Vítejte ve škole, kde děti odnaučí říkat táta a máma. Vadí i slovo Vánoce

Pokud chce uvědomělý Newyorčan udělat dnes z potomka nového, pokrokového člověka, zapíše ho do drahé soukromé školky a školy The Grace Church School v­ centru Manhattanu, kde ho odnaučí říkat táta, máma a rodiče. Rovněž říct kluk či holka je na poznámku do žákovské.

Děti se tam naučí, že rodičům mají říkat dospělí, lidi, rodina nebo opatrovník. Za což jim rodiče platí 57 tisíc dolarů ročně, to je víc než průměrný roční příjem v Americe. Škola teď vypracovala dvanáctistránkovou příručku nové mluvy, kterou mají používat jak děti, tak jejich „lidi“.

Brožura vypadá jako příručka z ­převýchovného tábora potrhlé sekty. Škodlivá slova jako táta, máma či rodiče už máme za sebou. Teď jak je to s kluky a děvčaty. Místo nich se říká děti, přátelé, lidičky. Při hodině čtení se žactvo oslovuje slovem čtenáři či čtenář. Při matematice jsou to matematici. Když se při hodině angličtiny hovoří o literatuře, hrdinové knih nejsou kluci a holky, ale zásadně děti, osoby a postavy.

Důvod je zřejmý. Aby se nikdo necítil dotčen kategorizací do genderových skupin, když je přece jasné, že se každý má rozhodnout, čím je. Podobně je to i s rodiči: trend doby je zabránit rozpakům malé skupiny tím, že se velké skupině zakáže mluvit o tátovi a mámě jako o tátovi a  mámě.

Tím to ale nekončí. Manžel a manželka už jsou taky tabu, protože lepší je neutrálně říct partner, druh nebo dokonce „významný druhý“. Děti se nemají ptát spolužáka, jakého je náboženství. Správná otázka zní: Je pro tebe důležitá nějaká náboženská víra či tradice?

Místo šťastné Vánoce či veselé svátky si mají děti říct: Užij si skvělé volno. A pak jsou tady návody, jak správně říkat běžné věci. Špatně je například otázka „odkud jsi?“. Správně je třeba říct: Jaký je tvůj etnický (kulturní) background? nebo Odkud jsou tví předci (či rodina)?. Místo toho, jaké je někdo rasy, je správné zeptat se takto: Jak sám sebe identifikuješ?.

V brožuře jsou také příklady, jak správně reagovat, když někdo říká nesprávné věci. Když třeba dítě řekne, že sexuální orientace je spíš volba než identita, spolužák, který dával při výuce větší pozor, ho opraví: To, koho milujeme nebo ke komu jsme přitahováni, je součástí toho, kým jsme.

Z příručky by se mohlo zdát, že je v běhu jakási korektnost druhé generace, protože jsou tam zavedeny nové termíny, nahrazující ty, jež byly před časem vnímány jako politicky korektní. Jako zastaralý je tam například uveden transsexuál, ale i­ handicapovaný. Coby zastaralý termín je tam i tradiční rodina. Přestože jinak nám slovo rodina, jak už víme, slouží, abychom nemuseli vyslovit táta a máma.

Aby si žáci látku lépe osvojili, škola nabízí různá doučování. Například pořádá Genderovou skupinu, kde se šesťáci až osmáci setkávají jednou za dva týdny ve skupině, na chvíli mají jen jediný gender, a diskutují o otázkách spjatých s genderem, stereotypy a tím, co to znamená být genderově autentický.

Kurz je pro šesťáky až osmáky. Jinde na to jdou už od kašičky. Televizní moderátorka Meggyn Kellyová ve známé show Billa Mahera vyprávěla, jak v New Yorku stáhla své tři syny z drahých soukromých škol, jež stály asi tolik, co Grace Church School. U jednoho z nich, jenž chodí do třetí třídy, zahájili, jak řekla, „třítýdenní experimentální trans-edukační program“. „Nemělo je to vést k tomu, aby s těmi lidmi děti cítily, spíš to bylo jako přesvědčování.“ 

Třídě jejího nejmladšího syna bylo zase řečeno, aby napsali dopis týmu Cleveland Indians a protestovali proti názvu. Co se jí nelíbilo? Syn chodí teprve do mateřské školy, neumí psát a vůbec nechápal, oč jde.

Autor: Milan Vodička

Zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/prirucka-nove-mluvy-korektnost-gender-slovnik-usa.A210311_185349_zahranicni_albe?zdroj=top

Foto:
Ilustračné