Іz znakom kresta 

Vmišovaňa s’a deržavŷ do cer’kovnŷch sprav, jake dnes’ vydyme na Ukrajini, je tragedijov. Petro Porošenko ne je Konstantin Velykŷj, kotrŷj iz znakom kresta vŷhrať vojnu. Skoriše to prypomynať nedemokratičnŷ režimŷ, kotrŷ v mynulim stoliťu chotily sotvoryty „deržavnŷch katolykiv“, kotrŷ bŷ ne bŷly pidpor’adkovanŷ „nepryjateľskomu“ Rymu. A nyč na tim ne minyť any to, že maje blahoslovliňa i pidporu konstantinopoľskoho patriarchŷ.

Realita je vže dnes’ vydyteľna i ťažko, pokľa ne bude deržavnŷj tysk, s’a na tim štos’ zminyť. V očach kanoničnŷch pravoslavnŷch, kotrŷ tvor’ať Ukrajiňsku pravoslavnu cer’kov, dnes’ deržavov (sic!) perekreščenu na Rosijsku pravoslavnu cer’kov, bŷv zjedynujučij sobor lem zjedyneňom dvoch nekanoničnŷch štruktur, kotrŷ vŷtvoryly novu, pro nych i tak nekanoničnu štrukturu. Že tam bŷly dvomy jepiskopŷ UPC je skoriše na smich, jak na dajake važne zadumaňa, keď sobi voz’meme do uvahŷ fakt, kiľko UPC jepiskopiv maje. No i pokľa ne bude prymušenŷj klerus perechodyty do pro nych nekanoničnoj štrukturŷ, ťažko očekovaty, že do novoj Pravoslavnoj cer’kvy Ukrajinŷ buduť perechodyty ľudy – bez svojich episkopiv, svjaščenykiv. Na druhim boci, pokľa s’a bude robyty tysk, napryklad z boku deržavŷ, žebŷ perejty, potim s’a vertame vŷsše – takŷ probŷ maly inšŷ režimŷ, a ne nazŷvame jich demokratičnŷma.

Cila sprava ukrajiňskoho pravoslavja je važna z inšoho boku. Buďjaka bŷ ne bŷla Ukrajiňska pravoslavna cer’kov, kotroj holovu potverdžuje moskovskŷj patriarcha, no ona ne bŷla nacionalističnov. Toto ne mož povisty any o jednij iz bŷvšŷch ukrajiňskŷch cer’kvej, kotrŷ s’a teper’ zjedynyly, toto ne mož povisty any o Ukrajiňskij grekokatolyc’kij cer’kvy. Fotografij jerarchiv, svjaščenykiv tr’och ostatnich spomjanutŷch cer’kvej vjedno iz nacionalistamy, na nacionalističnŷch podijach, prypadno flagiv povišanŷch v cer’kvach, je dosta. Ukrajiňska pravoslavna cer’kov, jak i Mukačivska grekokatolyc’ka jeparchija, choc’ tak samo už iz rosnučima nacionalističnŷma tendencijamy dakotrŷch svjaščenykiv, suť v inšij poziciji. І totŷ poziciji suť barz važnŷ pro menšŷnŷ, vkľučno Rusyniv.

V modelovij situaciji, že nova Pravoslavna cer’kov Ukrajinŷ bude zdobŷvaty, ci už prymušeno abo neprymušeno, vse vekše čislo virnykiv, bude voprosom, ci dokaže perekročity tiň nacionalizma. Ci usvidomyť sobi, že maje bŷty cer’kvov pro všŷtkŷch, kotrŷ žŷjuť v tij deržavi, jak bisiduje apostol Pavel – pro Grekiv Grek, pro Žŷdiv Žŷd, abo bude lem dalšŷm frontom nacionalističnoho bubnovaňa, že „Ukrajina ponad všŷtko“ i „Ukrajinci ponad všŷtŷch“. Pokľa bude lem dalšŷm frontom nacionalizma, i teper’ to nažaľ točno tak vŷzerať, potim to bude velyka bida. Dodnes’ nychto ne šopav do Rusyniv na Pidkarpaťu, služŷly sobi cer’kovnoslavjaňskŷ i svjaščenycy ne maly problem, kotrŷj jak, i kotrŷj chotiv, propovidaty ľuďam „po domašňomu“. Pokľa bŷ pryšlo do ukrajinizaciji cer’kvy, zaprovadžaňa jedynoho pravylnoho jazŷka v nij, bŷla bŷ to dalša velyka rana pro rusyňskŷj narod na Pidkarpaťu, što bŷ s’a ťažko rozdŷchavalo.

Ševčuk gratuluje. To je zrozumile. Nit, ne hľadajme za tŷm radosť iz „zjedyneňa“ pravoslavnŷch. Ku čomu bŷ mu to malo bŷty dobre? Holova Ukrajiňskoj grekokatolyc’koj cer’kvy v tim vydyť inše. Vydyť v tim predci šansu, že s’a to dasť. Že za pomoči deržavŷ bŷ s’a predci mih vŷrišŷty i problem, kotrŷj sverbyť už dovhŷ rokŷ i joho, jak i joho poperednyka. Zdobŷty ostatnij falatok zemli, kotrŷj mu brakuje do kompletnoj ukrajiňskoj mozaikŷ – prytysnuty Vatikan i pidpor’adkovaty pid sebe Mukačivsku grekokatolyc’ku jeparchiju, kotra je dodnes’ okremov cer’kvov, cer’kvov rusyňskov. Kebŷ dišlo do toho, tam už ne je žadnŷch pochŷbnostej, narozdil od novoj pravoslavnoj štrukturŷ, kotra išči lem vkaže jaka je, že rusyňskŷj vopros v cer’kvy na Pidkarpaťu bŷ bŷv calkom „vŷrišenŷj“ na blaho ukrajinizaciji.

Porošenko ne je Konstantin Velykŷj, kotrŷj iz znakom kresta vŷhrať vojnu. Taď spomjaňme sobi lem na to, že z Konstantinom je povjazanŷj i Milaňskŷj edikt, kotrŷj garantovav svobodu viroispovidaňa pro všŷtkŷ religiji. Porošenko choče navspak monopolizovaty pravoslavja. Perenošať front i na cer’kov. І našov sobi na to sojuznykiv. Buďjakŷ bŷ maly titulŷ, iz znakom kresta pro menšŷnŷ možuť prynesty bidu.

PETRO MEDVІĎ 

Staťa bŷla napysana jak komentar’ „Vstupne do kontroly“ lemkivskoho radija lem.fm. 
Žridlo tekstu:  http://www.lem.fm/iz-znakom-kresta/?fbclid=IwAR2kums_Dzm2T8eOV8PJ0UoJeHwUHd1ZZOIWXUY0GBXE0phamdfvYgR1GoY

Žridlo fotografiji: Wikipedia