Poďakuvaňa predsedy OO ROS u Svýdnýku

Važeny, členove i sýmpatýzante Okresnoj organizaciji Rusýnskoj obrody u Svýdnýku. Prý prýležitosti 15-vyroča od založiňa okresnoj organizaciji Rusýnskoj obrody u Svýdnýku choču Vam poďakuvatý za vašu aktývnu robotu, pomič i duchovnu pidporu prý probudžuvani Rusýniv gu vlasnij rusýnskij identiti.

9. decembra 2007 roku v Kulturnim domi u Svýdnýku zme oslavýlý 15. rokiv od založiňa Okresnoj organizaciji Rusýnskoj obrody u Svýdnýku, 15. ročnýk Viflejemskoho večera, 5. rokiv od založiňa spevackoj skupýny modernoj muzýky „Kalýnec“ prý Rusýnskij obrodi i rik od založiňa Muzeju rusýnskoj kultury – SNM (doteper u Prešovi). Po skinčiňu Viflejemskoho programu byla slavnostna večerja v Hoteli Dukľa senior de bylý prýtomny i predstavýteli mista, okresu, greckokatolýckoj cerkvi, škol i našoj organizaciji. Ďakuju predsedovi ROS Vlaďovi Protývňakovi za odovzdaňa dýplomiv zaslužylym osobam i organizacijam i svojomu zastupcovi Mgr. Milošovi Strončekovi za pročitaňa mojoho poďakuvaňa v mojij neprýtomnosti. Byv jem odcestuvanyj pro napolehly povýnosti inde. Jak jeden zo zakladateliv našoj organizaciji i dovhoričnyj predseda konštatuju, že prošly 15 - rokiv bylý uspišny i prospešny pro rozvoj rusýnskoho narodnoho obrodžiňa nelem u svýdnýckim okresi, ale v ramci cýloho Slovenska. Naša organizacija je svojom robotov, možno najvyznamnišov zakladnov organizacijov v ramci ROS. Najvekšyj vyznam našoj existenciji vydžu v tim, že sja nespovnýlý prognozy „prorokiv“, kotry peredpovidalý konec Rusýnam i rusýnkomu narodnomu obrodžiňu do 2000 roku. Zme i ostavame dale Rusýnamý. U velýkij miri i my sja prýčinýlý o rozvoj rusýnskoho usvidomliňa i rusýnskoj hordosti na svojich rusýnskych predkiv i o zachranu rusýnskoj istoriji i materýnskoj reči. U Svýdnýku organizacija dobri funguvala už v časi, kolý v druhych okresach, napr. Prešovi, Snýni, St. Ľubovni, Medžilabircjach, Humennim, rusýnsky organizyciji buď nebylý abo sja iši lem formuvalý a dakde sja potim rozpalý i znovu sja obnovýlý. My zme ýšlý furt, bez prestavky, jak hodýnky. A to všytko vďaka našym predsedim i členam vyboru - Ivana Rusýnka, Osýfa Rodaka, Mariji Gajdošovoj, Nýkolaja i Margity Škurlovych, Anny Pagačovoj, Mýchala Kosťa, Janka Baku, Mýchala Baku, Jaroslava Patlevýča, Mariji Džoganovoj, Miloša Strončeka, Mirona Krajkovýča, Anny Humenýkovoj, Ľuby Feckaninovoj, Osýfa Gergeľa, Anny Miškovskoj i druhych, kotrych jem tu nespomjanul, bo jest jich veľo, kotry sja vecej abo menše podiľalý na organizačnij roboti. Ďakuju Vam.

Tak čim zme my, svýdnýčane, ovplývnýlý i obohatýlý rusýnske narodne usvidomliňa na Slovensku?

1. Naša organizacija výnýkla medži peršyma rusýnskyma združiňamý i bylý zme aktývny v časi spýsuvaňa obyvateľstva v 1991 i 2001 roci, vysledok je znamyj.

2. Peršy zme zavelý tradiciju programu Viflejemskyj večur, kotry od nas perevzjalý i inšy rusýnsky organizaciji na Slovensku. Zme tomu radý.

3. Vydalý zme trý publikaciji s koľadkamý, v tim nas doteper neperekonala nýjaka inša rusýnska organizacija na Slovensku.

4. V našim okresi vynýklý peršy klasy rusýnskoho jazyka v 1997 roci. Dakde v okresach rusýnskyj jazyk sja neučat do hneskaj aj ked je tam založena rusýnska organizacija.

5. V 1998 roci v našim okresi, o dva roky skoriše, jak cyloslovenska v Prešovi, sja začala organizuvatý perša súťaž u prednesi poeziji i prozy v rusýnskim jazyku.

6. Naša okresna organizacija, už v 1996 roci jak perša, sja začala intenzivni interesuvatý o vynýkneňa muzeja rusýnskoj kultury. 1.1.2007 zme svij ciľ dosjahlý, mame vyhološenyj rusýnskyj muzej. I ked ne podľa našych potreb i predstav, ale mame nazvu. Tým, zme dosjahlý oficijalne uznaňa rusýnskoj narodnosti v praxi i na useku muzejnýctva. Bohužaľ vedžiňa muzeja neje prorusýnske ale vece proukrajinske, dokazom je izolacija muzeja od dokumentaciji rusýnskych aktývit i proukrajinska koncepcija rusýnskoho muzeja.

7. U vynýkneni rusýnskoho muzeja je naša zasluha, okrim zasluhy predsedy ROS Vlaďa Protývňaka. Lem naša organizacija doteper byla schopna proštuduvatý i zaujatý stanovýsko ku sučasnij koncepciji rusýnskoho muzeja. Zato naša organizacija najlipše znat što sja v rusýnskim muzeju zamerni nerobýt i što sja v rusýnskim muzeju mat robýtý, žeby Rusýny malý zo svojoho muzeja chosen. Tot muzej by mih lipše funguvatý, keby tam bylý zamesnany prorusýnsky svýdnýčane. Mame v organizaciji najlipšyj mozgovyj potencijal na rusýnsku muzejnu robotu. Zrjadžiňa muzeja považujeme za akt uznaňa samostatnosti rusýnskoho naroda zo strany slovenskoj vlady.

8. Peršy zme začalý robýtý z dumkov avtorskoj rusýnskoj popularnoj muzýky i v 2003 roci zme založylý skupýnu modernoj rusýnskoj muzýky „Kalýnec“. Uprava ľudovok do modernoj podoby byla lem začatočna etapa – vychodisko z nudzi. Už ľudovky robýtý nebudeme, zamirjame sja lem na modernu avtorsku tvorbu.

9. Peršy zme vyšlý z idejov stvoriňa komplexnoj rusýnskoj istoriji na Slovensku, kotra maje bytý chrbtovov kosťov prý zostaviňu expozýciji rusýnskoho muzeja i vo vyučuvani istoriji i kultury Rusýniv na rusýnskych školach. V 2006 roci zme zrealizuvalý Peršyj ročnýk naukovoj konferenciji gu Chronologiji istoriji i kultury Rusýniv na Slovensku. Peršy zme sja bojalý či nas prýjme nukova obec i či prýjmut naše pozvaňa na konferenciju i peršy zme prorvalý totu barjeru. Navjazalý zme spolupracu z naukovovyma štatnyma inštýtucijamý s ciľom buduvatý expozyciju rusýnskoj istoriji i kultury v rusýnskim muzeji. Naša organizacija robyt na prýpravi vydaňa publikaciji Maloj encyklopediji rusýnskoj istoriji i kultury na Slovensku. Škoda, že Slovenske narodne muzeum - Muzej rusýnskoj kultury v Prešovi nechape i nepidporuje potrebu pýsaňa istoriji Rusýniv i doteper nespolupracuje z namý, ale ignoruje Rusýniv, kotry sja zaslužylý o založiňa rusýnskohjo muzeju. S tym nezme spokijny i budeme sja snažytý o napravu chyby zroblenu vedžiňom SNM v naš neprospech a v prospech neprajnýkiv Rusýnskoj obrody na Slovensku i v prospech šytkych kotrym zaležyt na likvidaciji rusýnskoho narodnoho obrodžiňa.

10. V 2006 roci peršy zme zorganizuvalý suťaž v avtrorskij tvorbi rusýnskoj popularnoj muzýky na Slovensku.

11. Jak peršy rišyme problemy z nahravaňom modernych spivanok i vysylaňom rusýnskoj popularnoj muzýky v Slovenskim rozhlasi i televiziji. Podalý zme projekt na perše vydaňa avtorskych rusýnskych modernych spivanok, teper budut z dilni Kalýncja i Kalýňakovciv jak avtoriv spivanok i harmonizacij.

12. My u Svýdnýku jak peršy zme založylý samostatnu molodežnu rusýnsku organizaciju s konkretnov robočov napovňov. Centrum rusýnskoj modernoj muzyky bude dopravdy žyvotaschopne jak bude zaregistrovane i bude matý svij učet. Vynýkne s toho neziskova organizacija pro rusýnsku molodež na Slovensku. My jak peršy na Slovensku rusýnsku molodež stavľame na nohy konkretnov robotov i konkretnyma zadačamý. Chočeme žeby oni bylý centrom rusýnskoj molodeži na Slovensku i žeby oný chodýlý na svetovy zasidaňa rusýnskoj molodeži za Slovensko, bo u ných je najvekša perspektýva na centralizaciju moldežnych aktývit nelem v ramci Slovenska, ale i v prýhraničnij spolupraci. Doteperišňa robota na useku rusýnskoj molodeži nebyla koncepčna i neprýnesla konkretny vysledky, bo byla lem učelovo nafuknuta Narodnyma novýnkamý. Na tvorbi popularnoj muzýky na moju požadavku nebylý i nesut schopny spolupracuvatý, bo jak prýznalý, nemajut členstvo, ani plan, ani pevnu organizačnu štrukturu. Prýznalý sja, že v skutočnosti neexistuje rusýnska molodižna organizacija na Slovensku. Naše Centrum u Svýdnýku, maje bytý samostatna i finančno od Rusýnskoj obrody nezaviskla molodežna organizacija. Chočeme, žeby malý i svij časopýs o modernij muzýki, modi i dalšych molodežnych rečach. Budut žadatý financiji z kopy pro Rusýniv. Patrjat i jim.

13. Jak peršy, i doteper jedýny, sja starame o odbornu dokumentaciju roboty i vyvoja rusýnskoho narodnoho obrodžiňa na Slovensku, vedeme dokumentaciju pýsomnosti Rusýnskoj obrody i vedeme archiv dokumentiv.

14. Jak peršy zme vyšlý z idejov profesionalizaciji odbornoj roboty i peršy zme predložylý predsedovi Protývňakovi projekt na rišiňa odbornych zadač čerez profesionalny organizaciji napojeny na štatnyj rozpočet i zme peršy, kotry furt sja domahame realizaciji toj zadači i zdorazňujeme i dokladujeme potrebu rišiňa toho problemu.

15. Bylý zme peršy kotry sja pokusýlý nadvjazaty oficijalnyj dohovor zo ZRUSom o spolupraci a to bylo iši v 1997 roci, na pidkladi Okresnoho urjadu u Svýdnýku. Prýšlo i misto Svýdnýk na jidnaňa, ale ZRUS vtody neprýšol. Avizuvane stritnuťa ZRUSu z ROS v sučasnosti, je echom na byvalý potreby i požadavky našoj organizaciji. Uskutočniňa festivalu u Svýdnýku ZRUS u spolupraci z ROS i vytvoriňa rusýnskoho oddiliňa v Muzeji rusýnskoj i ukrajinskoj kultúry u Svýdnýku ostavat i nadale našov nevyrišenov požadavkov. Nýchto doteper našu požadavku nebyl schopnyj prosadýtý i vyrišytý.

Jem peresvidčanyj o tim, že našym členam i spolupracovnýkam za dovhoričnu dobrovoľnu i bezplatnu organizačnu i odbornu robotu, zroblenu u voľnim časi v prospech nelem Rusýniv, ale i mista Svýdnýk i svýdnýckoho okresu, patrýt verejne ociniňa i poďakuvaňa nelem od mene, jak predsedy toj organizyciji, ale dumam sobi, že poďakuvaňa sja nam ujde i od čelnych predstavýteliv štanych i samospravnych organiv, rozhlasu, televiziji i rusýnskych občanskych združiň. To by nas potišylo.

Ďakujeme šytkym, kotry finančni, jak sponzory nas pidporuvalý i pidporujut, choč na verejnosť ne davame znatý, že navštivujeme i hledame sponzoriv. Bez dopomohy sponzoriv by sja nam nepodarýlo zrobýtý aný jednu akciju. Choťat ostatý v anonimiti, ale my na ných nezabyvame i zname o ných.

Prosýme, hlavni dýrektoriv škol, žeby odovzdalý naše poďakuvaňa učiteľam, kotry nacvičuvalý škoľariv i vystupalý u Viflejemskych benefičnych koncertach. My hrošy nemame, robýme zadarjmo, z vlasnoho peresvidčiňa, bo chočeme pozdvýhnutý rusýnske JA. Panom učiteľam možeme za spolupracu lem poďakuvatý, i odovzdatý ďakovnyj diplom, zato, že sobi važyte ľudej, kotry sja holosjat za Rusýniv. Iši raz ďakuju členam i sýmpatýzantam OO RO u Svýdnýku i želam veľo zdravja i žyvotnoj pohody. Tišu sja na dalšu spolupracu z Vamý.

Mgr. Janko Kalýňak, predseda OO ROS Svýdnýk