpět do
českých zemí.4
Text celého dokumentu nájdete TU: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/publikace/securitas-imperii/no26/170-190.pdf
Foto:
Fasáda domu obchodníka Rosenbauma v Chustu poškozená při bojích ráno 14. března 1939
Zdroj: VHÚ Praha
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2026
Dve percentá, jeden spoločný cieľ
Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.
Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru!
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej…
05.03.2026
Pozvánka na premiéru: Predavač dažďa / Продавач доджу
1 hodina 40 minút • Premiéra: 5. marca 2026
Originál: Predavač dažďa
štvrtok 12. 3.
2. premiéra
Veľká scéna
Dážď sa kúpiť nedá. To však neznamená, že ho niekto nemôže predávať.
Je leto, sucho a práve padol ďalší teplotný rekord. Pri va…
04.03.2026
Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla
autorka: Julia Pańków
Chcela som ukázať, že my, mladí Lemkovia, sme schopní vytvoriť dielo, ktoré je relevantné pre našu dobu. Že máme čo povedať a že náš hlas je dôležitý,“ hovorí Daria Kuziak, autorka prvej lemkovskej oper…
01.03.2026
PSK: Týždeň slovenských knižníc ponúkne besedy, výstavy, workshopy, kvízy aj kino medzi knihami
Jarné prázdniny sa budú v Prešovskom kraji niesť v duchu čítania, kvalitnej literatúry a pestrej palety knižničných podujatí. V pondelok 2. marca totiž štartuje Týždeň slovenských knižníc, počas ktorého si atraktívne podujatia zam…
23.02.2026
Ivan Soták *1929 †2026
Zomrel Ivan Soták, zakladateľ Katedry fyzikálnej chémie Univerzity P. J. Šafárika. Mal 96 rokov
Róbert Bejda
redaktor, webeditor
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika prišla o jedného zo svojich bývalých významných zamestnancov. Vo veku 96 rok…
21.02.2026
Před 35 lety vznikla Společnost přátel Podkarpatské Rusi
Agáta Pilátová
Na počátku všeho stálo jedno setkání. Na jaře roku 1990, jen několik měsíců po pádu komunistického režimu v Československu, vyšel v tehdejším týdeníku Tvorba zásadní a velmi pozoruhodný článek básníka a publicisty Jaromíra Hořc…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Dilema ujka Vasyľa:
-Čom kiď soj večur ne vyzuju bokanči, tak ňa rano bolyť holova?
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať