Názor: Ve sporu Maďarska s Ukrajinou se hraje taky o Zakarpatsko

O maďarské menšině se ví, jde o nejviditelnější minoritu v Zakarpatské oblasti...

Svérázný region protkaný cizími vlivy, který má 1,2 milionu obyvatel, odděluje od zbytku země hřeben Karpat a ani válka se sem v přímé podobě nedostala. K menšinám, jež tu žijí, patří i ukrajinští Maďaři, kteří jsou zásluhou Viktora Orbána nejvíc vidět a slyšet.

Některé středoevropské politiky v poslední době zachvátila touha jednat s Ukrajinou nikoli v Kyjevě, ale v centru Zakarpatské oblasti Ukrajiny Užhorodě. Koncem ledna sem krátce po sobě zavítal slovenský premiér Robert Fico, který tu vedl jednání se svým protějškem Denysem Šmyhalem. Krátce po něm se tu sešli ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba s maďarským kolegou Péterem Szijjártóem. Bavili se o právech zdejší maďarské menšiny, ale hlavně umetli cestu odblokování evropské pomoci Ukrajině, kterou držela v šachu Budapešť.

Je to zajímavý postup vzhledem k tomu, že se jednalo o návštěvu na téměř nejvyšší úrovni (Fico) či navazování vztahů (Szijjártó ještě s ukrajinským protějškem dvoustranně nejednal).

Užhorod byl totiž kdysi i československým a maďarským městem, stejně jako třeba Lvov polským – a přesto tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki na začátku války v polovině března 2022 necestoval do Lvova, ač by to bylo vzhledem k bezpečnosti vysvětlitelné, ale v doprovodu českého a slovinského kolegy do obklíčeného Kyjeva.

Hlavní ale je, že maďarský premiér Viktor Orbán na summitu EU už pomoc ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) nevetoval. Pomůže to především udržet ukrajinský stát v chodu tak, aby mohl platit vojákům na frontě adekvátní platy, důstojné odškodné pozůstalým i zraněným, a přitom ještě zachovat v chodu státní sektor. A snad to i povzbudí americké republikány, aby i oni dali zelenou svému balíčku takřka ve stejné hodnotě, jehož součástí je i vojenská pomoc.

Region pašeráků a celníků
Kromě toho ale začíná oteplování v ukrajinsko-maďarských vztazích. Orbán možná brzy pojede na návštěvu Ukrajiny – alespoň tedy přijal pozvání prezidenta Volodymyra Zelenského. Uvidíme pak, kam to bude – zda rovněž do Užhorodu, nebo tentokrát už do Kyjeva.

Spor Ukrajina–Maďarsko–EU ale také poukázal na Zakarpatskou oblast jako další dimenzi dnešní situace. Region s 1,2 milionu obyvatel odděluje od zbytku země hřeben Karpat a ani válka se sem v přímé podobě nedostala. Ruské rakety dosud mířily jen na Beskydský železniční tunel na hranici oblasti. Jiná věc je mobilizace, prakticky každá vesnice už má své válečné oběti.

Zakarpatsko živily v minulosti výdělky z práce v zahraničí, dřeva a pašování. Obyvatelé bývají cílem vtípků především ze strany vlastenecky uvědomělejších krajanů. Ti je označují za chronické pašeráky nebo úplatné celníky (někdy obojí), ať už je válka, či nikoli, a zpochybňují jejich odhodlání bránit vlast. Region je také spojen s Českem a mnoho jeho obyvatel tu pracuje. Ještě donedávna pak žili v Užhorodě lidé, kteří tu pamatovali pět států – Rakousko-Uhersko, Československo, Maďarsko, Sovětský svaz a Ukrajinu.

Dnes je oblast unikátní v tom, že hraničí se čtyřmi státy, Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. To přináší další efekt – menšiny. Ta česká či slovenská je zanedbatelná. Zajímavým fenoménem jsou Rusíni.

V představách svých aktivistů k nim patří velká část ukrajinsky mluvícího obyvatelstva oblasti, Kyjev však jejich existenci neuznává a považuje je za Ukrajince. Využít Rusíny k rozdmýchávání nepokojů zkoušely ruské tajné služby, nebyly ale příliš úspěšné. Přesto situaci bedlivě sleduje ukrajinská tajná služba SBU a někteří aktivisté už za sebou mají nepříliš příjemný pohovor.

