Osobnosti našich dějín - MANAJLO FEDOR

MANAJLO Fedor (*19.10.1910 Ivanovce, dnes Ukrajina,  †15.1.1978 Užhorod, Ukrajina), rusínsky malíř, grafik, scénograf a pedagog. Umělec mladší generace podkarpatské malířské školy, odchovanec Uměleckoprůmyslové školy v Praze, silně ovlivněn českými expresionisty a surrealisty. Velký znalec huculského lidového umění a mytologie expresivně ztvárnil své znalosti v monumentálních obrazech Huculů a Huculek, lidových huculských obřadů, téměř hororových pohádkových obrazů, svátečných i smutných událostí v životě svérázných karpatských horalů.

Za války navštívil se skupinou maďarských a slovenských umělců a novinářů okupovanou Ukrajinu (Krivoj Rog, Zaporižja, Dnipropetrovsk). Z této cesty malíř přinesl mnoho náčrtů, majících velký význam jak umělecký tak hlavně dokumentární. Osud těchto kreseb je neznámý. Tato cesta měla negativní důsledky v životě Manajla, v sovětském režimu mohl být kdykoliv obviněn z kolaborace. Možná právě proto se po roce 1945 tento expresionista a surrealista stal horlivým protagonistou socialistického realismu, na dlouhá léta schoval své obrazy ze 30. a první poloviny 40. let.

Začátkem 60. let v době Chruščovových reforem ho synové, malíři nové generace, donutili vytáhnout ze skrýše staré, srolované obrazy a uspořádali v Kyjevě jeho osobní výstavu. Obrazy „starého" Manajla kyjevské publikum šokovaly, výstava se stala na kulturní scéně ukrajinského hlavního města událostí číslo jedna. Přední ukrajinská umělkyně, nositelka všech možných vyznamenání a cen, Tatjana Jablonskaja vzpomínala na tuto výstavu: „Výstava Manajla v Kyjevě se dotkla mého nejhlubšího nitra a donutila mě se zamyslet - co pak dělám já? Pocítila jsem jasně naléhavou nutnost najít cestu ze slepé uličky..." Dodejme, ze slepé uličky socialistického realismu.

Sam Manajlo se pokusil o návrat ke svému stylu 30. let, avšak marně, už to nešlo. Nepodařilo se mu navázat na expresivitu a monumentalitu minulých let, jeho štětec maloval něco jiného, vznikaly obrazy jakéhosi třetího Manajla, ale scházela jim vnitřní naplň. Mefisto „socialistického realismu" vybral svou daň...

prof. Ivan Pop