Muzeum českého, slovenského a rusínského exilu 20.století. Výzva ke spolupráci prostřednictvím elektronických médií.
Vážení, chtěl bych prostřednictvím tohoto moderního média vyzvat ke spolupráci potomky rodin vojáků, policistů, básníků, spisovatelů, židovských rodin pronásledovaných oběma režimy, kněží evangelické církve či rodinné příslušníky katolických kněží, prostě veškeré vrstvy obyvatelstva, které byly postiženy v 50. letech komunistickým režimem, ač se aktivně podíleli na boji proti fašistické diktatuře, aby se připojili k tomuto velmi důležitému projektu připravovanému k 70. výročí ukončení 2. světové války a následnému nástupu další diktatury.
Přílohou této výzvy je hrubá koncepce projektu k zvážení každému, kdo bude mít zájem se zúčastnit jak materiály ze své rodiny, fotodokumentací, písemnými materiály, deníky, zvukovými vzpomínkami atd.
Na tomto projektu se samozřejmě podílí řada historiků, ale hlavním proudem těch, kteří projekt dávají dohromady, by neměli být jen historikové, ale hlavně potomci nebo členové rodin postižených nenávistnou komunistickou diktaturou.
Projekt připravuje Muzeum českého, slovenského a rusínského exilu 20.století ve spolupráci s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Muzeem Policie ČR, řadou nezávislých historiků, velvyslanectvím Spojených států amerických, ruskými historiky a dalšími spolupracovníky ve Spojených státech, Izraeli, Velké Británii a dalších zemí, kde žijí rodiny účastníků boje protihitlerovské koalici.
Veškerou korespondenci a dotazy, prosím, směřujte na níže uvedenou adresu muzea exilu.
Jan Kratochvil
ředitel Muzea českého, slovenského a rusínského exilu 20. století
Štefánikova 93/22
602 00 Brno
mail: muzeumexil@gmail.com
---------------------------
koncepce projektu k 70. výročí 2. světové války
Život ve stínu šibenice
Projekt k 70. výročí je zaměřen na československé vojáky obou dvou front, východní i západní, bojující v protihitlerovské koalici. Tématem nebude 2. světová válka, ale osudy hrdinů po roce 1945 a 1948 v Československu. Nejde jen o vojáky ,ale na veškerou odbojovou opozici, postiženou po roce 1945 totalitním komunistickým režimem, za jejich vlastenecké postoje v době fašistické diktatury vystřídané zločinnou komunistickou diktaturou.
Východní armáda, která se formovala v Sovětském svazu, bude obsahovat dvě témata. Jedno o Svobodově a Kratochvilově armádním sboru v Sovětském svazu a druhé o Čechoslovácích bojujících v Sovětské armádě.
Část o západní armádě by se měla dotknout Čechoslováků ve Francii, Velké Británii, Africe, případně Čechoslováků zapojených do americké osvobozovací armády a dalších.
Téma je to velmi bolavé, protože výstupem této expozice budou tragické osudy lidí, kteří bojovali proti fašistické koalici německé armády, proti Rumunům, Italům, Japoncům a dalším spojencům Hitlera. Za své vlastenecké úsilí pak po ukončení 2. světové války a komunistickém převratu v Československu skončili na popravištích, ve věznicích, v exilu či v úplném zapomnění.
Projekt obsahuje tisíce jmen, pro mladou generaci neznámých, protože zmizeli v úmyslném zapomnění propadliště dějin.
Na projektu bude spolupracovat vedle americké strany i německá strana. Z americké strany se vedle podpory velvyslanectví Spojených států amerických do projektu zapojil syn parašutisty skupiny Clay-Eva Antonín Bartoš, který vede novy Sokol a školu ve Washingtonu, a řada potomků či přímých účastníků 2. světové války. Chceme písemnou formou prostřednictvím amerického velvyslanectví požádat o záštitu ministerstvo obrany Spojených států amerických a prezidenta USA. .
Projekt je výjimečný v tom, že ruská strana připouští účast na tak pro ně kontroverzním projektu, který vypovídá o zločinech páchaných komunistickou stranou na lidech, kteří po boku Sovětské armády bojovali proti fašismu.
Projekt by měl vyzdvihnout i informaci o tom, že po komunistickém převratu v Československu v řadách komunistické StB pracovali bývalí důstojníci gestapa, nyní již jako členové komunistické strany Československa, kteří se podíleli na likvidaci protikomunistické opozice. Měl by se zabývat agenty-chodci z řad bývalých zpravodajských důstojníků československé armády a dalších, měl by vypovídat o vzniku československé protikomunistické zpravodajské organizace na druhé straně bariéry, měl by připomenout úmyslně zapomenuté důstojníky či generály, kteří nesouhlasili s příklonem Československa k Sovětskému svazu a byli za to popraveni, degradováni, vězněni, nebo jinak postiženi a mnozí museli uprchnout do exilu. V případě souhlasu jejich rodin též osudy jejich rodin. Projekt se dotkne též katolických kněží, řeholníků, evangelických duchovních , spisovatelů ,básníků, umělců, Orlů, Sokolů, skautů, trempů, i prostých občanů postižených komunistickým totalitním režimem za jejich nesmlouvavé postoje k obou totalitám..
Požádali jsme o spolupráci Federaci židovských obcí prostřednictvím jejich představitele JUDr. Tomáše Krause, protože do Československého armádního sboru v Sovětském svazu vstupovali Židé z gulagů, do kterých byli předtím deportováni, a následně se zúčastnili bojů na východní frontě až po Dukelskou operaci. Řada z nich po komunistickém převratu opouští Československo a odchází do nově vznikajícího státu Izrael a dalších míst ve světě. Vyzvali jsme ke spolupráci spolky, soukromé organizace, které vlastní případné dokumenty týkající se téhle oblasti a historiky zabývající se touto tématikou. Do projektu se již zapojil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie České republiky. Ředitel plukovník doktor Pavel Bret pověřil své podřízené z úseku dokumentace, kteří na základě toho připravili celkem 20 panelů. Dále jsme oslovili Muzeum Policie z důvodu akce Kameny a též pohraniční stráže, zasahující proti agentům-chodcům, většinou formovaným z řad bývalých důstojníků, vojáků protihitlerovské koalice, policie či četnictva z období před komunistickým převratem. K projektu se připojuje řada historiků, kteří nepracují v žádných oficiálních institucích, protože považují projekt za důležitý. Výjimečnost projektu nás vede k tomu dohledávat další dokumenty v archivech německé Stasi, která podchytila odsunuté sudetské Němce, z nichž řada též bojovala v protihitlerovské koalici a po roce 1945 byla spolu s dalšími Němci odsunuta. Požádali jsme statutární město Brno, primátora města Brna Romana Onderku a 1. náměstka primátora Roberta Kotziana, o podporu města Brna a grant, který by umožnil zpracování tohoto projektu. O finanční podporu jsme též požádali Ministerstvo kultury ČR, žádáme Česko-německý fond budoucnosti i soukromé sponzory a dárce.
Projekt by měl být zahájen k výročí ukončení 2. světové války velkým jazzovým koncertem a koncertem. První expozice mimo ČR bude otevřena ve vojenském muzeu Ruské federace ve Volgogradu a na dalších místech Ruské federace a ve Spojených státech. Oslovili jsme generální ředitelku Českých center Vilmu Anýžovou, aby projekt formou panelové expozice byl uskutečněn též po všech Českých centrech v celém světě. Expozice by měla být též umístěna v Evropském parlamentu ve Štrasburku, stejně jako řada našich expozic, které byly dříve představeny v Evropském parlamentu v Bruselu a ve Štrasburku. Poslední expozici věnovanou 100-letému výročí vzniku Československých legií umožnil a zajistil místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Oldřich Vlasák, požádali jsme ho též o spolupráci na tomto projektu.
Expozice bude doplněna rozsáhlou barevnou publikací a případně i filmovými dokumentárními záběry z procesů s vojáky či z jejich osobních výpovědí..
Projekt bude rozšiřován a doplňován dle dohledaných dalších dokumentů a případných dalších spolupracovníků. Muzeum českého, slovenského a rusínského exilu je vlastníkem řady archivů exulantů, kde tyto dokumenty jsou, a vlastně poprvé je využije k expozici.
Součástí projektu bude též dokument v České televizi, připravený z našich archivních vypovědí vojáků a dalších současných výpovědí žijících svědků oné doby. Dokument natočí přední česká dokumentaristka Kristina Vlachová.
Výstupy z výstavy - doprovodné publikace a filmovy dokument - budou věnovány dle možností do všech škol v České republice.
Jan Kratochvil, ředitel Muzea českého, slovenského a rusínského exilu 20. století, Brno
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2026
Dve percentá, jeden spoločný cieľ
Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.
Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru!
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej…
10.03.2026
Archív: Rodák z Podkarpatskej Rusi Mikuláš Popovič získal ocenenie Česká hlava
Virológ Mikuláš Popovič, ktorý sa narodil ako československý občan vtedajšej Podkarpatskej Rusi, získal v roku 2013 cenu Patria v rámci projektu Česká hlava. Vedca pôsobiaceho na Marylandskej univerzite v USA ocenili za dlhoročný výskum vírusu H…
10.03.2026
Rozhovor: Pešiak, ktorý objavil HIV
Eva Bobůrková, 13. 2. 2014
Nové neznáme smrteľné ochorenie bolo opísané v roku 1981. Po pôvodcovi AIDS pátral aj Čechoslovák (Rusín) Mikuláš Popovič. A úspešne. V roku 1984 identifikoval vírus HIV a vytvoril aj prvý test na prít…
06.03.2026
Vladyka Milan Lach SJ bol vymenovaný za eparchiálneho biskupa Bratislavskej eparchie
ISPA
Metropolia
Dnes napoludnie Vatikán oznámil, že Svätý Otec Lev XIV. prijal zrieknutie sa úradu eparchiálneho biskupa vladyku Petra Rusnáka, ktorý v septembri minulého roka dovŕšil kánonický vek 75 rokov a za jeho nástupcu menov…
05.03.2026
Pozvánka na premiéru: Predavač dažďa / Продавач доджу
1 hodina 40 minút • Premiéra: 5. marca 2026
Originál: Predavač dažďa
štvrtok 12. 3.
2. premiéra
Veľká scéna
Dážď sa kúpiť nedá. To však neznamená, že ho niekto nemôže predávať.
Je leto, sucho a práve padol ďalší teplotný rekord. Pri va…
04.03.2026
Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla
autorka: Julia Pańków
"Chcela som ukázať, že my, mladí Lemkovia, sme schopní vytvoriť dielo, ktoré je relevantné pre našu dobu. Že máme čo povedať a že náš hlas je dôležitý,“ hovorí Daria Kuziak, autorka prvej lemkovskej ope…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Labirsky ďity:
-Mij ňaňko mať najnovšyj Iphone...
-Mij soj kupyv najnovšoho Leksusa...
-A mij - pojimal včera v pyvňici takoho velykoho patkaňa...
Všytky zborovo: -Ne hvar, ne viryme, poď vkazyty...!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať