Říkají jim zrádci

12.07.2022


 Řada ukrajinských mužů nechce boj

Někteří ukrajinští muži nechtějí bojovat za svou vlast proti ruskému nepříteli a  přejí si odejít za svými rodinami do zahraničí, aby své blízké finančně zajistili. Kvůli vyhlášené povinné mobilizaci to ale v mnoha případech není možné. Řada mužů tak hledá alternativní cesty, jak se opět shledat se svými milovanými. Mnohdy to ale znamená zaplatit nemalou částku.

Když ráno 24. února propukla ruská invaze, obchodník Anton neváhal, posadil manželku a dvě děti do auta a vyrazil s rodinou k hranicím s EU. Zatímco byla rodina na cestě, ukrajinská vláda oznámila, že muži ve věku od osmnácti do šedesáti let zemi nesmí kvůli vpádu nepřítele opustit.

Pro Antona, jenž si nepřál uvést své příjmení, to znamenalo, že zatímco jeho blízcí přešli hranice, on začal hledat způsob, jak se s nimi znovu sejít. „Povinnost vůči rodině má přednost,“ řekl stanici Deutsche Welle (DW).

Anton následně zamířil do vesnice na hranici s Rumunskem, kde chtěl překročit řeku Tisu. „Bylo nás několik můžu, ale místní nás udali a dopadli nás,“ uvedl s tím, že se později dozvěděl, že pašeráci berou obvykle k řece čtyři lidi a za v přepočtu 120 tisíc korun jim pomohou přejít. Antona po zadržení na místě povolali do armády, neměli pro něj ale údajně vhodný úkol, takže ho poslali čekat domů. Tam opět přemýšlel, jak by mohl uniknout.

Říkají nám zrádci
Zákaz opustit zemi se nevztahuje na muže, kteří mají tři a více nezletilých dětí, svobodné otce či lidi se zdravotním postižením. Výjimku mají i studenti zahraničních univerzit, řidiči transportů humanitární pomoci nebo muži s trvalým pobytem v zahraničí. Ti, kteří nespadají do žádné z kategorií, podle DW volí cestu přes anektovaný Krym, hlásí se na zahraniční univerzity, hledají práci jako řidiči dodávek nouzové pomoci nebo se snaží přejít hranice pěšky.

Na sociálních sítích existují účty, které zájemcům o odchod předávají informace. Například o tom, jak se zpětně zapsat na některou z unijních univerzit. DW uvádí, že správci kanálu na Telegramu s názvem Pomoc na hranici za v přepočtu 35 tisíc korun nabízejí certifikát osvobozující muže od vojenské služby ze zdravotních důvodů. Další nabídka údajně zahrnuje opuštění země právě v autě s humanitární pomocí.

Antonovi se nakonec podařilo Ukrajinu opustit díky nadaci provozované jeho přáteli. „Nadace požádala o výjezdní povolení. Auta se vrátila na Ukrajinu s nouzovou pomocí, ale já zůstal v EU. Mužům, jako jsem já, na Ukrajině říkají zrádci. Kdybych neměl děti, byl bych dávno na frontě. Ale nepořizovali jsme si je proto, aby s nimi žena musela sama živořit,“ řekl.

Petici podepsalo 27 tisíc lidí
Ukrajinský právník Alexander Gumirov z Oděsy v květnu vytvořil online petici , která požaduje, aby vláda zrušila zákaz cestování mužů do ciziny a místo toho vyzvala k náboru dobrovolníků. Dokument podepsalo přes 25 tisíc lidí, což je hranice nutná pro reakci prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten uvedl, že vše probíhá v souladu se stanným právem.

Gumirov i nadále považuje zákaz za bezdůvodný. Tvrdí, že mnoho mužů na Ukrajině nyní nemůže najít práci, takže nedokážou uživit své rodiny. Zákaz podle něj navíc vede ke korupci. „Pokud chce člověk bránit svou vlast, není potřeba zakázat vycestování. Stejně tak je takový zákaz zbytečný, pokud lidé zemi bránit nechtějí,“ líčí.

