Před 90 lety začal platit nový dopravní zákon

Semafory, směrovky, vůdčí listy od 18 let i pokuty.
Policisté můžou řidiče na našem území pokutovat už 90 let. V roce 1931 totiž začal platit nový dopravní zákon. Díky němu se tehdejší Československo mimo jiné začalo řídit mezinárodními pravidly, která přinesla například směrovky.

Před 90 lety byl provoz v porovnání se současností méně hustý. Tehdejšími silnicemi jezdily řádově tisícovky motocyklů a stovky automobilů. Čechoslováci znali pouhých pár let věci, bez kterých si nyní dopravu neumíme představit.

Třeba směrovky, které mohli tehdejší řidiči nahradit šipkami. Stejně tak dopravu regulovalo světelné značení. Nejen tyto změny přinesl nový dopravní zákon z roku 1931.

Díky němu začala pravidla silničního provozu upravovat rovněž Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly. Řidiči tak nově museli svá auta vybavit třeba zpětnými zrcátky. A v ulicích se objevily trojúhelníkové výstražné značky – třeba přednost v jízdě.

Změnila se i výbava aut. „Vozidla pochopitelně musela mít bílé světlomety dopředu, červené světlomety dozadu. Změna byla natolik intenzivní, že se dotkla Evropy zejména proto, že v té době se v Evropě jezdilo vlevo. Potom se následně na našich silnicích v době okupace začalo jezdit vpravo,“ vysvětlil Radiožurnálu Jindřich Komárek z Policejní akademie.

Pravostranný provoz slíbila vláda už v roce 1931. Stálý výbor Národního shromáždění ho zavedl ale až o sedm let později, tedy v roce 1938. Novinka měla sice začít platit v květnu 1939, nakonec se tak stalo o pár týdnů dřív kvůli německé okupaci.

Vůdčí listy
Díky zákonu z roku 1931 se změnilo také vydávání takzvaných vůdčích listů, tehdejších řidičských průkazů. Nově si o ně mohli zažádat řidiči až od 18 let. Předtím je totiž měl šanci získat prakticky kdokoliv bez ohledu na věk.

O schopnostech řidiče rozhodovala odborná komise, a to na základě zdravého rozumu. „Pokud řidiči, kteří mimochodem byli mnohem disciplinovanější než dnešní, pravidla porušili, tak byly ukládány i sankce. A lidé na základě toho, že stráž začala udělovat pokuty, se o to začali zajímat. Velmi populární byly Hodinky dopravní bezpečnosti,“ řekl Jindřich Komárek.

Pokuty ale nesměly přesáhnout 50 korun československých, což byl v průměru denní výdělek kvalifikovaného dělníka. Hříšníci mohli pokutu dostat na místě, ale mohli ji také vyřešit na úřadě. V tehdejším zákoně je rovněž napsáno, že orgán nesmí k zaplacení sankce řidiče nutit.

Zákon z roku 1931 platí dodnes, i když s některými úpravami a aktualizacemi. Důležitá věc je, že dokument počítá s tím, že řidič pořád sedí za volantem, nepočítá tedy s některými novými, třeba autonomními technologiemi.

„To jsou třeba různé adaptivní tempomaty ve vozidlech. Třeba už německá právní úprava v tomto případě na to pamatuje, protože třeba v Německu musí řidič volant držet alespoň dvěma prsty,“ dodal Komárek. Zákon se s největší pravděpodobností bude muset do budoucna upravit.

Anna Horáčková

zdroj:
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/dopravni-zakon-smerovky-semafory_2109211407_pj