ROZHOVOR. Taťjana Stanovaja, ruská politoložka: Izolace pro něj nic neznamená
Co zaskočilo Putina? Izolace pro něj nic neznamená, na jednu sankci ale nebyl připravený, míní ruská politoložka
Ruský prezident věří, že válkou proti Ukrajině naplňuje historickou misi své země. Sankce nejsou argumentem, který ho zastaví, popisuje v rozhovoru pro Lidovky.cz ruská politoložka Taťjana Stanovaja.
Lidovky.cz: Už déle než měsíc trvá ruský konflikt proti Ukrajině. Vypadá to, že takzvaná zvláštní vojenská operace nejde úplně podle plánu Kremlu. Jak válka ovlivnila mocenskou vertikálu v Rusku?
Pokud budeme hovořit o mocenské vertikále jako systému oficiálních mocenských orgánů, jinými slovy o institucích, tak se za uplynulý měsíc nic kardinálně nezměnilo. Měsíc je příliš krátká doba.
Přesto můžeme vidět, že za velmi krátkou dobu byl parlamentem schválen balík zákonů, který výrazně ovlivnil ruskou společnost. Jde například o zákony o dezinformacích či zákon o online hlasování ve volbách. Ale fungování samotné mocenské vertikály to nezměnilo.
Lidovky.cz: A pokud bychom se zaměřili na konkrétní osoby, nevyvolaly problémy na frontě u Putina nedůvěru vůči představitelům armády nebo bezpečnostních orgánů?
Nedomnívám se, že Putin by obviňoval velení ruské armády nebo své okolí z toho, že válka neprobíhá tak, jak by si to přál. Důvod, proč se operace na Ukrajině nevyvíjí tak, jak by si to přál, vidí Putin v zahraniční pomoci Ukrajině, v dodávkách zbraní a jiné podpoře, která se Kyjevu dostává.
Je nutné si ale uvědomit jednu věc. Putin je přesvědčen, že jedná ve prospěch Ruska a že v sázce je osud ruského národa. A proto chce udělat vše, co je v jeho silách, aby dosáhl svého cíle. Ano, dochází k chybám, někde jsou vidět neúspěchy, ale pro Putina to jsou jen technikálie.
Lidovky.cz: Myslíte, že by Putin na svých rozhodnutích nic nezměnil?
Domnívám se, že kdyby se Putin vrátil zpět v čase do 23. února, tak by se rozhodl stejně. Možná s nějakými taktickými změnami. Za měsíc bojů se nic na chápání významu Ukrajiny pro Rusko nezměnilo. Domnívám se, že Putinův problém není v tom, jak chce naložit s Ukrajinou, ale jakými prostředky a za jakou cenu chce svého cíle dosáhnout. Zdá se mi také, že ruský prezident zatím není ochoten přehodnotit svůj strategický cíl nebo ustoupit.
Lidovky.cz: Kdo v současné době má vliv na Putina?
V posledních letech se Putin obklopuje lidmi, kteří sdílí jeho vnímání reality, jeho postoje k Ukrajině, NATO a Spojeným státům. Naopak ti, kteří mají opačný pohled na svět, kteří mu pokládali nepříjemné otázky nebo se s ním přeli, se od Putina vzdalovali.
Panuje názor, že výrazným vlivem na Putina disponuje Patrušev (Nikolaj Patrušev, šéf ruské bezpečnostní rady – pozn. redakce), Naryškin (Sergej Naryškin, ředitel zahraniční rozvědky SVR), nebo dokonce Bastrykin (Alexandr Bastrykin, šéf Vyšetřovacího výboru, ruské analogie FBI). Ale nemyslím si, že to zcela odpovídá skutečnosti.
Lidovky.cz: Proč si to myslíte?
Stačí se podívat na průběh zasedání ruské bezpečností rady státu před uznáním nezávislosti takzvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Tam bylo vidět jak povýšenecky a s jakým despektem se Putin chová ke svým podřízeným. Nebyla vidět žádná úcta k těmto lidem. Nebylo vidět, že by je Putin bral jako autority.
Lidovky.cz: Nedávno bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič veřejně zkritizoval válku proti Ukrajině a zároveň odstoupil z vedení Fondu Skolkovo, který řídí ruské Silicon Valley. Znamená to, že část ruských elit nepodporuje současnou politiku Kremlu?
Ruská elita není homogenní. Pokud bychom vzali lidi z nejbližšího Putinova okolí, kteří jsou společně s ním zodpovědní za válku proti Ukrajině, tak ti současnou politiku podporují a vnímají konflikt stejně jako Putin. Ale to je velmi omezená skupina.
Pokud bychom hovořili o elitě v širším pojetí, tedy i o byrokracii nebo byznysu, tak ti současnou politiku Kremlu nepodporují. Tato elita nebude veřejně vyjadřovat odpor ke konfliktu na Ukrajině nebo protestovat. Mám na mysli tichý nesouhlas. Zároveň tato elita je připravena se přizpůsobit nové situaci a chce přežít za jakoukoliv cenu. A proto mlčí.
Lidovky.cz: Proč tedy mohla přijít kritika?
Zmíněný Dvorkovič nebo Anatolij Čubajs (tvůrce ruské privatizace a vlivný zákulisní hráč ruské politiky ještě z dob Borise Jelcina – pozn. redakce) se nacházejí na okraji této ruské elity. Jde o lidi, kteří si mohou dovolit oponovat současné politice Kremlu. Mohou si dovolit odejít ze svého postu nebo emigrovat do zahraničí, což je v jiných případech ruskou vládní mocí považováno málem za zradu.
Odjezd Čubajse do zahraničí je přepych, který si leckdo z ruské elity dovolit nemůže. Dvorkovič není pro ruský režim tak významná osoba, aby čelil perzekucím. Samozřejmě Dvorkovič se musel vzdát svého postu, čelí silnému tlaku, ale mohl veřejně vyjádřit svůj postoj, protože se nacházel na periferii elity. Stejně jako Čubajs. Všichni ti, kteří jsou součástí vládního režimu a zastávají vysoké posty nebo zodpovídají za důležité resorty, si nemohou dovolit rezignovat. Znamenalo by to pro ně obrovské riziko.
Lidovky.cz: Jde odhadnout, co Rusko čeká po ukončení války proti Ukrajině? Bude pokračovat mezinárodní izolace Ruska? A je vůbec pro Putina výhodná?
Osobně pro Putina?
Lidovky.cz: Ano.
Víte, domnívám se, že pro Putina to nic neznamená. Vůbec nic. Putin byl psychologicky připravený na to, že na Rusko dopadne silná vlna sankcí. Připravoval se na to. Něco jiného je to, že nečekal, že budou zmrazeny devizové rezervy ruské centrální banky. To je velmi silná rána. Ruská vláda na to nebyla připravená.
Putin ale několikrát prohlásil, že sankce nejsou nástrojem k zastrašení Ruska. Sankce jsou nástroj k oslabení a zničení Ruska. Proto z jeho pohledu to byla otázka času. Putin si myslí, že všechny sankce, kterým Rusko nyní čelí, by byly dříve nebo později na zemi uvaleny.
Proto vedení Ruska zastává pozici, že je nutné se připravit na to, že tvrdé sankce budou platit ještě dlouho. Proto se Rusko bude orientovat na vlastní zdroje, čekat a dál prosazovat vlastní politiku, ať to stojí cokoliv. Sankce nejsou pro Putina argumentem, který může ovlivnit jeho rozhodování.
Taťjana Stanovaja (*1978)
renomovaná ruská politoložka s vazbami na politické elity země specializuje se na analýzu vnitropolitických procesů Ruska
žije ve Francii, je zakladatelkou analytické firmy R.Politik. The Reality of Russian Politics spolupracuje s think-tankem Carnegie Moscow Center
Jiří Just
Zdroj:
https://www.lidovky.cz/svet/putin-rusko-ukrajina-valka-invaze-politolozka-tatjana-stanovaja.A220328_202524_ln_zahranici_vag?zdroj=top
Foto: Taťjana Stanovaja
archív
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2026
Dve percentá, jeden spoločný cieľ
Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.
Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru!
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej…
05.03.2026
Pozvánka na premiéru: Predavač dažďa / Продавач доджу
1 hodina 40 minút • Premiéra: 5. marca 2026
Originál: Predavač dažďa
štvrtok 12. 3.
2. premiéra
Veľká scéna
Dážď sa kúpiť nedá. To však neznamená, že ho niekto nemôže predávať.
Je leto, sucho a práve padol ďalší teplotný rekord. Pri va…
04.03.2026
Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla
autorka: Julia Pańków
Chcela som ukázať, že my, mladí Lemkovia, sme schopní vytvoriť dielo, ktoré je relevantné pre našu dobu. Že máme čo povedať a že náš hlas je dôležitý,“ hovorí Daria Kuziak, autorka prvej lemkovskej oper…
01.03.2026
PSK: Týždeň slovenských knižníc ponúkne besedy, výstavy, workshopy, kvízy aj kino medzi knihami
Jarné prázdniny sa budú v Prešovskom kraji niesť v duchu čítania, kvalitnej literatúry a pestrej palety knižničných podujatí. V pondelok 2. marca totiž štartuje Týždeň slovenských knižníc, počas ktorého si atraktívne podujatia zam…
23.02.2026
Ivan Soták *1929 †2026
Zomrel Ivan Soták, zakladateľ Katedry fyzikálnej chémie Univerzity P. J. Šafárika. Mal 96 rokov
Róbert Bejda
redaktor, webeditor
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika prišla o jedného zo svojich bývalých významných zamestnancov. Vo veku 96 rok…
21.02.2026
Před 35 lety vznikla Společnost přátel Podkarpatské Rusi
Agáta Pilátová
Na počátku všeho stálo jedno setkání. Na jaře roku 1990, jen několik měsíců po pádu komunistického režimu v Československu, vyšel v tehdejším týdeníku Tvorba zásadní a velmi pozoruhodný článek básníka a publicisty Jaromíra Hořc…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
-Vin ju nazval kurkov i ona mu znesla jajka. Takoj, z rozbihu...
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať