Robert Maxwell: Čechoslovák ze Solotvina, který chtěl koupit české fotbalisty

Byla to hlavní sportovní zpráva léta roku 1988: Dva českoslovenští fotbaloví reprezentanti Luboš Kubík a Ivo Knoflíček opustili během přípravného kempu výpravu svého klubu Slavie Praha! Z Německa (tehdy ještě „západní“ Spolkové republiky) hodlali získat zahraniční angažmá. Věřili, že „příslušné tělovýchovné orgány“ jim to v domovině dodatečně schválí. A kdo je kupoval? Tiskový magnát, multimilionář Robert Maxwell, takto majitel anglického klubu Derby County.

Jaké překvapení pro zdejší veřejnost, když začaly prosakovat informace o  tom, že původem jde o československého občana ovládajícího sedm jazyků! Veřejnost, jež měla povědomí o  majetku bývalých Čechoslováků pouze v souvislosti s  Tomášem Baťou ml., najednou zjistila, že je tu někdo, kdo spravuje ve světě majetek dokonce čtyřikrát větší než vlastníci globální značky Baťa. A  jeho roční produkce, vyjádřená finančně, je na neuvěřitelné úrovni součtu příjmů Rumunska a  Bulharska dohromady. Impérium MCC – neboli Maxwell Communication Corporation – takovou sílu kapitálu představovalo. Základ? Nakladatelství (velké světové encyklopedie byly bezkonkurenční), periodika (nepřehlédnutelné světové tituly) a  podíly v  leteckých společnostech.

Jaké měl Maxwell možnosti k takovému obchodu?
V  osmdesátých letech 20. století měl Maxwell rozjednánu řadu obchodů od Ameriky přes Evropu a  Asii až po  Japonsko. Byl to vlivný muž a  vnímal pozvolnou proměnu poměrů (i  ve  sportu) zemí „Varšavské smlouvy“. Především Poláci a  Maďaři, dokonce i  Sověti umožňovali svým předním sportovcům realizovat se na Západě, často v profesionálních klubech (nejvíce fotbalových a hokejových) a závodnických stájích (cyklistických a dostihových). A magnát také věděl, že nekonečné „emigrační“ problémy sportovců Československa – v poslední době odešli např. Nedomanský, Farda, Navrátilová, Lendl, Konkolski, bratři Šťastní, Demeč, Pivoňka – brzy skončí. Sázel na to, že s Čechoslováky založí společné podniky a  nadnárodní organizace a  dosáhne sportovního souhlasu pro Kubíka s Knoflíčkem. Pro československé sportovce by to bylo průlomové řešení. Neuspěl. Pro tuto chvíli. Události v  této části Evropy však vzápětí jeho snahy předběhly. Z  fotbalového přestupu sešlo. Kubík nakonec odešel do Itálie a Knoflíček do Německa. Maxwell tak musel posilovat svůj klub z jiných zdrojů…

Sám Leonid Brežněv mu zajistil návštěvu rodné obce
Místní pamětníci vyprávěli, jak v roce 1978 dorazila do  Solotvina kolona „vládních vozidel“ se stranickými špičkami svazové republiky. Byl to doprovod Iana Roberta Maxwella. Souhlas k  návštěvě rodné obce stvrdil svým podpisem dokonce nejmocnější muž tehdejšího Sovětského svazu Leonid Brežněv. Tou dobou měl podkarpatský rodák pověst muže, který jako jediný „provrtal Berlínskou zeď“ oběma směry. Dokázal jednat nejen na Západě (Bílý dům, Elysejský palác), ale i  s  největšími soudruhy „tábora míru a socialismu“, s Brežněvem v Kremlu, Honeckerem ve východním Berlíně i Husákem na Hradčanech (v srpnu 1989). Měl být informátorem na obou stranách rozdílných světových soustav, patrně pracoval pro americkou CIA, britskou MI6, sovětskou KGB i  izraelský Mosad. Nebylo divu, že s  touto pověstí (a určitě i s kontakty) se mu leccos povedlo.