Černé scénáře střetu s Ruskem: plichta na Ukrajině, ozbrojený Kaliningrad a hybridní třetí světová na obzoru

Maďarská menšina je oproti tomu hmatatelnější a viditelnější. Pokud pomineme citelnou, ne však jasně definovatelnou ruskou menšinu (udává se 17 procent), jsou ukrajinští Maďaři nejvíc vidět a slyšet. Sotva víme, že na Volyni žijí Poláci, na Polesí Bělorusové, v Bukovině Rumuni a v Besarábii Bulhaři a Moldavané, na Donbase Řekové. Zato o maďarské menšině se zásluhou Orbána ví.

Prodejte za půl bilionu
Orbánova vláda menšiny aktivně podporuje hlavně investicemi do vzdělávání či udržování dopravního spojení. Více či méně skrytou touhu po velkém Maďarsku v hranicích někdejších Uher z dob habsburské monarchie nelze přehlédnout. Pozdvižení v okolních zemích vzbudilo, když si předloni v listopadu vzal Orbán na přátelský fotbalový zápas své reprezentace s Řeckem šálu s mapou velkého Maďarska, incident musel v Kyjevě vysvětlovat velvyslanec Budapešti.

Orbán se jako jeden z mála evropských politiků potkává s Vladimirem Putinem, země buduje s pomocí Ruska jadernou elektrárnu a spoléhá na ruské dodávky ropy a plynu. Maďarsko se také ukazuje jako největší potížista směrem k rozšiřování NATO o Švédsko a Finsko, až to může vyvolávat spekulace o nějaké tajné dohodě Orbána s Putinem o sabotování západních struktur zevnitř.

Z maďarské scény taky občas zazní hlas volající po připojení Zakarpatska, přičemž nikdo jiný v zemích s historickými územími na Ukrajině, kromě Ruska, žádné takové požadavky nevznáší. Nedávno se tak vyjádřil třeba nacionalistický politik László Toroczkai (před lety proslul vyhoštěním ze Slovenska) na konferenci své parlamentní strany Naše vlast: „Pokud by Ukrajina měla ztratit svou státnost, protože to se taky může stát, potom jako jediná strana říkáme, že bychom měli usilovat o Zakarpatsko,“ prohlásil.

Peníze pro Kyjev mají zelenou, Orbán ustoupil. Sám se ale označil za vítěze

A byla tu také bizarní, avšak vážně míněná myšlenka podnikatele Istvána Vargy (77) koupit Zakarpatskou oblast od Kyjeva za 500 miliard eur, podobně jako kdysi Spojené státy získaly Aljašku. Peníze chtěl Varga vydělat těžbou zlata v horách na severu Maďarska.

Sytý Orbán, Ukrajina celá
Ale teď vážně. Z užhorodské schůzky pravděpodobně vzejdou výhody pro maďarskou menšinu, která žije kompaktně na jihozápadě Zakarpatské oblasti. Ta na jednu stranu utrpěla přitvrzením ukrajinských menšinových zákonů v roce 2017 (namířených primárně proti Rusům), zavádějícím povinné používání ukrajinštiny až za hranice norem obvyklých pro demokratické země. Na druhou stranu ale kompaktnost osídlení vede až k tomu, že někteří příslušníci menšiny ukrajinštinu neovládají a mluví jen maďarsky…

Otázkou také zůstává, co na protežování Maďarů řeknou ostatní menšiny a zda nebudou chtít to samé. Je to však o principu sytého vlka a celé kozy. Usmíření s Budapeští je v bytostném zájmu Kyjeva, protože naštvaný Orbán je těžký soupeř. Tradičně protežuje jen a jen maďarské zájmy, na těch evropských včetně obrany proti rozpínavému Rusku mu záleží daleko méně. Či lépe řečeno vůbec. A dokáže, jak jsme viděli na příkladu s pomocí, Ukrajinu i existenčně ohrozit. Vření uvnitř menšin je bohužel nutnou cenou, kterou bude muset Ukrajina zaplatit.

Tomáš Vlach
(únor 2024)

zdroj: 
https://www.lidovky.cz/nazory/ukrajina-zakarpatska-oblast-madarsko-mensiny-viktor-orban-volodymyr-zelenskyj.A240209_153356_ln_nazory_lvar

foto: Podkarpatská Rus kolem roku 1922 
zdroj: Slovakiana