Osobnosti našich dějín: prof. IVAN POP

POP Ivan (*26.5.1938, Strabičovo, Podkarpatská Rus), historik, bohemísta a rusínista, kulturolog a politolog. Studoval na Historické fakultě užhorodské univerzity. V souvislosti s vykonstruovaným procesem vroce 1960 vyloučen z univerzity, označen za nespotehlivého a poslán na „převýchovu" u dělnické třídy. Dostudovat na Ústavu slavjanoveděnija AV SSSR v Moskvě (1963-66). Od roku 1967 vědecký pracovník Ústavu slavjanoveděnija a balkanistiky AV SSSR (od 1991 AV Ruska), šéfredaktor slavistického časopisu (1989-92). Po rozpadu SSSR doufal, že se rozpadl i jaltský systém, jehož obětí se Podkarpatská Rus stala. Doufal v návrat rodného kraje do střední Evropy, zrušení ustanovení čs.-sovětske smlouvy z roku 1945,  tohoto „rusínského Mnichova". Následoval však úplný nezájem o tento problém jak ze strany politické reprezentace Ruské federace, tak Československa, ale i sjednocené Evropy.

 

V roce 1992 se vrátil na univerzitu do Užhorodu, byl jmenován ředitelem Ústavu karpatologie a spolu s dalšímí začal  usilovat o uznání svébytnosti Rusínů, o autonomii Podkarpatské Rusi na Ukrajině. Ovsem narazil na tvrdý centralismus a unitarismus ukrajinské politiky a ideologii ukrajinského nacionalismu. V roce 1994 byl i s rodinou vyštván a odešel do České republiky.

Je autorem knih o čs. diplomacii 30.-40. let 20. století (Čechoslovavacko-vengerskije otnošenija 1935-1939, Moskva, 1972;  Čechoslovakija - SSSR 1941 až 1948, Moskva, 1990), dějin českého umění (Iskussstvo Čechii i Moravii IX-načala XVI vv. Moskva 1978), spoluatorem Krátkých dějín Československa  (1998) , knih o památkách na Podkarpatské Rusi (V gorach i dolinach Zakarpatja, Moskva, 1971; Užhorod-Mukačevo (anglicky a francouzsky), Moskva 1987; Putěšestvije po architěkturnym pamjatnikam Podkarpatskoj Rusi. Zamki i dvorcy, Užhorod, 2007). Vydal Enciklopedii Podkarpatské Rusi (rusky) a spolu s P.R. Magocsim anglicky Encyklopedii rusínskych dějín a kultury (Encyclopedia of Rusyn History a Culture, Toronto, 2002). Česky napsal pro nakladelství Libri Podkarpatskou Rus (2005)  a v edici Stručná historie státu a Dějiny Podkarpatské Rusi v datech (2005).