Za národ, drahou vlast!

Co Čech to Sokol! Letos si připomínáme 160 let od založení České obce sokolské. Sokolové se nesmazatelně zapsali do klíčových okamžiků Československé republiky – bojovali v legiích za první světové války, postavili se nacistům v domácím i zahraničním odboji a po roce 1948 museli čelit komunistickému útlaku. Obnovy se Sokol dočkal až po sametové revoluci v roce 1989.

„Bratře starosto, sestry a bratři. Děkuji vám za váš pozdrav nazdar. Skládáte účet ze své práce sobě, svému národu a světu. Jsem rád, že vidím pohromadě celou slovanskou obec sokolskou. Podle svých tradic Sokol se bude snažit o zahlazení všech stop nesvobody. Zejména pak se bude starat o dorůstající pokolení. Silte jeho zdraví tělesné i duševní, veďte je k ušlechtilosti a pravdivosti, zvykejte je na kázeň, dávejte mu vzory dělné lásky k národu a státu. Nové pokolení musí být lepší a zdatnější než my starší. Nazdar!“

Těmito slovy zahájil v roce 1932 prezident Tomáš Garrigue Masaryk v pořadí IX. Všesokolský slet. Sokolové si během něj připomněli nejen 70 let od založení Sokola, ale také 100 let od narození jednoho ze zakladatelů – Miroslava Tyrše. Právě on stál spolu s Jindřichem Fügnerem v roce 1862 u zrodu sokolské myšlenky.

„Tyrš se už v té době hodně zajímal o antické Řecko a o myšlenku Kalokagathia, což je propojení krásy ducha s krásou těla. A právě ta krása těla spočívá v tom cvičení. A slovo dalo slovo, začali se dál stýkat s dalšími pražskými vlastenci, až vlastně společně došli k tomu, že založí Sokol – tělocvičnou jednotu,“ vysvětluje historička České obce sokolské Kateřina Pohlová.

Vyvrcholením činnosti sokola se staly všesokolské slety. První se uskutečnil v roce 1882 na Střeleckém ostrově v Praze u příležitosti 20. výročí založení Sokola. Zúčastnili se ho zástupci ze 76 sokolských jednot a také hosté z Polska a Ameriky.

Bez sokolů by nebyly legie, bez legií by nebylo Československo
Důležitou roli sehráli sokolové během obou světových válek. Právě oni stáli u vzniku československých legií ve Francii nebo v Rusku.

„Shodou okolností jsem zrovna nedávno našel velice zajímavý citát, který pochází z roku 1912. Tenkrát probíhal v Praze XI. Všesokolský slet, jehož součástí byl velký průvod Prahou. Zúčastnilo se ho asi 17 tisíc sokolů a mimo jiné mu přihlížel britský novinář a historik Henry Steed. A ten se otočil na svého souseda, což byl tehdejší poslanec říšské rady ve Vídni a o šest let později první československý premiér Karel Kramář. Ten britský novinář mu řekl: to nejsou gymnasti, to je armáda.“

„A Kramář mu tenkrát měl odpovědět: ano, budou-li míti patřičné zbraně, mohou něco znamenati v evropské válce. Čímž vlastně Kramář zcela nechtěně předznamenal, že opravdu o dva roky později sokolové budou stát u zrodu československých legií a o další čtyři roky později potom u zrodu Československa,“ dodává historik z Vojenského historického ústavu a vzdělavatel České obce sokolské Michal Burian.

Heydrich si podepsal rozsudek smrti už říjnu 1941
Ve 30. letech nabývala organizace na síle. Krátce před druhou světovou válkou se počet jejích členů blížil k milionu. Po vypuknutí války vytvořili sokolové jednu z nejvýznamnějších odbojových organizací – Česká obec sokolská v odboji.

Když v září 1941 přijel do Prahy nový zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, měl za úkol zničit domácí odboj a zaručit, že zbrojní výroba v protektorátu bude dál fungovat pro potřeby Třetí říše. Trnem v oku mu byli především sokolové.

V noci ze 7. na 8. října 1941 spustil takzvanou Akci Sokol. Zatčeno bylo na 1500 představitelů sokolské organizace. Nacisté je uvěznili nejprve v Malé pevnosti v Terezíně a následně v koncentračním táboře Osvětim, kde většina z nich zahynula.

„Heydrich si zcela zjevně na jednu stranu uvědomoval význam Sokola, ale na druhou stranu Sokol velice podcenil. Zřejmě předpokládal, že tato akce zaměřená na vedení Sokola v podstatě zcela zdecimuje sokolský odboj a ten přestane existovat. Ale opak byl pravdou. Toho 8. října si Heydrich v podstatě v jistém smyslu slova podepsal rozsudek smrti, protože nejenom, že se mu nepodařilo zlikvidovat sokolský odboj, ale naopak vytvořil skupinu lidí, kteří byli schopni obětovat vše, včetně svých životů, aby pomstili své zatčené a popravené bratry. A to je pak vlastně příběh výsadku skupiny Anthropoid,“ upozorňuje historik Burian.

Tichá demonstrace odporu proti komunistické moci
Okamžitě po konci druhé světové války začali sokolové připravovat XI. Všesokolský slet. Měl být poctou bratrům a sestrám zavražděných nacisty.

Nakonec se ale stal největší demonstrací proti nastupující komunistické moci. „Před Staroměstskou radnicí, kde tradičně byla tribuna s nejvyššími státními činiteli, tak tam proběhla asi největší, přitom tichá demonstrace toho odporu. Ti sokolové, kteří pochodovali před tribunou a tradičně se vzájemně zdravili s prezidentem státu a dalšími představiteli, tak pouze mlčky odvrátili hlavy od té tribuny a prošli potichu kolem.“

„Dochovalo se nám několik fotografií i ze strahovského stadionu, na kterých je Klement Gottwald a Antonín Zápotocký. A na výrazech obou je velice patrno to roztrpčení nad tím, jak to všechno probíhá,“ dodává Michal Burian. Nikdo z účastníků tehdy nemohl tušit, že to bude na dlouhou dobu poslední sokolský slet. Obnovy se Sokol dočkal až po sametové revoluci.

autor: Lucie Korcová

Zdroj: 
https://plus.rozhlas.cz/za-narod-drahou-vlast-8774296

Foto: X všesokolský slet v roce 1938
zdroj: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu