Na tento objev se čekalo minimálně 150 let, říká nálezce run u Slovanů

Pátraly po něm generace vědců, kteří se zajímali o život Slovanů. Důkaz o tom, že znali písmo už před příchodem Konstantinovy hlaholice, však našel až tým archeologů Masarykovy univerzity, který vedl Jiří Macháček.

„Podařil se nám zásadní objev pro pochopení toho, jak Slované žili a co znali. Je to něco, co se dotýká téměř 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ komentuje Macháček odhalení germánských run na nalezišti v Lánech u Břeclavi.

Nálezy, které měly diametrálně změnit pohled na české dějiny, se už v minulosti vynořily, ale časem se zjistilo, že jsou to falzifikáty. Proč věřit právě tomuto?

Není to práce jednotlivce, ale mezinárodního týmu. Kost jsme vyzvedli v roce 2017 a s informacemi přicházíme až teď, protože jsme prováděli důkladné a nejmodernější analýzy. Taky náš objev přijala akademická obec. Článek jsme publikovali v prestižním vědeckém časopise, čemuž předcházelo náročné a tvrdé recenzní řízení. I přesto jsme uspěli. A teď můžeme říct, že jsme objevili na kosti z roku asi 600 našeho letopočtu starogermánské runy. A že to napovídá tomu, že staří Slované asi 250 let před příchodem Konstantina a Metoděje znali písmo. Konkrétně tyto runy, které se zatím našly jen tam, kde sídlily germánské kmeny.

Zvířecí žebro se znaky jste našli pod kořeny stromů mezi keramikou. Nemohlo se tam dostat náhodou, třeba od někoho, kdo místem projížděl?
To je vysoce nepravděpodobné. Germáni si runy dávali na spony, ozdoby, zbraně. Tady je nápis na obyčejné kosti. Nemohl být ani veřejně prezentovaný, je totiž pouhým okem téměř neviditelný. Jeví se nám to jako něčí osobní majetek. Navíc, v zápise jsou chyby. Z nich usuzujeme, že se futharkem, jak se runová abeceda jmenuje, dotyčný teprve psát učil.

Jak jste poznali, že jsou tam chyby?
Nejde o zápis slova nebo smyslu. Na fragmentu kosti je několik znaků z futharku, a to šest z posledních osmi, který ta abeceda má. Dva znaky chybí, některé jejich proporce jsou zkreslené. Ale je patrné, že rytec udělal několik pokusů, aby „nožičky“ run zanesl správě.

Využívali runový zápis moravští Slované běžně?
To právě nevíme. Tento nález jsou vůbec první runy, které se kdy našly na území, které neobývali příslušníci germánských kmenů. Ale v písemných pramenech se dočteme, že před příchodem Konstantina a Metoděje používali Slované jakýsi systém črt a zářezů. Mluví o tom učenec Chrabr, jeden z Metodějových následovníků. Ten se zamýšlí, jestli to náhodou nejsou runy.

Takže ještě před hlaholicí, kterou vytvořili věrozvěstové Konstantin a Metoděj v 9. století, a před tím, než sem misionáři ze západu přinesli latinku, už Slované znali jiný způsob zápisu?
Teď se nám potvrdilo, že ano. Na tento objev se čekalo minimálně 150 let. Chrabrovo pojednání „O písmenech“ je velmi známý pramen, jenom pro tato tvrzení neexistoval důkaz. A jak už zaznělo, vznikala i falza.

Jak se runy a hlaholice liší?
Absolutně, úplně a ve všem. (směje se) Každé písmo je z jiné doby, tvar je úplně jiný a i počet znaků je odlišný.

Dosud se historici domnívali, že germánské a slovanské společenství žilo naprosto odděleně, téměř bez kontaktu. Mění váš objev tento pohled? 
Objev je zásadní a překvapivý tím, že se runy nenašly na germánském pohřebišti nebo sídlišti, ale na slovanském. Teď jsou před námi dvě možnosti. Buď na tomto konkrétním sídlišti se Slovany okolo roku 600 nějací Germáni žili, třeba i ve smíšené komunitě, anebo Slované runy někde viděli a učili se je. Ale jednoznačně se tyto skupiny musely potkat. Zjednodušený pohled, že se masy přesunovaly jako jeden celek sem a tam, je velmi naivní.

Konkrétní doklady o tom, jak se mohly životy Slovanů a Germánů prolínat, máte?
Ne. Zatím můžeme říct, že staří Slované okolo roku 600 určitě přišli do kontaktu s germánským písmem. Jakou podobu ten kontakt měl, to nevíme. Třeba příště. (úsměv)

Věříte, že se vám do rukou dostane i zbytek kosti s dalšími znaky futharku?
Všichni v to doufáme, ale byla by to obrovská náhoda. Moc šancí tomu nedávám.

Podrobíte teď zkoumání všechny kosti, které byly doposud ze země na Pohansku vyzvednuty?
Rozhodně. Bude to velmi intenzivní. Navíc budou ostražitější i další archeologové. My jsme přišli s první vlaštovkou a odpovědi na otázky, které vyvstaly, bude odteď hledat mnohem více vědců.

Překvapí vás po takovém objevu ještě něco?
Slované mohou překvapit ještě v mnohém. Archeologie je věda, která neustále přináší nové objevy.

Těžko čitelného nápisu si všimla studentka
Runového nápisu na kosti ve slovanském nalezišti si všimla studentka Alena...
Měla to být jen pomocná práce, kterou u každého archeologického výzkumu zastávají brigádníci. Jenže Alena Slámová, studentka historie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, ji dokázala proměnit v nezapomenutelný zážitek. Byla to právě ona, kdo si všiml runového nápisu na nalezené kosti. A díky ní teď brněnští vědci slaví mezinárodní úspěch.

„Byla to velká náhoda, štěstí a dobré oči,“ směje se Slámová. „Sice bylo vidět, že jsou na kosti nějaké zářezy nebo rýhy, ale že to jsou znaky, šlo poznat jen stěží.“ 

Stopy po porcování nebo úrazu badatelé na kostech nacházejí poměrně často, tentokrát však porušení povrchu vypadalo jinak. „Všimla jsem si, že na úlomku vystupují obrazce. Že jsou to runy, mi nedošlo, i když je znám. Najít runy na slovanských nalezištích, to je něco tak nepravděpodobného, že jsem nad tím ani nepřemýšlela,“ podotýká Slámová.

Přestože stojí za jedním z nejdůležitějších evropských objevů poslední doby, pro svou magisterskou práci ho využít nechce. Zabývá se totiž sídlišti a keramikou z doby bronzové. „Starogermánská etnika a používání run je dost složité téma, navíc vzdálené od mého aktuálního zaměření. Runy mám ráda, ale nechám si je jako koníčka, ne hlavní práci,“ popisuje.

Autor: Markéta Lankašová

Zdroj: 
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/nalez-germanske-runy-slovane-jiri-machacek.A210211_202126_brno-zpravy_krut