Před 120 lety se narodil Vasil Karaman

KARAMAN Vasil (* 21.5.1903 Ňagov, okr. Medzilaborce - †25.12.1961, Prešov), rusínský politik rusofilského směru.

Absolvoval obchodní akademii v Mukačevu. Do politického dění v kraji vstoupil koncem 20. let jako tajemník karpatoruské agrární strany (Karpatorusskaja respublikanskaja krestjanskaja partija), redaktor novin Russkij zemledélec (1928-29), Prjaševskaja Rus (1938-39), Slava Rusi (l939). Aktivně se zúčastnil formování struktur autonomní Podkarpatské Rusi na podzim 1938, tajemník ministra vnitra autonomní vlády E. Bačinského. Ostře vystoupil proti ukrajinské politice kabinetu A. Vološina. Spoluorganizátor opoziční Centrální ruské národní rady (14.11.1938) v Chustu, jejímž jménem V. Karaman, R. Sova, R. Fedor aj. požádali ústřední vládu a prezidenta Č-SR o jmenování nové podkarpatoruské autonomní vlády rusínské většiny v čele s E. Bačinským. Jejích žádost zůstala bez odpovědi.

V lednu 1939 se V. Karaman vrátil do Prešova a požádal východoslovenské rusínské organizace o stažení hesla pro připojení Prešovska k Podkarpatské Rusi vzhledem k její ukrajinizaci. V Prešově založil Výbor Rusínů, snažil se najít cestu k dohodě se slovenskou vládou, avšak mamě. Po rozpadu Č-SR kritizoval politiku slovakizace Rusínů na východním Slovensku, byl zatčen gardisty a deportován do Čadce (1941-42). Zapojil se do protifašistického hnutí, byl spoluorganizátorem Karpato-russkogo avtonomnogo sověta nacionalnogo osvobožděnija (KRASNO).

Od ledna 1945 tlumočník ve štábu 4. Ukrajinské fronty Rudé armády. V březnu 1945 byl zvolen předsedou Ukrajinské národní rady Prešovska (UNRP) a redaktorem novin Prjaševščina. Snažil se prosadit myšlenku rovnoprávnosti Čechů, Slováků a Rusínů v nové republice, avšak narazil na tvrdý odpor Slovenské národní rady.

Po únoru 1948 byl vyhnán z vedení UNRP, později obviněn ze šíření ideologie ukrajinského buržoazního nacionalismu, což bylo absurdním obviněním vůči tradičnímu rusínskému rusofilovi. Ukrajinizovaného veřejného života rusínské menšiny na východním Slovensku se nezúčastňoval.

prof. Ivan Pop