Příběh české vlajky. Porušení federálního zákona prošlo, klín se na ní „zapomněl“

Robert Oppelt

Česko by ještě letos mohlo mít nový významný den, Den české vlajky. Podobný den se už slaví v řadě zemí světa a Evropy. Nejznámějším takovým svátkem je asi americký Flag Day, kdy ulice amerických měst zaplaví hvězdy a pruhy vlajek USA. Jaký je příběh naší vlajky?

„Navrhnu, aby se 30. březen stal významným dnem, dnem české vlajky, třicátý březen proto, protože právě v tento den v roce 1920 byla československá vlajka zavedena,“ uvedl v novoročním projevu premiér Andrej Babiš.

Slováci se ozvali, dokonce padaly žádosti o miliardovou náhradu škody.
Je to podle něj věc hrdosti. „Abychom se nebáli dát najevo, že nám na naší zemi záleží. Klidně tím, že si dáme českou vlajku na klopu saka nebo ji vyvěsíme z okna nejen během sportovních utkání,“ uvedl Babiš.

Proti nápadu připomínat si přijetí červenobílé vlajky s modrým klínem jako významný den nemá nic část opozice.

„Proč ne, naše vlajka si to určitě zaslouží,“ říká poslanec a historik Matěj Ondřej Havel (TOP 09), v minulém volebním období předseda sněmovního výboru pro heraldiku a vexilologii, tedy poradního orgánu Sněmovny pro znaky a vlajky.

„Doufám, že za nápadem je vlastenectví, a ne jen politický boj. Bojím se, aby tenhle nápad nebyl jen předehra, jak se zalíbit voličům SPD,“ uvedl k návrhu Havel. Připomínku si podle něj navíc nezaslouží jen vlajka, ale i ostatní státní symboly – třeba znak nebo hymna – které jsou navíc starší než vlajka.

Česká, nebo československá?
Havel, ale i někteří vexilologové vidí však ještě jiné problémy, třeba jestli se bude vlastně jednat o den „české“, nebo „československé“ vlajky. Třicátého března totiž byla přijata nová československá vlajka, podobně jako když se dnes víc připomíná 28. říjen 1918 než 1. leden 1993. Česká vlajka byla přijata až se vznikem nového státu v roce 1993. Česko totiž za svou přijalo vlajku československou a porušilo tak mimochodem federální zákon.

„Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní Republiky,“ psalo se v jednom z paragrafů.

Těžké začátky vlajky s modrým klínem: Masaryk chtěl pruhy a hvězdy, jiní kalich

Slováci se po jejím přijetí ozvali, a dokonce padaly žádosti o miliardovou náhradu škody. Češi tehdy na požadavek Slováků nereagovali a prošlo jim to.

„Slováci chtěli vlastní symbol, nám ta vlajka zůstala. Je dobře, že zůstala zachována aspoň jako česká vlajka, je mimořádně podařená,“ dodal Havel.

Co je modrý klín
Česká vlajka má ještě jeden problém – symboliku a jednu chybějící legendu. Zatímco červená a bílá jsou české historické barvy, vysvětlení modrého klínu chybí. „Jsou stanovené barvy vlajky, poměr stran, ale to je všechno,“ potvrzuje Havel.

V minulosti byl modrý klín interpretován jako symbol Slovenska. Modrou ale obsahoval znak Moravy nebo Podkarpatské Rusi. Modrá barva pochází z panslovanských barev. Červenou, bílou a modrou má v různé kombinaci a provedení většina zemí se slovanskými tradicemi. Dnes oficiální vysvětlení modrého klínu chybí.

Americké vzory
První neoficiální československá vlajka vznikla ve Washingtonu v souvislosti s ustanovením exilové československé vlády. Kopírovala tu historickou českou, měla horní bílý a spodní červený pruh. Stejná vlála také 28. října 1918 také v Praze při vyhlašování samostatnosti.

Bílá a červená barva vychází v historické vlajky. Původ má v historickém českém znaku – stříbrném (bílém) lvu na červeném poli.


Stejnou vlajku ale mají Poláci a velmi podobnou i Rakousko, které odložilo černo–zlatou císařskou vlajku a vrátilo se ke starým rakouským barvám červené-bílé-červené.

V dubnu roku 1919 proto zahájila práci komise v čele s profesorem pomocných věd historických Gustavem Friedrichem a ta se po práci na novém státním znaku začala věnovat shromažďování návrhů na celkovou podobu vlajky.

Řada významných umělců dodala celkem 32 různorodých návrhů. Naposledy je představil Vojenský historický ústav na výstavě Doteky státnosti v roce 2018 na Pražském hradě. K nejzajímavějším patřily třeba návrhy Jaroslava Jareše. Ten pracoval s husitskými motivy rudého husitského kalichu.

Takto mohla vypadat česká vlajka. Originály návrhu jsme našli v popelnici

Vojtěch Preissig se zase inspiroval vlajkou Spojených států amerických. Na svých dvanácti návrzích uplatnil čtyři hvězdy reprezentující Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko, které v některých variacích kombinoval s pruhy. Největší podporu však získala varianta Jaroslava Kursy – bíločervená vlajka s modrým klínem, tehdy sahajícím do jedné třetiny její délky.

Zkouška na parníku
Návrh na novou vlajku byl nakonec podroben veřejné zkoušce. Byla vyvěšena na dva vltavské parníky, aby byly při plavbě zhodnoceny. Po tomto pokusu komise konstatovala, že vlajky vyhovují jak barevně, tak celkovou úpravou a rozměry.

Výsledky nakonec na popud prezidenta T. G. Masaryka přezkoumal ještě speciální tým. Ten nakonec v návrhu zákona změnil velikost modrého klínu, doporučil ho prodloužit až do poloviny.

Tento návrh byl schválen 30. března 1920 v prostorách pražského Rudolfina, kde zasedalo Národní shromáždění československého státu. Neobešlo se to ale bez vášnivé diskuse. Výběr nejviditelnějšího státního symbolu nového státu vzbuzoval již delší dobu rozporuplné reakce.

zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vlajka-statni-svatek-symbol-republika.A260112_182955_domaci_mejt

foto: Problém vlajky: Zatímco červená a bílá jsou české historické barvy, vysvětlení modrého klínu chybí.
Výstava Doteky státnosti (2018), autor: Vlček František, MAFRA