Co našel doma v Solotvinu?
Měl tu kořeny, rodný dům už ale nenalezl Hned jak vystoupil na silnici z vládní limuzíny, silně se rozplakal. Byl totiž opravdu doma. Solotvino (Slatinské Doly). Rodný dům už nenašel, jen studnu, co bývala na kraji zahrady. Jak líčil tehdejší předák Alex Fejér, chtěl fárat s lidmi ze solného dolu, ale k tomu nedošlo. Vypravil se na  hřbitov. Poznal ho kamarád z dětství Jitsak, spolu si zavzpomínali. Maxwell byl zapsán do místní matriky s datem narození 10. 6. 1923 pod jménem Gloch Mehel Gerškovič. Pohledný a  veselý kluk. Už od tří let se učil číst a psát. Byl oblíben pro žertovné kousky při velkých pospolitostech o sobotách v synagoze. Když se teď staří kamarádi loučili, shodli se na tom, že se viděli naposledy ve  svých třinácti letech. To náš hrdina odcházel do  Bratislavy pokračovat ve vzdělání na tamní židovské školu. Už mluvil šesti jazyky.

Než se stal Maxwellem
Ještě doma v  Solotvinu měl školní doklady na jméno Abraham Leib Hoch. V roce 1938 v  Bratislavě už znějí na  jméno Ján Ludvík Hoch. (Nikdy neřekl své původní jméno.) Už roku 1938 ze Slovenska složitě utekl. Přes Maďarsko, Bulharsko, Turecko se dostal až do syrského Aleppa a odtud přes Gibraltar do  Francie. Ne nadlouho. Následovala dramatická cesta do Anglie.

Vyznamenání od generála Montgomeryho
To už probíhala 2. světová válka. V  roce 1940 pomáhal Angličanům s opevňovacími pracemi. Učil se anglicky a jistý Leslie Jones ho doporučil do  kursů speciálních kulometčíků. Vedl si zdatně. Až natolik, že byl na  sklonku války vyznamenán generálem (později polním maršálem) Montgomerym. Získal občanství United Kingdom. Znělo na  jméno Ian Robert Maxwell. Když válka skončila, začal hledat své příbuzné. Našel jen dvě sestry. Pravda byla hrozná: na ostatní čekala konečná stanice – Osvětim.

Francouzská manželka, německá služba
Robert Maxwell se vrátil na „Západ“. Vypadal pěkně, elegantně, prostě hollywoodský typ. Oženil se s Francouzskou, kterou celý život něžně oslovovat Betty a měl s ní devět dětí. Angličané ho z pozice člena Spojenecké kontrolní komise poslali do Berlína, kde byl pověřen dohledem nad zdejším tiskem. Byl i cenzorem povoleného deníku Der Telegraf. Podílel se na režii a rozsahu knižního veletrhu v Lipsku (už 1946). Tady, na půdě vydavatelství Springer Verlag, rozhodl po  rozhovoru s  majitelem Ferdinandem Springerem o  své pozdější podnikatelské kariéře. Své nakladatelské portfolio časem rozšiřoval. Krátce je zaznamenána i  jedna odbočka: Na  konci roku 1947 a  především v  roce 1948 zorganizoval hromadný vývoz zbraní vyrobených v Československu na pomoc novému státu Izrael. Od této chvíle prý ho začaly „používat“ výzvědné služby několika států. Východních i západních.

Po nevyjasněném úmrtí pohřben v Izraeli Jeho jmění nebylo tajemstvím. Měl nepřehlédnutelné aktivity: 1964 Maxwell Communication Corporation, 1984 Mirror Group Newspapers a podíl v Daily News a Macmilian; v r. 1990 začal vydávat novinový titul The European. Právě ve  chvíli, kdy nechal československé reprezentanty K+K představit na hrací ploše klubu Derby County před ligovým zápasem, měl jeho majetek dosáhnout výše 35 miliard amerických dolarů. Vlastnil impéria, měl však i  problémy. Než byly rozluštěny, přišla nečekaná zpráva: 5. 11. 1991 byl Maxwell nalezen v blízkosti své luxusní jachty Lady Ghislane utopený. Jeho skon nebyl nikdy vyjasněn. Patrně nejznámější rodák z  rusínského Solotvina je pohřben v Izraeli. (Bylo to se státními poctami.) V blízkosti Olivetské hory na katastru města Jeruzaléma.

VLADIMÍR ZÁPOTOCKÝ

foto: Robert Mawxell_1989  
zdroj: Wikipédie