Kat Heydrich přijel nastolit hrůzovládu a Čechy zlikvidovat, říká historik
Rozhodl o osudu protektorátních Židů, podílel se na vytvoření holokaustu, naplánoval vyvraždění milionů lidí. Před osmdesáti lety, 27. září 1941, přijel do Prahy Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor. Rozkaz od Hitlera zněl jasně: zlomit odboj a poněmčit, nebo vystěhovat na východ a fyzicky zlikvidovat. „Vládl nad životem a smrtí,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz český vojenský historik Eduard Stehlík.
V pondělí 27. září je to přesně 80 let, kdy byl Heydrich jmenován Hitlerem jako zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě. Často je také označován jako „kat českého národa“. Proč je vhodné si tuto událost připomínat?
Pro český národ po nástupu Heydricha nastalo období hrůzovlády, které do té doby národ nepoznal. Krátce po jeho příchodu byly zahájeny popravy opravdu nesmírně významných osobností vojenského i civilního života. Přišel muž, který byl pravděpodobně připravený český národ ve středu Evropy úplně zlikvidovat. Připomínání si okamžiků opravdu reálného ohrožení existence českého národa je nesmírně důležité. V moderních dějinách jsme něco takového, jako je likvidace nebo úplné vysídlení, nezažili, neumíme si to ani představit.
Myslíte, že mladá generace dnes ví, kdo to Heydrich vůbec byl?
Domnívám se, že se v posledních dvou desítkách let podařilo tuto osobu – schválně neříkám člověka – do jisté míry zpropagovat tak, že hodně lidí o ní ví.
Pamatuji si však dobu před patnácti nebo dvaceti lety, kdy nejen mladí lidé, ale dokonce i ti starší neměli sebemenší tušení. Vedl jsem rozhovor s učitelkou na základní škole, ke konci jsem byl až zoufalý. Zeptal jsem se jí, jestli vůbec ví, kdo to ten Heydrich byl. Odpověděla, že podle jména usuzuje, že se jednalo o Němce. Věřím, že jsme se od té doby posunuli někam jinam. Pro spoustu mladých lidí však bohužel nejsou dějiny koníčkem, tolik se o ně nezajímají.
Pokud byste jim to tedy měl vysvětlit, co nástup Heydricha pro Čechy znamenal?
Čeština je bohatý jazyk, spojení „zastupující říšský protektor“ v nás vyvolává pocit, že k nám dorazil muž, který nemá příliš velkou moc, protože pouze někoho zastupuje. Ve skutečnosti byl velmi schopný, řekl bych až všehoschopný. On holokaust nevymyslel, ale „manažersky“ celé zrůdné vyvražďování milionů lidí naplánoval. Odpovídal na otázky, kolik vagonů je třeba nebo jak často mají jezdit.
Ponechal si mimo jiné i mnohem významnější funkci, byl šéfem Hlavního říšského bezpečnostního úřadu. Pokud by se v nacistickém Německu a v okupovaném území mělo někomu dát označení „pán nad životem a smrtí“, byl by to titul vhodný právě pro Heydricha.
Jen za čtyři měsíce výjimečného stavu, který Heydrich po svém příjezdu okamžitě vyhlásil, padlo 486 rozsudků smrti a v koncentračních táborech skončilo přes 2 100 Čechů. Skutečně Čechy tak nenáviděl?
Nebylo to tak, že by Čechy vyloženě nenáviděl, byl to chladný pragmatik. Rozkaz z Německa zněl jasně: germanizovat. Domnívám se však, že to tu pro něj bylo jen krátkou životní epizodou. Pokud by nacistické Německo zvítězilo, dostal by se možná i na vyšší pozici. Říká se, že by po smrti Hitlera patřil mezi pět nejvýznamnějších následníků.
K českému prostoru ho upoutala jeho žena. Ona si pozici první dámy pochvalovala, dělalo jí to dobře. Ztratila tu sice manžela i syna, ale i tak v rozhovoru uvedla, že to pro ni tady byly „krásné časy“.
Měl mimo jiné za úkol vyřešit tzv. český problém. O co šlo a jak ho chtěl vyřešit?
Po Heydrichově nástupu na podzim 1941 byla nastolena „rasová inventura“. Češi byli podrobeni tomu, jak odpovídají árijským hodnotám. Paradoxně se zjistilo, že tabulkám odpovídají docela dobře, to však Němci chápali jako velký problém. Češi, kteří byli schopni poněmčení, mohli zůstat, přiřazeny jim byly však jen podřadné funkce. Ti, kteří nebyli, byli odsunuti někam na východ nebo hned zlikvidováni. Nebezpeční byli pro Němce především ti, kteří odpovídali tabulkám perfektně, ale zároveň byli nepřátelští vůči nacistickému režimu. Ti měli být vyhlazeni okamžitě.
V hierarchii SS byl třetím mužem, co to svědčilo o jeho sebevědomí?
V nacistické hierarchii rozhodně patřil k významným lidem, byl přece jen pravou rukou Himmlera. Bezesporu měl vysoké mínění o svých schopnostech.
Zajímavé je, že se ke své funkci dostal omylem, došlo k záměně funkcí. Brzy však prokázal, že je schopný, stal se pro Hitlera důležitým člověkem. Pouštěl se i do akcí, které pro něj byly osobně nebezpečné. Létal i operačně pro Luftwaffe nebo jako stíhací pilot. Jednou byl dokonce nad východní frontou zasažen, Hitler mu pak létání zakázal.
Cítil se tu poměrně bezpečně, přece jen jezdil v otevřeném automobilu. Toho využili roku 1942 Gabčík s Kubišem. Jaké byly důsledky atentátu?
Hovoří se, že to mělo ukázat spojencům, že bojujeme a že se účastníme války proti Němcům. Atentát byl faktickou pomstou vojáků působících v té době ve Velké Británii za povražděné kamarády.
Heydrich totiž popravil třináct vysokých důstojníků armády, budeme si to připomínat 1. října. Před dvaceti lety jsme s kolegy spočítali, že nás atentát stál 5 000 mrtvých. Spočítali jsme počty popravených i počet transportovaných do koncentračních táborů. Z těch se domů vrátilo pouze 38.
Okamžitě po atentátu bylo vyhlášené stanné právo a začaly masové popravy. Měl tedy atentát smysl?
Sám jsem se ve škole učil, že opravdu atentát kvůli vysokému počtu obětí smysl neměl. Po vyhlazení Ležáků a Lidic však Velká Británie s Francií odvolaly své podpisy pod mnichovskou dohodou, zbavili jsme se také velké zrůdy a zločince. Československé exilové reprezentaci to umožnilo usilovat o to, aby byla v roce 1945 Československá republika obnovena podle předmnichovských hranic.
Jak atentát změnil vnímání Čechoslováků v očích spojenců?
Každý zahraniční historik, se kterým jsem mohl mluvit, si pamatuje účast českých letců v bitvě o Británii a právě atentát na Heydricha. Je vnímán jako jeden z největší činů ve střední Evropě. Čechy od té doby už spojenci rozhodně nebrali jako druhořadý národ.
I z pohledu SOE (Oddělení pro zvláštní operace, pozn. red.), které mělo na starost výcvik, to byla jedna z nejvýznamnějších akcí, jež se za druhé světové války podařilo zorganizovat. Byla to věc naprosto mimořádná.
Autor: Eliška Křížová
Zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/heydrich-udalost-dne-atentat-gabcik-kubis.A210926_155553_domaci_elk
Foto:
Reinhard Heydrich - nacistický pohlavár a vládce Čech a Moravy, zastupující říšský protektor. Zabitý československými parašutisty.
Autor: Wikimedia Commons
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2026
Dve percentá, jeden spoločný cieľ
Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.
Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru!
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej…
05.03.2026
Pozvánka na premiéru: Predavač dažďa / Продавач доджу
1 hodina 40 minút • Premiéra: 5. marca 2026
Originál: Predavač dažďa
štvrtok 12. 3.
2. premiéra
Veľká scéna
Dážď sa kúpiť nedá. To však neznamená, že ho niekto nemôže predávať.
Je leto, sucho a práve padol ďalší teplotný rekord. Pri va…
04.03.2026
Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla
autorka: Julia Pańków
Chcela som ukázať, že my, mladí Lemkovia, sme schopní vytvoriť dielo, ktoré je relevantné pre našu dobu. Že máme čo povedať a že náš hlas je dôležitý,“ hovorí Daria Kuziak, autorka prvej lemkovskej oper…
01.03.2026
PSK: Týždeň slovenských knižníc ponúkne besedy, výstavy, workshopy, kvízy aj kino medzi knihami
Jarné prázdniny sa budú v Prešovskom kraji niesť v duchu čítania, kvalitnej literatúry a pestrej palety knižničných podujatí. V pondelok 2. marca totiž štartuje Týždeň slovenských knižníc, počas ktorého si atraktívne podujatia zam…
23.02.2026
Ivan Soták *1929 †2026
Zomrel Ivan Soták, zakladateľ Katedry fyzikálnej chémie Univerzity P. J. Šafárika. Mal 96 rokov
Róbert Bejda
redaktor, webeditor
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika prišla o jedného zo svojich bývalých významných zamestnancov. Vo veku 96 rok…
21.02.2026
Před 35 lety vznikla Společnost přátel Podkarpatské Rusi
Agáta Pilátová
Na počátku všeho stálo jedno setkání. Na jaře roku 1990, jen několik měsíců po pádu komunistického režimu v Československu, vyšel v tehdejším týdeníku Tvorba zásadní a velmi pozoruhodný článek básníka a publicisty Jaromíra Hořc…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
-Mamko, kup psyka!
-Ňi!
-Prošu, prošu, kup!
-Už jem povila, ňi...! Prodaj soj ho dakomu druhomu...
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať