Komentar’.  Lem ne perestaty tr’asty

Kebŷ s’me tak mohly por’adni potr’asty na Pidkarpaťu.

Bisiduje s’a takŷj figeľ, že keď por’adni potr’aseš z čes’kŷm katolykom, nakonec’ z ňoho vŷpade husita. Keď s’a posmotryme na prostor našoj istoričnoj Karpaťskoj Rusy, spokijno možeme tot figeľ schosnovaty v kontexti Rusyniv.

Rymokatolyc’ka cer’kov v Čes’kij republici, abo lipše povidženo na Čechach, bo Morava je už mentalno konzervativniša, je dospravdŷ inša v porivnaňu už lem z našŷm seredňoevropskŷm prostorom.

Keď na Slovakiji, v Poľšči ci Maďar’sku vydyme išči starŷj (dobrŷj) konzervativizm, na Čechach je duchom protestantizma do velykoj mirŷ poznačena i Rymokatolyc’ka cer’kov. A ne je to dajaka novota, je to istorična sprava, kotra dospravdŷ maje svoje koriňa des’ až v husitizmi.

І jakbač najvekšŷj sučasnŷj čes’kŷj rymokatolyc’kŷj intelektual, svjaščenyk i profesor Tomaš Halyk, vece prypomynať svojima idejamy, vŷslovamy, pozicijamy, protestanťskŷj salon nimec’koj provenijenciji, jak konzervatinu katolyc’ku kavjarňu des’ v Rymi. A pokľa u všŷtkŷch dovkola žne poklonŷ i uznaňa, holovno od riznŷch protestantiv a takzvanŷch liberalnŷch christianiv, vkľučno katolykiv, konzervativne katolyc’ke krŷlo s’a na ňoho smotryť skoriše jak na čolovika, z kotrŷm, jak v tim figľu, keď por’adno potr’aseš, vŷpade z ňoho husita.

Ne hoden jem sobi pomoči, ale mam take čuťa, že na teritoriji našoj istoričnoj Karpaťskoj Rusy, keď por’adni potr’aseš z buďkotrŷm čolovikom, je dosta velyka šansa, že z ňoho nakonec’ vŷpade Rusyn.

Keď po 1989-im roci v našŷch evropskŷch krajinach začinav organizovaty s’a rusyňskŷch ruch, jakbač ťažko sobi vtohdŷ chtos’ znav predstavyty, de suť našŷ limitŷ. Značiť, dokoly možeme rosnuty, de je tot punkt, ver’ch, z kotroho už pideme lem dolov. A pered každŷm spysovaňom na stoli ležŷť vopros, ci išči pidrosneme, abo nas čekať sklamaňa.

Faktŷ zatľa hovor’ať jasno. Na Slovakiji s’me doteper’ ne vŷčer’paly svoji limitŷ, keď s’me dokazaly kontinualno rosnuty každŷm spysovaňom, a to až na čislo 63 556.

V ostatnich dňach vydyme rezultatŷ i z Poľšči a Maďar’ska. Totŷ tak samo svidčať o tim fakti, že išči rosneme. Novŷ utočnenŷ danŷ z Poľšči bisidujuť o 13 607 osobach, kotrŷ zapysaly sobi lemkivsku narodnosť, što je ponad 3 000 ľudej vece jak v poperednim spysovaňu.

Pesimističnŷ bisidŷ o vŷmeraňu bŷ jem rekomendovav išči zochabyty v peryňaku, keď tam rano buduť davaty perynu, pid kotrov s’a jim to snylo.

Maďar’sko zapysalo s’a medži rekordmaniv rusyňskoho ruchu, vjedno iz Slovakijov, keď tam po poslidnim spysovaňu žŷje až 7 111 ľudej, jakŷ pryholosyly s’a ku rusyňskij narodnosty. І keď toto čislo ne je velyke, ale procentulano je to majže raz tiľko jak v roci 2011, a to je dospravdŷ velykŷj uspich.

Samosobov, okrema sprava je naša rusyňska diaspora na nyžnij zemli, de to take ružove ne je, ale zistaňme mŷ teper’ tu hori.

Keďže zname istoričnŷ danŷ iz spysovaň žŷteliv, zname danŷ o rosnuťu populaciji u 20-im stoliťu, pak opravdano možeme tverdyty, že any toto išči ne suť limitŷ, kotrŷ už s’a ne daduť perekročity. Naopak, v jakŷjs’ potencial išči mož viryty. Značiť, v čim je problema?

Problema je v tim, že vďaka riznŷm istoričnŷm dijam, obstavynam, dnes’ rusyňskŷj ruch musyť por’adni potr’asty iz „Slovakamy“, „Maďaramy“, „Poľakamy“, dopovnyjte sobi narodnosť jaku chočete, žebŷ z nych nakonec’ vŷpaly Rusynŷ. Vŷzerať to tak, že rusyňskŷj ruch po 1989-im roci znav calkom dobri, cholem v spomynanŷch deržavach, potr’asty z už majže zasimilovanŷm abo zukrajinizovanŷm narodom, žebŷ vernuv do svoho, žebŷ z ňoho vŷpav Rusyn.

No toto všŷtko bŷ ne bŷlo možlyve, kebŷ nam krajinŷ, v kotrŷch žŷjeme, ne daly slobodu, ne daly usloviji, žebŷ to mož robyty. Samosobov, je to velyka robota našŷch organizacij, dijateliv, no usloviji ku tomu musyla daty i deržava. Vďaka tomu s’me mohly por’adni potr’asty ľudej, žebŷ z nych vŷpaly Rusynŷ. Hej, može ne tak do jazŷka obutŷch, jak bŷ s’me chotily, ale našŷch. І to je osnovne.

Bo revitalizaciju jazŷka išči mož probovaty zrobyty, ale revitalizaciju jazŷka ne zrobyme, pokľa ne mame any narod, ku kotromu bŷ tot jazŷk mav naležaty.

Poučiňa z rezultativ je, že pokľa por’adni potr’aseme v ramkach našoho vozrodnoho ruchu, išči vse možuť pojavyty s’a dalšŷ Rusynŷ. Lem ne perestaty tr’asty. Tak samo zatľa mož odkazaty negativno nastrojenŷm, že pesimističnŷ bisidŷ o vŷmeraňu bŷ jem rekomendovav išči zochabyty v peryňaku, keď tam rano buduť davaty perynu, pid kotrov s’a jim to snylo.

No a nakonec’ dodam už lem jedno. A teper’ sobi predstavte, kebŷ s’me tak mohly slobodni, bez obmedžiň, deržavov vŷznanŷ, por’adni potr’asty na Pidkarpaťu.

Petro Medviď  

Staťa bŷla napysana jak komentar’ „Vstupne do kontroly“ lemkivskoho radija lem.fm. 

Žridlo: 
https://www.lem.fm/lem-ne-perestati-tryasti/

Žridlo fotografiji: 
Pixabax.com