Vánoce v prosinci, či v lednu? Na Ukrajině řeší, zda slavit svátky „se Západem“
Kdy slavit Vánoce – 7. ledna, nebo 25. prosince? A kdo nosí dětem dárky? Děda Mráz? Svatý Mikuláš? To je diskuse, která se vede v ukrajinských domácnostech, v křesťanských komunitách i ve vysokých patrech politiky.
Oficiálně jsou na Ukrajině obě data státními svátky. Letos úřady kvůli invazi volno spojené s jakýmikoliv celostátními oslavami zrušily, na pozadí války se debata o vánočních oslavách zdá být triviální. Je to ale válka, co dělá mnohá kulturní témata, jako jsou náboženství či jazyk, aktuální více než kdy dříve.
Ukrajinská pravoslavná církev přiznává, že přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský je nevyhnutelný a je jen otázkou času.
Ukrajinská pravoslavná církev, která tradičně slaví Vánoce 7. ledna, letos dovolila věřícím, aby si sami vybrali, které datum je jim milejší. Zatím nejde o úplné zrušení lednových oslav, nýbrž o možnost pořádat vánoční bohoslužby v prosinci.
„Moje starší děti, které už jsou studenty, odpověděly jednoznačně: rozhodnutí padlo 24. února (kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu – pozn. red.), Vánoce oslavíme s celým civilizovaným světem 25. prosince. Ty mladší s nimi souhlasily,“ prozradila výsledek rodinné porady Natalja Ropjanyková ze Lvova ukrajinské redakci webu BBC. Proti prý nejsou ani starší členové rodiny.
Rozdíl v datech všech křesťanských oslav je pozůstatkem historického vývoje země. Ukrajina totiž společně s Ruskem přešla na gregoriánský kalendář, který v 16. století zkorigoval nepřesné počítání přestupností v předešlém juliánském kalendáři, až v roce 1918.
Zatímco většina křesťanských církví včetně většiny pravoslavných tomu přizpůsobila i data svátků, ruská a s ní i ukrajinská církev setrvávaly u starého juliánského kalendáře. Umožnil jim to výnos sovětské vlády o odluce církve od státu. Veškeré křesťanské svátky mají takto stále posunuty na základě starého kalendáře vyjma Ukrajiny a Ruska rovněž církve v Gruzii, Srbsku a jeruzalémský pravoslavný patriarchát.
Ukrajinská pravoslavná církev přiznává, že přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský je nevyhnutelný a je jen otázkou času. Počkat ale chce, až budou na takovou změnu připraveni sami Ukrajinci. Letošek by se tak měl stát testovacím rokem. Diecéze proto mají sledovat, o který termín bohoslužeb byl větší zájem.
Ukrajina patří k silně věřícím zemím, téměř 90 procent věřících se hlásí k pravoslaví. Stoupenců prosincových oslav sice v posledních letech přibývá, ale drtivá většina lidí přesto doteď slavila Vánoce až v lednu. Někteří Ukrajinci si nyní myslí, že by církev měla být v otázce aktivnější a ne pasivně čekat, jak se rozhodnou samy komunity.
Ukrajinský parlament už v podstatě umožnil věřícím slavit Vánoce podle gregoriánského kalendáře tím, že 25. prosinec ještě v roce 2017 uznal za státní svátek. To ovšem situaci zřejmě nevyřeší, spíše vytváří příležitost slavit Vánoce dvakrát. Ostatně to se nyní děje při oslavách nového roku – „starý“ nový rok slaví Ukrajinci 13. ledna.
„Myslím si, že zrušení 7. ledna a jakýsi násilný přechod by byl kontraproduktivní,“ okomentovala debatu v televizi ICTV poslankyně Jevhenija Kravčuková. I ona chce, aby změna byla postupná.
Ukrajinci mohou Vánoce slavit v prosinci, ruskému patriarchátu navzdory
Část Ukrajinců vnímá přechod k prosincovým oslavám Vánoc jako další krok k „civilizované evropské společnosti“. Někteří rodiče tak letos navíc chtějí upustit od obdarování dětí dědou Mrázem, který dárky nosí v Rusku, na Ukrajině a v některých dalších postsovětských státech na Nový rok.
„Dcera Alisa ví, že existuje děda Mráz a že je vymyšlený stejně jako Santa Claus. Vysvětluji jí, že děda Mráz je v Rusku, Santa Claus v Americe a u nás máme svatého Mikuláše,“ řekla BBC Kyjevanka Bohdana Olševská s tím, že část darů přinese dceři právě Mikuláš. Toho podle starého kalendáře slaví na Ukrajině 19. prosince. Na Vánoce dostane Alisa dárky od rodičů.
Jelizaveta Sůvová
zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vanoce-ukrajina-valka-oslavy-krestanstcvi-zapad-rusko.A221212_182120_zahranicni_albe
foto: Vánoce v Kyjevě
autor: V. Nesterenko
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2026
Dve percentá, jeden spoločný cieľ
Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.
Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru!
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej…
05.03.2026
Pozvánka na premiéru: Predavač dažďa / Продавач доджу
1 hodina 40 minút • Premiéra: 5. marca 2026
Originál: Predavač dažďa
štvrtok 12. 3.
2. premiéra
Veľká scéna
Dážď sa kúpiť nedá. To však neznamená, že ho niekto nemôže predávať.
Je leto, sucho a práve padol ďalší teplotný rekord. Pri va…
04.03.2026
Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla
autorka: Julia Pańków
Chcela som ukázať, že my, mladí Lemkovia, sme schopní vytvoriť dielo, ktoré je relevantné pre našu dobu. Že máme čo povedať a že náš hlas je dôležitý,“ hovorí Daria Kuziak, autorka prvej lemkovskej oper…
01.03.2026
PSK: Týždeň slovenských knižníc ponúkne besedy, výstavy, workshopy, kvízy aj kino medzi knihami
Jarné prázdniny sa budú v Prešovskom kraji niesť v duchu čítania, kvalitnej literatúry a pestrej palety knižničných podujatí. V pondelok 2. marca totiž štartuje Týždeň slovenských knižníc, počas ktorého si atraktívne podujatia zam…
23.02.2026
Ivan Soták *1929 †2026
Zomrel Ivan Soták, zakladateľ Katedry fyzikálnej chémie Univerzity P. J. Šafárika. Mal 96 rokov
Róbert Bejda
redaktor, webeditor
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika prišla o jedného zo svojich bývalých významných zamestnancov. Vo veku 96 rok…
21.02.2026
Před 35 lety vznikla Společnost přátel Podkarpatské Rusi
Agáta Pilátová
Na počátku všeho stálo jedno setkání. Na jaře roku 1990, jen několik měsíců po pádu komunistického režimu v Československu, vyšel v tehdejším týdeníku Tvorba zásadní a velmi pozoruhodný článek básníka a publicisty Jaromíra Hořc…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Vasyľ na hostyňi.
-Čaj budeš?
-Ja ne pju čaj...
-Ta, kavu ti zrobľu!
-Any kavu ne pju!
-Borovičku z tonicom?
-Tonic tyž ne pju...
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať