Svět v sevření koronaviru. 12 milníků roku 2020, který pandemie zcela změnila

Koronavirus, který začal jako nejdřív malá a pak zlověstná epidemie v Číně, se stal bez debat nejdůležitější událostí letošního roku. A protože dlouhodobě ochromil život celé planety, bude se jistě řadit i mezi nejdůležitější mezníky století. Přinášíme grafický přehled toho, jak se šířil světem, ovlivnil život miliard lidí a co všechno jej provázelo.
Těsně před Vánocemi se uvádělo, že pandemie koronaviru zasáhla všechny kontinenty kromě Antarktidy. Ale zcela symbolicky pár dní poté byl virus už i tam, takže před koncem roku, dvanáct měsíců poté, co se poprvé objevil, byl všude na planetě. Zastavil životy celých států, dosud sebral životy 1,77 milionu lidí, způsobil obrovské ekonomické škody. Podívejte se, jak šel koronavirový rok a co všechno se stalo.

1 Začalo to ve Wu-chanu
Nový typ koronaviru se objevil počátkem loňského prosince v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) svědčí všechny dostupné důkazy o tom, že zdrojem koronaviru jsou netopýři z Číny.

2 Celkové součty
Celkový počet infikovaných ve světě překročil podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) 81,2 milionu, obětí je celosvětově více než 1,77 milionu a vyléčených je dosud 58,2 milionu.

3 Globální rozsah
Nákaza zasáhla 191 zemí a území a rozšířila se na všechny kontinenty včetně Antarktidy. Prvními ohnisky nákazy se po Číně staly Spojené státy a Evropa, kde první případy lékaři ohlásili 24. ledna ve Francii. Epicentrem nákazy se poté stala Latinská Amerika, nemoc se tam vyskytla poprvé 25. února. Alarmující byla situace také v Indii, kde epidemie vrcholila v září. S nástupem podzimu se epicentrum nákazy přesunulo do Evropy, kde řada států až na výjimky sledovala exponenciální křivky růstu infikovaných. Totéž bylo v USA.

4 Křivka letěla vzhůru
První milion nakažených byl ohlášen 2. dubna. Hranice deseti milionů infikovaných byla překročena 28. června, 20 milionů nakažených pak bylo zaznamenáno 11. srpna. Dalších deset milionů nemocných přibylo za 38 dní a z 30 na 40 milionů se počet nakažených vyšplhal za 32 dní. Šíření nákazy ve světě se poté více zrychlilo, hranice 50 milionů infikovaných byla překročena 8. listopadu, tedy za 20 dní. Šedesát milionů nakažených bylo ohlášeno 25. listopadu, tedy za dalších jen 17 dní.

5 Temná čísla
Celosvětově s covidem-19 zemřelo přes 1 700 000 lidí. Hranice 1,5 milionu mrtvých byla překonána 3. prosince, počet mrtvých se z 1,4 milionu zvýšil za pouhých devět dní, což byl zatím nejrychlejší růst za celou dobu pandemie. Předešlých 100 000 přibylo za 10 dní a předtím to bylo za 12 dní. V předchozí fázi pandemie rostl počet mrtvých nejrychleji v dubnu, kdy se ze 100 000 na 200 000 úmrtí dostal za 15 dní.

6 Země v čele
Zemí s největším počtem nakažených i nejvyšším počtem zemřelých jsou v absolutních číslech dlouhodobě Spojené státy, kde se podle JHU dosud nakazilo přes 19,1 milionu obyvatel, v souvislosti s nemocí covid-19 zde zemřelo přes 333 000 lidí. Druhou nejhůře zasaženou zemí podle počtu nemocných je Indie, která hlásí přes 10,2 milionu nakažených a 150 000 mrtvých. Třetí nejvyšší počet nakažených od počátku pandemie je v Brazílii, kde se dosud infikovalo přes 7,5 milionu lidí, více než 190 000 jich zemřelo.

7 Globální stav nouze
WHO kvůli epidemii vyhlásila 30. ledna globální stav zdravotní nouze, učinila tak teprve pošesté ve své historii. Za pandemii vyhlásila WHO šíření nákazy 11. března. Jedná se tak o druhou pandemii chřipkových virů ve 21. století, první byla pandemie prasečí chřipky v letech 2009 až 2010, při níž zemřelo na 18 500 lidí. Z chřipkových virů měla od začátku 20. století nejvíce obětí pandemie španělské chřipky, která si v letech 1918 až 1920 vyžádala na 40 milionů mrtvých.

8 Život v karanténě
V souvislosti se šířením koronaviru vyhlásily evropské země řadu přísných opatření, mnohde byla vyhlášena celostátní karanténa, uzavřeny školy a obchody, zakázány veřejné akce a zaveden nouzový stav. Zrušena či odložena byla řada kulturních a sportovních akcí. Letos se neuskutečnil například tenisový Wimbledon a odloženy byly i olympijské hry v Tokiu.

9 Obrovské škody
Koronavirová pandemie má negativní dopad na ekonomiku. Globálně se propadla o 4,4 procenta. Podle Evropské komise má letos eurozóna mít propad rekordních 7,8 procenta. Spojené státy by měly vykázat pokles HDP o 3,7 procenta.

10 Naděje vakcína
V prosinci začalo očkování v USA, Rusku, Číně, Evropě a dalších zemích. WHO iniciovala mezinárodní projekt COVAX, jehož cílem je zajistit do konce příštího roku na dvě miliardy dávek vakcíny od několika potenciálních výrobců. K projektu se připojilo 172 zemí. V uplynulých týdnech zveřejnily předběžné výsledky klinických testů svých očkovacích látek společnosti Pfizer a BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Vakcíny firem Pfizer – BioNTech a Moderna mají účinnost zhruba 95 procent. Přípravek farmaceutické společnosti AstraZeneca, která spolupracuje s Oxfordskou univerzitou, může mít až zhruba 90 procentní účinnost. Rusko vyvinulo svou vlastní vakcínu Sputnik V, která podle ruských úřadů dosahuje 92 procentní účinnosti a země již ohlásila zahájení hromadné produkce této očkovací látky. Jako první země na světě schválila Británie 2. prosince pro nouzové použití vakcínu od americké společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech. Zajištění a provedení očkování bude obrovský logistický problém.



12 milníků roku, který pandemie zcela změnila

Oběť č. 1
Čínská vláda oznámila Světové zdravotnické organizaci (WHO) 31. prosince 2019, že ve městě Wu-chan je ložisko případů pneumonie „neznámého původu“. Už 7. ledna Čína oznamuje prvního mrtvého ve Wu-chanu, jenž se stal obětí nemoci, která dostala označení covid-19.

Odříznutý Wu-chan
23. ledna je jedenáctimilionový Wu-chan odříznut od světa, země začínají evakuovat své občany z Číny. Dne 15. února umírá ve Francii první člověk mimo čínské území. Je to čínský turista.

„Pandemie“
Dne 6. března je už ve světě sto tisíc případů. Severní Itálie je odříznuta od zbytku země. A 11. března WHO prohlašuje nákazu za pandemii. Akciové trhy po světě se propadají. Vlády začínají chystat ekonomická opatření.

Evropa: „lockdown“
Španělsko přikazuje obyvatelům zůstat doma (14. března), následuje Francie (17. března). Německo a Británie vyzývají občany, aby se vyhnuli veškerým kontaktům. EU zavírá své vnější hranice.

Olympiáda nebude
Letní olympiáda, která měla začít v červenci v Tokiu, je 24. března odložena na příští rok. Druhý den OSN varuje, že pandemie je „hrozbou pro celé lidstvo“.

Půlka světa: „lockdown“
Od 2. dubna je v karanténě 3,9 miliardy lidí, což je půlka planety. Týž den je překročen milion případů a britský premiér Johnson končí na intenzivní péči.

Ekonomika na kolenou
29. dubna výrobce letadel Boeing propouští 29 000 lidí. Následují další a další firmy, mezi nimi aerolinky a automobilky. Cestovní průmysl je v podstatě na nule.

Hádka o lék
Antimalarický lék hydroxychlorochin propagovaný Donaldem Trumpem a používaný v řadě zemí jako účinná léčba prohlašuje 22. května studie v magazínu Lancet za lék, který nijak nepomůže. Studie je posléze stažena, protože je zcela nevyhovující. Ale 5. června britští lékaři docházejí k závěru, že lék opravdu nepomáhá.

Nárůst v Jižní Americe
Do 7. června umírá v Jižní Americe 400 000 lidí. Tento kontinent najednou vypadá jako nejhrozivější místo světa. Brazilský prezident Bolsonaro je kritizován, jelikož označil nemoc za chřipečku. Afrika, o niž byly největší obavy, je naopak v pořádku.

Masky a protimasky
V Evropě, kde roste počet případů, se zavádí povinné nošení masek na veřejnosti. Začíná to v Česku 18. března, později jsou v Paříži, Římě, Berlíně i jinde demonstrace proti maskám.

Druhá vlna
Temný milník milionu mrtvých je překročen 28. září. V říjnu letí počty nakažených v Evropě opět vzhůru, řada zemí nařizuje nová opatření a karantény. Virus také nabírá na síle v USA, kde se stane jedním z témat prezidentské kampaně.

Přicházejí vakcíny
Dne 9. listopadu americká firma Pfizer a její německý partner BioNTech oznamují, že se blíží k výrobě vakcíny. Počet případů nakažených právě dosahuje 50 milionů. O týden později vakcínu oznamuje americká a britská AstraZeneca. V USA začíná očkování 14. prosince, v Evropě se rozbíhá v zemích EU 27. prosince. 

Zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rok-2020-covid-19-testovani-onemocneni-vakcina.A201228_181620_zahranicni_kzem

Autor: Redakce zahraničí

Foto: 
Dobrovoľníci v ochranných oblekoch dezinfikujú rezidenčný komplex vo Wu-chane, 
Zdroj: Reuters