Stalinovo krvavé sbohem. Ve frontě na nebožtíka zahynuly stovky lidí
Je tomu přesně sedmdesát let, co záchvat mozkové mrtvice ukončil život Josifa Stalina. Ani poslední rozloučení se sovětským diktátorem se neobešlo bez lidských obětí: v tlačenici k vystavené rakvi zahynuly stovky lidí. O katastrofě se až do perestrojky nesmělo veřejně mluvit.
„Ve 21:50 v důsledku kardiovaskulárního a respiračního selhání, Josif Vissarionovič Stalin zemřel,“ pronesl slavný rozhlasový hlasatel Jurij Borisovič Levitan a celý svět se tak 6. března 1953 v šest hodin ráno dozvěděl, že vláda milovaného i nenáviděného sovětského vůdce po téměř třiceti letech skončila.
„Víme, že on byl ten nejlepší na naší planetě... Je nemožné odvrátit pohled z jeho milované tváře. Oči plní slzy, zadržujeme dech, přemáhá nás žal sdílený milionovými zástupy lidí,“ pokračoval Levitan v žalozpěvu na diktátora, který poslal na smrt miliony lidí.
Kult Stalinovy osobnosti pevně svíral celý východní blok, a tak se truchlilo i v Československu. „Pro nás budou vzkvétat příští léta, živ je komunismus, mládí světa. Až se jednou rozezpívá všude, Vaše srdce s námi tančit bude, soudruhu Staline!“ veršoval zdrcený Pavel Kohout.
Čtyřiasedmdesátiletého „voždě“ ranila mrtvice zřejmě už 1. března po pijatice s nejbližšími kumpány z politbyra na jeho dače v Kuncevu. Personálu sice bylo divné, že si vůdce ráno nevyžádal čaj a poštu, ale do jeho ložnice si sám vstoupit netroufl. Odhodlal se k tomu teprve v jedenáct hodin večer. Bezvládný a paralyzovaný Stalin ležel na zemi v pyžamu. Údajně pomočený, i když jeden z jeho dlouholetých bodyguardů to později popíral.
Nejasností je víc. Dostal Stalin veškerou lékařskou péči? Nechali ho Berija, Chruščov, Malenkov a spol. schválně zemřít? Přežil by, kdyby špičkoví lékaři nebyli krátce předtím zlikvidováni v soukolí čistek? Jisté je jen to, že čtyři dny po osudové mozkové příhodě Stalin zemřel a ihned se rozjely přípravy pompézního státního pohřbu.
Tělo nebožtíka bylo nabalzamováno a převezeno do Moskvy, kde bylo vystaveno v sloupovém sálu Domu odborů. Do metropole komunistické říše se sjely údajně až dva miliony lidí, aby se vůdci světového proletariát naposledy poklonily.
Dokument odhalil unikátní záběry z pohřbu Stalina | (2:01) | video: Film at Lincoln Center
K Domu odborů se táhla gigantická fronta. Nervozita stoupala s tím, jak se čas vystavení rakve blížil ke konci. Byl 8. březen, druhý den mělo být Stalinovo tělo uloženo do mauzolea vedle Lenina. Centrum Moskvy nemohlo takové množství lidu fyzicky pojmout, úřady navíc nijak neregulovaly přístup dalších a dalších truchlících a východy do bočních ulic nechaly zablokovat nákladními automobily.
K tragédii došlo u východu z Trubného náměstí. „Viděli jsme, jak se celá masa lidí vlní o krok dopředu, krok dozadu... Bylo to jako nějaký mystický tanec. Přešlapovali na místě natlačení na sebe. Nad davem se vznášel mlžný opar,“ vzpomínal později obyvatel Moskvy Dorman Podstročnik.
Podle jeho svědectví na místě zahynulo asi čtyři sta lidí. Někdejší milicionáři uvádí přibližně čtvrtinový počet, některé odhady však mluví dokonce o dvou tisícovkách obětí. V Kremlu, kde se už naplno rozjel bratrovražedný boj o následnictví, se tragédii rozhodli ututlat. Patologové museli falšovat úmrtní listy, nikdo nebyl potrestán. Svědectví o katastrofě se dostala na veřejnost až těsně před pádem SSSR během perestrojky.
„Kamarádka se několik dní nemohla dostat z domu. Vrata do ulice zavřeli. Z oken bytu celý den slyšela, jak se z ulice nese sténání a nářek podupaných lidí. A pak uviděla, jak odvážejí celé hromady galoší, střevíců a kusy lidských těl,“ svěřila se organizaci Memorial filoložka Jelena Pasternaková, snacha slavného spisovatele.
Jedním z důležitých svědků byl dramatik a historik Eduard Radzinskij, který se ze zmítajícího davu vyprostil na poslední chvíli. „Bylo to Stalinovo krvavé rozloučení s národem,“ vzpomínal dnes šestaosmdesátiletý autor, podle něhož v tlačenici zahynulo několik tisíc lidí.
Autor: aha
zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/josif-stalin-pohreb-1953-sssr.A230303_112149_zahranicni_aha
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2026
Dve percentá, jeden spoločný cieľ
Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.
Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru!
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej…
05.03.2026
Pozvánka na premiéru: Predavač dažďa / Продавач доджу
1 hodina 40 minút • Premiéra: 5. marca 2026
Originál: Predavač dažďa
štvrtok 12. 3.
2. premiéra
Veľká scéna
Dážď sa kúpiť nedá. To však neznamená, že ho niekto nemôže predávať.
Je leto, sucho a práve padol ďalší teplotný rekord. Pri va…
04.03.2026
Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla
autorka: Julia Pańków
Chcela som ukázať, že my, mladí Lemkovia, sme schopní vytvoriť dielo, ktoré je relevantné pre našu dobu. Že máme čo povedať a že náš hlas je dôležitý,“ hovorí Daria Kuziak, autorka prvej lemkovskej oper…
01.03.2026
PSK: Týždeň slovenských knižníc ponúkne besedy, výstavy, workshopy, kvízy aj kino medzi knihami
Jarné prázdniny sa budú v Prešovskom kraji niesť v duchu čítania, kvalitnej literatúry a pestrej palety knižničných podujatí. V pondelok 2. marca totiž štartuje Týždeň slovenských knižníc, počas ktorého si atraktívne podujatia zam…
23.02.2026
Ivan Soták *1929 †2026
Zomrel Ivan Soták, zakladateľ Katedry fyzikálnej chémie Univerzity P. J. Šafárika. Mal 96 rokov
Róbert Bejda
redaktor, webeditor
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika prišla o jedného zo svojich bývalých významných zamestnancov. Vo veku 96 rok…
21.02.2026
Před 35 lety vznikla Společnost přátel Podkarpatské Rusi
Agáta Pilátová
Na počátku všeho stálo jedno setkání. Na jaře roku 1990, jen několik měsíců po pádu komunistického režimu v Československu, vyšel v tehdejším týdeníku Tvorba zásadní a velmi pozoruhodný článek básníka a publicisty Jaromíra Hořc…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Ujko Vasyľ:
-Rusnaku, čoloviče, kiď sja ti vydyť, že hirše už ne može byty, spomjaň soj, že jes mih maty alergiu na borovičku...
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať