Osobnosti našich dějín - BAČINSKÝ Andrej

 

BAČINSKÝ Andrej ( *14.1.1732 Beňatina, dnes Slovensko,  † 19.12.1809 Užhorod, dnes Ukrajina), osvícenský činitel, biskup Mukačevské řeckokatolické diecéze. Absolvoval gymnázium v Užhorodu, teologii a filozofii studoval v Trnavě. V letech 1756-73 farář v Hajdudorogu a Mukačevu. V roce 1773 byl papežem jmenován a císařovnou Marií Terezií potvrzen biskupem Mukačevské řeckokatolické diecéze.

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1775 byly budova a kostel v Užhorodu rozhodnutím Marie Terezie postoupený mukačevskému biskupství. Biskup Bačinský ihned přemístil do Užhorodu rezidenci biskupství. Za rok císařovna postoupila biskupství také Užhorodský hrad, který ztratil vojenský význam v důsledku dělení Polska a připojení Haliče a Bukoviny k monarchii Habsburků. Biskup A. Bačinský na hradě umístil duchovní seminář.

V roce 1777 Marie Terezie vyhlásila zvláštní školský statut pro Uhry, Ratio educationis (systém vzděláni). Tím došlo k reformování, vlastně vytvoření od základu nového, nezávislého vzdělávacího systému v Uhrách, odděleného od církve a podřízeného komisi pro vzdělání. Základní školní vzdělání od 6 do 12 let se stalo povinným. Statut zaváděl čtyři nové typy škol: škola vesnická, dvoutřídní škola triviální v městečkách, ve městech měly být zakládány školy trojtřídní hlavní pro děti obchodníků a řemeslníků, v centrech školských okruhů čtyřtřídní školy normální, které připravovaly učitele. Střední školství mělo také tři typy: nižší střední školu, tzv. gramatickou, dále gymnázium a tzv. akademii jako předstupeň k univerzitě. Uhry byly rozděleny do 9 školních obvodů. Rusínské komitáty Ung, Bereg, Ugoča a Marmaroš byly začleněny do Užhorodského obvodu.

 

Uskutečněním školské reformy na Podkarpatsku byl pověřen biskup Andrej Bačinský. Podporoval založení normální školy (učitelského semináře) v Užhorodu, jejímž úkolem byla urychlená výchova učitelů. Reorganizoval učitelský seminář v Korytňanech u Užhorodu v lyceum. Přičiněním biskupa Bačinského byla výuka v užhorodských školách vedena v rodném rusínském jazyce. Rusínský jazyk se stal také jazykem biskupské kanceláře. Biskup Bačinský vydal Bibli, přeloženou do církevněslovanského jazyka (reformovaného, blízkého rusínskému jazyku).

Podepsal dohodu s místodržitelskou radou v Bratislavě o přidělení 3 ha půdy a bytu každému učiteli. Půda měla být přidělena jednotlivými panstvími nebo státem, resp. komitátem (župou). Obec spolu s vrchností měla postavit školní budovu. Státní správa přidělila půdu pro učitele v komitátech Ung a Marmaroš. Dlouho se splnění této dohody bránila šlechta v komitátu Ugoča. V roce 1780 biskup uzavřel další dohodu s místodržitelstvím. Podle ní měl stát poskytnout nenávratnou peněžní půjčku a stavební materiál pro výstavbu nových kostelů a opravu a přestavbu starých. Zároveň si státní orgán vyhradil právo určovat architektonický typ stavby. Pro Mukačevskou diecézi byly připraveny projekty tří typů staveb, jiné byly zakázané. Opravované staré dřevěné kostely v podkarpatských vesnicích musely být přizpůsobeny těmto projektům, tedy barokizovány.

 

Bačinský založil biskupský archiv a knihovnu (zničena komunistickým režimem po likvidaci řeckokatolické církve v roce 1949), vytvořil kruh vzdělanců (I. Pastelij, I. Bazilovič, I. Kutka, A. Kocak), kteří sestavovali učebnice pro nově založené školy, zabývali se dějinami rusínské církve. Samotný biskup byl literárně činný, napsal četné pastýřské dopisy a oběžníky, které se staly významnými rusínskými literárními památkami.

 

prof. Ivan Pop