DW uvádí, že ukrajinští muži, kteří odcestují do zahraničí, mnohdy čelí kritice ze strany manželek těch, co se dobrovolně přihlásili do bojů.

„Petice je formulována nesprávně. Zní to, jako že lidé prostě mohou odejít a nechat bojovat dobrovolníky. To je nespravedlivé,“ uvedla ukrajinská právnička, jenž je s dětmi v EU a přála si zůstat v anonymitě. „Můj muž chtěl bojovat, ale také chce vidět své děti,“ prohlásila s tím, že navrhuje udělit vojákům krátkou dovolenou a umožnit jim cestovat do zahraničí.

Kolik mužů ve věku od osmnácti do šedesáti let Ukrajinu od zahájení invaze opustilo, není jasné. Ukrajinské ministerstvo vnitra nicméně v březnu oznámilo, že se do země vrátilo ze zahraničí bránit domov asi 80 tisíc mužů.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky od začátku války odešlo z Ukrajiny celkem 8,8 milionu lidí. Kolem 3,3 milionu se podle úřadu zase vrátilo. V EU se nejvíce utečenců zaregistrovalo v Polsku, Německu a Česku.

Ditta Kotoučová

Zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-valka-invaze-rusko-odchod-muzi-branna-povinnost-armada.A220720_125635_zahranicni_dtt?zdroj=vybava_recombee

Foto (ilustračné): Vojna na Ukrajine 
zdroj:FB 

Aktuality

Zobraziť všetky
04.05.2025

Zabudnutý Cibere

Pozvánka Slovenské národné múzeum – Múzeum rusínskej kultúry v Prešove Vás srdečne pozýva na prednáškové popoludnie spojené s besedou na tému druhej svetovej vojny a nepoznaných či zabudnutých osudov rusínskych osobností, ktoré sa v n…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
30.04.2025

Dve percentá, jeden spoločný cieľ 

Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.  Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru! Notársky centrálny register určených právnických osôb Informácie o určenej…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
29.04.2025

Rok rusínskeho jazyka môže byť výzva aj pre umelú inteligenciu

Ako sa z rusínskeho dialektu stala literárna reč, prečo je rusínčina spomedzi východoslovanských jazykov najtvrdšia, ale aj o tom, kedy rusínsky jazyk objaví umelá inteligencia, sa zhovárame s Ľubou Kráľovou, riaditeľkou Slovenského národného mú…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
29.04.2025

Hoďmaš: Obrodenie rusínskeho národa na Ukrajine 

Dejiny Podkarpatskej Rusi kap. 24 Diskriminácia rusínskeho národa na Ukrajine  История республики Подкарпатская Русь  24. Дискриминация русинской нации в Украине  po rusky TU Najvyššia rada (parlament) suverénnej Ukrajiny prijal…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
29.04.2025

Pred 110 rokmi sa narodil Pavel Cibere

PORTRÉTY LIDÍ ZAVLEČENÝCH DO SOVĚTSKÉHO SVAZU PO SKONČENÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY Pavel Cibere (1914 - 1972) Zatčen 10. září 1947 Vězněn 1947–1956: Moskva (Lefortovo), Dubravlag Pavel Cibere se narodil 5. dubna* 1914 v obci Zaluž nedaleko M…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
28.04.2025

Akce P – likvidace řeckokatolické církve v Československu

Příběh Ivana Ljavince a Jána Eugena Kočiše autor: Adam Drda Řeckokatolická církev je svéráznou součástí katolického společenství. Uchovává tradice a zvláštnosti východního křesťanství a zároveň bezvýhradně uznává primát římského papeže. Vz…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


-Moralňi jes sja zmukaryv - amoralňi oddychaj...
-A vy naisto psycholog...!? Choc, popravďi, ľubyť sja mi vaša procedura...!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať