Ryžkov měl spasit SSSR, ale nepochopil funkci peněz

Uplakaný bolševik. 

Ve věku 94 let v Moskvě zemřel bývalý sovětský premiér Nikolaj Ryžkov. Rodák z Ukrajiny byl posledním žijícím předsedou sovětské vlády, ve skomírajícím komunistickém impériu se pokoušel zavádět ekonomické reformy. Před deseti lety jako senátor podpořil anexi Krymu.

Bylo to dva roky po rozpadu Sovětského svazu, kdy si Nikolaj Ryžkov trpce postěžoval na svého někdejšího šéfa, že likvidaci SSSR a bipolárního uspořádání světa dopustil. „Pro velkého státníka je nepřijatelné, s jakou lehkostí připustil, aby byly anulovány Jalta a Helsinky,“ zkritizoval Michaila Gorbačova.

„Přistoupil na to, aby vyhověl Němcům. Tím způsobil velkou nestabilitu. O sjednocení Německa měla rozhodnout celá Evropa. Jugoslávie je tragický důkaz, jak bylo neuvážené a lehkomyslné odstranit bipolárnost světa,“ dodal v rozhovoru pro bělehradský list Borba a současně vyjádřil sympatie organizátorům puče ze srpna 1991, kteří se marně pokoušeli rozpadu SSSR zamezit.

Ryžkov přitom jen o pár let dřív patřil mezi Gorbačovovy nejbližší spolupracovníky. Narodil se v roce 1929 do rodiny horníka v dnešním Torecku na východní Ukrajině, vystudoval strojařinu v Kramatorsku a nastoupil jako svářeč do strojírenského molochu Uralmaš, kde to jako loajální straník během následující dekády dotáhl až na generálního ředitele.

Na počátku 80. let si mladého a nadějného ekonoma všiml Jurij Andropov a podobně jako Gorbačova nebo Borise Jelcina ho vytáhl k moci. Stárnoucí veterán KGB věřil, že mladá generace politiků dokáže upadající komunistické impérium vyvést ze slepé uličky ekonomické stagnace a ideologické deziluze.

Předsedou Rady ministrů se stal v říjnu 1985, tedy půl roku po nástupu Michaila Gorbačova do čela Sovětského svazu. Jako premiér se stal druhou nejmocnější figurou jaderné supervelmoci s 280 miliony obyvatel a jeho hlavním úkolem bylo najít cestu z hospodářského marasmu.

Ruskojazyčná verze BBC uvádí, že Ryžkov hrál první housle ve váhavých ekonomických reformách poloviny osmdesátých let. Továrny a zemědělské podniky dostaly větší volnost a úřady zrušily omezení podnikání, což vedlo k rychlému růstu soukromého sektoru. Tvůrci ekonomické přestavby však vůbec nepochopili roli peněz a odmítli liberalizovat státem diktované ceny v obchodech.

Rusko vstoupí do NATO jako první, naléhal na Clintona před lety Jelcin

Výsledkem byla „skrytá inflace“. K chronickému nedostatku masa, mléčných výrobků a spotřebního zboží z obchodů zmizel i chleba, cukr, olej, alkohol, cigarety a dokonce i pýcha sovětského zemědělství – brambory. Lidé sice měli spoustu peněz, ale neměli je za co utratit a továrny po celé zemi přecházely na směnný obchod.

Když se před Kremlem začalo demonstrovat, Gorbačov se rozhodl nastolit radikálnější reformní program nazvaný 500 dní. Tou dobou už opatrnější Ryžkov ztrácel nervy a od svých názorových oponentů si kvůli svým emotivním steskům v parlamentu vysloužil posměšnou přezdívku „plačící bolševik“. V listopadu 1990 už bylo jasné, že jsou jeho dny ve funkci sečteny.

„Jestli musím odejít já,“ křičel při jedné vzrušené výměně názorů na Gorbačova, „měli by odejít i všichni ostatní. Všichni jsme přispěli ke kolapsu, krveprolití a ekonomickému chaosu. Všichni jsme za to zodpovědní. Proč bych měl být jediným obětním beránkem já? Jen do toho. Řiďte si vládu sám! Ale pak bude další úder namířen proti vám.“

Na počátku roku 1991 dostal infarkt a zatímco se zotavoval v nemocnici, Gorbačov ho nechal vystřídat. V létě ještě kandidoval za komunistickou stranu na prezidenta Ruské sovětské federativní socialistické republiky a skončil druhý za Borisem Jelcinem. Pak se víceméně ztratil v řadách levicové opozice a často kritizoval Jelcina i Gorbačova.

Do roku 2003 byl poslancem Státní dumy, politickou kariéru zakončil jako senátor. V Radě federace skončil po dvaceti letech ve funkci loni v září. Jako senátor podpořil vpád ruských vojsk na Krym i anexi čtyř ukrajinských oblastí v roce 2022 a jeho jméno figurovalo na západních sankčních seznamech.

Jak připomíná deník The New York Times, Ryžkov před čtyřiceti lety vedle Gorbačova představoval naději, že v Moskvě se mohou moci chopit i normální a příčetní lidé. Velké sympatie sovětské veřejnosti si vysloužil díky svému úsilí při likvidaci jaderné havárie v Černobylu nebo při katastrofálním zemětřesení v Arménii.

„Ryžkov jako šéf vlády jezdil do oblastí katastrofy, energicky rozhodoval a podle svědků upřímně vnímal lidskou bolest. Výrazně to zvýšilo jeho popularitu, ale zhoršující se ekonomická situace tento efekt rychle znehodnotila,“ píše ruská verze BBC.

Autoři: aha, ČTK

zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/v-rusku-zemrel-sovetsky-premier-nikolaj-ryzkov-bylo-mu-94-let.A240229_100441_zahranicni_aha

foto: Jurij Gorbačov a Nikolaj Ryžkov
zdroj: Komsomolska pravda (https://www.alt.kp.ru/photo)