Ve věku 88 let zemřela Marie Šupíková, nejstarší přeživší lidické dítě
Ve věku 88 let zemřela Marie Šupíková, která jako dítě přežila vyhlazení Lidic. Podle ředitele lidického památníku Eduarda Stehlíka patřila k nejaktivnějším pamětníkům.
„Byl to člověk, který si prošel neuvěřitelnými věcmi,“ uvedl Stehlík s tím, že svědectví o hrůzách války nejmladším generacím předávala celý život. Až do začátku pandemie se účastnila besed, během kterých poutavě vyprávěla.
„Toto poselství předávala neúnavně jak u nás, tak i v zahraničí a především těm nejmladším. Její setkání a besedy s žáky i studenty byly nezapomenutelné a jsou nenahraditelné. Odešla mimořádná dáma, bez které si život v Lidicích dokážeme jen těžko představit“, dodal Stehlík.
Z lidické rodiny Doležalových zůstala Marie sama, jejího otce Josefa zavraždili nacisté 10. června 1942 u Horákova statku, jejího patnáctiletého bratra Josefa následně zastřelili 16. června na střelnici v Praze-Kobylisích.
Marie Doležalová byla mezi několika málo lidickými dětmi vybranými v Lodži k poněmčení. Prošla několika tábory, až byla v létě 1943 adoptována rodinou Schillerových, v níž žila až do léta 1946. V srpnu 1946 byla nalezena a repatriována zpět do Československa, kde a shledala se svou maminkou Alžbětou. Ta však čtyři měsíce nato zemřela na následky útrap, jimž byla vystavena v koncentračním táboře.
„Děti rychle odvyknou, rychle přivyknou – jsou to děti. My jsme však dospěly strašně rychle. Ale to všechno, co se v Lidicích stalo, jsme plně poznali, až když jsme měli vlastní rodiny a vlastní děti. Pak jsme si zpětně uvědomili celou hrůzu a hloubku tragédie, která se v naší rodné vsi odehrála,“ vzpomínala Marie Šupíková.
Podle Stehlíka, který se s ní přes 30 let přátelil, překonala covid a byla očkovaná, zemřela na jiné zdravotní komplikace.
Nacisté Lidice vyhladili v červnu 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, 16. června v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen.
V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Nyní žije poslední lidická žena, Jaroslava Skleničková, a několik lidických dětí.
Předloni několik lidických přeživších včetně Marie Šupíkové obvinilo tehdejší ředitelku Památníku Lidice Martinu Lehmannovou, že překrucuje fakta. Byla to reakce na televizní reportáž o údajném udání obyvatelky Lidic, která nahlásila četníkům svou židovskou podnájemnici.
Lehmannová obvinění odmítla. Podle ní měli zaměstnanci památníku veškeré lidické přeživší vždy v nejhlubší úctě. Za už bývalou ředitelku se postavila Jaroslava Skleničková. Po rezignaci Lehmannové byl na post vypsán konkurz, v něm uspěl Stehlík.
video: Národní památník Lidice
Autoři: iDNES.cz, ČTK
Zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/marie-supikova-lidice-umrti.A210322_143829_domaci_bur
„Byl to člověk, který si prošel neuvěřitelnými věcmi,“ uvedl Stehlík s tím, že svědectví o hrůzách války nejmladším generacím předávala celý život. Až do začátku pandemie se účastnila besed, během kterých poutavě vyprávěla.
„Toto poselství předávala neúnavně jak u nás, tak i v zahraničí a především těm nejmladším. Její setkání a besedy s žáky i studenty byly nezapomenutelné a jsou nenahraditelné. Odešla mimořádná dáma, bez které si život v Lidicích dokážeme jen těžko představit“, dodal Stehlík.
Z lidické rodiny Doležalových zůstala Marie sama, jejího otce Josefa zavraždili nacisté 10. června 1942 u Horákova statku, jejího patnáctiletého bratra Josefa následně zastřelili 16. června na střelnici v Praze-Kobylisích.
Marie Doležalová byla mezi několika málo lidickými dětmi vybranými v Lodži k poněmčení. Prošla několika tábory, až byla v létě 1943 adoptována rodinou Schillerových, v níž žila až do léta 1946. V srpnu 1946 byla nalezena a repatriována zpět do Československa, kde a shledala se svou maminkou Alžbětou. Ta však čtyři měsíce nato zemřela na následky útrap, jimž byla vystavena v koncentračním táboře.
„Děti rychle odvyknou, rychle přivyknou – jsou to děti. My jsme však dospěly strašně rychle. Ale to všechno, co se v Lidicích stalo, jsme plně poznali, až když jsme měli vlastní rodiny a vlastní děti. Pak jsme si zpětně uvědomili celou hrůzu a hloubku tragédie, která se v naší rodné vsi odehrála,“ vzpomínala Marie Šupíková.
Podle Stehlíka, který se s ní přes 30 let přátelil, překonala covid a byla očkovaná, zemřela na jiné zdravotní komplikace.
Nacisté Lidice vyhladili v červnu 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, 16. června v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen.
V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Nyní žije poslední lidická žena, Jaroslava Skleničková, a několik lidických dětí.
Předloni několik lidických přeživších včetně Marie Šupíkové obvinilo tehdejší ředitelku Památníku Lidice Martinu Lehmannovou, že překrucuje fakta. Byla to reakce na televizní reportáž o údajném udání obyvatelky Lidic, která nahlásila četníkům svou židovskou podnájemnici.
Lehmannová obvinění odmítla. Podle ní měli zaměstnanci památníku veškeré lidické přeživší vždy v nejhlubší úctě. Za už bývalou ředitelku se postavila Jaroslava Skleničková. Po rezignaci Lehmannové byl na post vypsán konkurz, v něm uspěl Stehlík.
video: Národní památník Lidice
Autoři: iDNES.cz, ČTK
Zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/marie-supikova-lidice-umrti.A210322_143829_domaci_bur
Aktuality
Zobraziť všetky11.05.2025
Mojij najmylišij Mamc’i
Моїй наймилішій Мамцї
(З любовлёв до Карпат і рідного краю)
Ой, посмоть, мамко, на Вігорлат з рана,
Як молга цілує Лаборець-річку.
Там у серцю мойім твоя любов жиє,
Як в монастырі свічка перед Богом тихо гріє.
Твої рукы, мов гілкы смере…
05.05.2025
Patriarcha Bartolomej chce s novým pápežom pracovať na spoločnom dátume Veľkej noci
Istanbul 5. mája (TK KBS) Pravoslávny patriarcha Konštantínopola chce spolu s novým rímskym biskupom pokračovať v snahe o stanovenie spoločného dátumu Veľkej noci. Bartolomej o tom hovoril počas ekumenickej modlitby, ktorá sa konala v benediktín…
04.05.2025
Zabudnutý Cibere
Pozvánka
Slovenské národné múzeum – Múzeum rusínskej kultúry v Prešove Vás srdečne pozýva na prednáškové popoludnie spojené s besedou na tému druhej svetovej vojny a nepoznaných či zabudnutých osudov rusínskych osobností, ktoré sa v n…
02.05.2025
Vietnam 50 rokov po skončení vojny
30. apríl 1975 – dátum, ktorý pre mnohých ľudí v našich končinách už nemá takmer žiadny význam. Pre ľudí vo Vietname, Laose a Kambodži to bol deň nádeje a krátky zlom v desaťročiach utrpenia: Bol to oficiálny koniec druhej indočínskej vojny, kto…
30.04.2025
Dve percentá, jeden spoločný cieľ
Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.
Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru!
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej…
29.04.2025
Rok rusínskeho jazyka môže byť výzva aj pre umelú inteligenciu
Ako sa z rusínskeho dialektu stala literárna reč, prečo je rusínčina spomedzi východoslovanských jazykov najtvrdšia, ale aj o tom, kedy rusínsky jazyk objaví umelá inteligencia, sa zhovárame s Ľubou Kráľovou, riaditeľkou Slovenského národného mú…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Paraska:
-Pryšla jem z telocvičňi, šmalec bolyť po cilim ťili...

Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať