Sudety a Mnichov 1938 očima západních médií

Světová válka kvůli Československu?

Zápas o osud Československa se v roce 1938 dostal na titulní stránky několika prestižních britských i amerických magazínů. Jak západní reportéři líčili sudetskou krizi a mnichovský diktát? Prohlédněte si rozsáhlou fotogalerii.

Listování deníky a časopisy z roku 1938 nabízí i po 86 letech zajímavý vhled do toho, jak západní svět a jeho veřejnost vnímala události, které se tehdy odehrávaly v Československu. Tedy v zemi, která se mohla stát rozbuškou nové světové války. Mnichovskou dohodu evropské mocnosti podepsaly 29. září 1938.

Leckoho možná překvapí, že dění v malé zemi „kdesi“ ve střední Evropě zaujalo nejen britský tisk, ale také ten americký. A dokonce přímo i redakci jednoho z nejslavnějších časopisů historie – magazín Life.

Čech se na jeho titulní stránku dostal poprvé v květnu 1938. Byl jím generál Jan Syrový a ve vydání z 30. května bylo hlavním tématem právě dění v Československé republice (ČSR).

Země, kde se píšou světové dějiny
Týdeník Life byl založený v roce 1936, po druhé světové válce se stal jedním z nejznámějších médií svého druhu a vycházel až do roku 2000. Proč se tehdy na mnoha stranách věnoval právě Československu?

Redakce to vysvětlila následovně: „Střední Evropa opět píše světové dějiny, a tak časopis Life vyslal minulý měsíc do Československa dva své fotografy, Margaret Bourke-Whitovou a Johna Phillipse. Jejich úkolem bylo pořídit a sesbírat fotografie dokumentující život a problémy občanů této neklidné země. Na šestnácti stranách naleznete fotografickou výpověď o boji československého národa za udržení své svobody a nezávislosti.“

Nutno dodat, že jaro roku 1938 bylo ve středu Evropy skutečně dramatické. Německá armáda v polovině března zabrala Rakousko a Adolf Hitler zesiloval svou halasnou protičeskou rétoriku. V československém pohraničí stále silněji hrozil otevřený střet československých bezpečnostních sil s členy a sympatizanty Sudetoněmecké strany, zmanipulovanými nacistickou ideologií.

Rozsáhlé materiály reportérů magazínu Life na konci května nabídly americkému publiku nejen výrazné fotografie, ale také informace o české historii, současném průmyslu a národnostním uspořádání. Nebo také reportáž z mohutné propagandistické akce Sudetoněmecké strany Konrada Henleina v Liberci.



Reportáž nazvaná „Sudetští Němci naslouchají svému vůdci“ popisuje prvomájovou akci Sudetoněmecké strany v Liberci. Reportéři magazínu Life odhadli účast na 40 tisíc lidí. Úřední povolení shromáždění henleinovců reportáž označuje za „důkaz hloubky československé demokracie, která je liberální ke všem menšinám.“


Čech podruhé na titulní straně magazínu Life
Ve vydání z 3. října 1938 se na titulní stránce magazínu Life objevil podruhé (a naposledy) československý voják. Tentokrát to nebyl vysoce postavený generál, ale jistý voják Denemark. Časopis měl redakční uzávěrku ve vypjatých dnech zářijové mobilizace, vzhledem k obsahu textů ale ještě před mnichovským rozuzlením.

Proč si editoři vybrali právě řadového vojáka Denemarka na titulní fotku, není známo. Možná pro jeho mírně exotický obličej, který se jim pro úvodní snímek mohl zdát vizuálně atraktivní.

Světová válka kvůli Československu?
Krizí roku 1938 se o několik měsíců později zabýval i nový britský měsíčník Query. Téma uvedl naléhavým titulkem „Světová válka kvůli Československu?“ a sugestivní kresbou Hitlera svírajícího kleštěmi na mapě Evropy Československo.



Magazín QUERY: WORLD WAR for Czechoslovakia? 


A věnoval se mu opravdu podrobně. Na několika desítkách stran čtenář nalezl skutečně pestrou směs témat a rozhovorů spojených s děním v naší zemi. Přesná data pořízení textů neznáme, ale vzhledem k obsahu a jeho kontextu lze vyvodit, že články vznikaly postupně v období od anšlusu Rakouska v březnu do doby před uzavřením mnichovské dohody na konci září.

Nalezneme zde texty nejen z pera anglických novinářů a zahraničních dopisovatelů, ale také od vůdce Sudetoněmecké strany Konrada Henleina, jeho zástupce Karla Hermanna Franka, československého ministra zahraničí Kamila Krofty.

A také Emanuela Moravce, pozdějšího symbolu kolaborace s nacistickými okupanty. Tehdy byl ovšem plukovníkem generálního štábu, rozhodným zastáncem obrany ČSR a poměrně známým autorem odborných a popularizačních textů například o vojenské taktice.

Jsou zde i texty autorů z Francie, Maďarska, Polska, Sovětského svazu a také komentáře britských politiků. Autoři magazínu s pomocí map a grafů podrobně rozebrali například i národnostní složení ČSR, nechybí zmínky a fotografie naší vojenské techniky.

„Publikaci nelze upřít snahu o mnohostranný pohled na situaci kolem a v ČSR, dává zaznít hlasům nejen stranám zainteresovaným, ale také v podstatě nezávislým pozorovatelům a novinářům. Nicméně lze z publikace vyčíst protiněmecký tón a zdvižený varovný prst, a to i vzhledem k situaci, která nastala obsazením Rakouska Německem,“ stojí v recenzi Vojenského historického ústavu, který má ve svém archivu zřejmě jediný dochovaný exemplář v Česku.

Mnichovské rozuzlení a obsazení pohraničí
V chronologickém pořadí zbývá pohled na rozuzlení krize mezi Československem a Německem v roce 1938 v podobě mnichovské konference. O jejím konání a výsledku referovaly mnohé magazíny, ale za pozornost jistě stojí především britský list The Illustrated London News.

Ten totiž patřil mezi nejstarší kontinuálně vycházející periodika. V podobě ilustrovaného a fotografiemi plného magazínu vycházel v letech 1842–2003, a to s různou periodicitou a rozsahem. Kvalitní novinářskou prací i grafickým zpracováním si vysloužil velké renomé.

Ve vydání z 8. října 1938 s hlavním titulkem „Krize a dohoda“ a portrétem britského ministerského předsedy Nevilla Chamberlaina se detailně věnoval mnichovské konferenci. Součástí vydání byly i fotografie z míst, která po 1. říjnu začala v Československu zabírat německá armáda.



Britský list The Illustrated London News. Britský čtenář se díky několika mapám mohl seznámit s oblastmi, které Československo muselo vydat Německu (a také Polsku), pokud nechtělo jít do osamocené války proti Hitlerovi. „Československá oběť evropskému míru“, zní titulek nad souborem map a textem popisujícím územní a hospodářské ztráty znetvořené republiky.


Mnichovským diktátem čtyř velmocí vynucené odstoupení pohraničí je rozebráno i v hospodářských důsledcích pro ČSR. V reportážích z míst záboru zaznívají také detaily, které mnohá jiná tehdejší média ignorovala: „Podle britských pozorovatelů bylo mnoho obyvatel (Sudet, pozn. red) rozčarováno. Podporovali sudetské hnutí, aby získali autonomii v rámci Československa, nikoliv aby byli zabráni Německem,“ píše se zde například.

Martin Brabec

zdroj:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-svetova-valka-kvuli-ceskoslovensku-sudety-a-mnichov-1938-ocima-zapadnich-medii-261428

foto: Na obálce britského magazínu Query Hitler kleštěmi svírá Československo
zdroj: seznamzpravy.cz