Zasidav narodnostnŷj vŷbor. Slovakija pryhotovľuje strategiju pro narodnostnu kulturu 

U vitorok 27-ho novembra v Bratislavi prochodylo 31-še zasidaňa Vŷboru pro narodnostnŷ menšŷnŷ i etničnŷ grupŷ Radŷ vladŷ Slovac’koj republikŷ pro ľuďskŷ prava, narodnostnŷ menšŷnŷ i rodovu rivnosť. Za rusyňsku narodnostnu menšŷnu braly učasť Petro Medviď – člen vŷboru i Jan Lypyňskŷj – zastupnyk člena vŷboru, predseda Okruhloho stola Rusyniv Sloveňska.

Predstavyteliv narodnostnŷch menšŷn čekav na ostatnim tohoričnim zasidaňu bohatŷj, 11-punktovŷj program. Bŷly informovanŷ o novij strategiji, kotru Slovakija prytovľuje, ale i o situaciji odnosno chosnovaňa jazŷkiv narodnostnŷch menšŷn ci pryhotovľovaňu metodikŷ perepysu naseliňa u 2021-im roci.

Pryhotovľuje s’a nova strategija
Na zasidaňu brala učasť Jana Orlic’ka, koordinatorka tvoriňa Strategiji rozvytku mistnoj i regionalnoj kulturŷ i kulturŷ narodnostnŷch menšŷn Slovac’koj republikŷ 2030. Tota učastnŷm odprezentovala cili novoj strategiji.

Ku strategiji mynuvšŷj tŷždeň prochodyly participativnŷ striči iz predstavyteľamy narodnostnŷch menšŷn. Menšŷnŷ beruť učasť na tvoriňu toho dokumentu, na kotrim Ministerstvo kulturŷ Slovac’koj republikŷ robyť od juna i na jidnaňa vladŷ bŷ ho chotilo peredložŷty na kinc’u marca 2019-ho roku. Dokument, kotrŷj bŷ mav distaty legislativnu podobu i tŷm bŷty obovjazujučim, maje za ciľ pidporu kompleksnoho i dovhodoboho rozvytku mistnoj i regionalnoj kulturŷ i kulturŷ narodnostnŷch menšŷn „jak časty utrymateľnoho dinamičnoho inkluzivnoho rozvytku komunit i modernoj kreativno i inovativno or’jentovanoj ekonomikŷ v regionach, mistach i selach na Slovakiji“, pidňaty jakosť žŷvotnoj urovny i žŷvota žŷteliv, zvekšŷty chosnovaňa kulturnoho potencialu ci pidňaty miru porozumliňa i solidarnosty.

Orlic’ka pidkreslyla, že iz robočich strič z menšŷnamy, kotrŷ absolvovala grupa, jaka tvoryť strategiju, majuť mnoho dobrŷch, pozitivnŷch dumok, kotrŷ buduť zapracovanŷ u finalnij verziji toho dokumentu. Predstavyteli menšŷn distaly na zasidaňu prezentaciju, kotra obs’ahuje zadaňa, metodiku, propoziciju obs’ahu ale i viziji pryhotovľovanoj strategiji.

Menšŷnŷ buduť maty striči z robočov grupov i v slidujučim roci i buduť konzultovaty tvorenŷj material. Tak samo bude strategija išči projidnavana i na dalšim zasidaňu narodnostnoho vŷboru.

Voprosŷ u perepysi išči ne suť jasnŷ
Učastnŷ distaly i informaciju o pryhotovlovaňu metodikŷ perepysu naseliňa u 2021-im roci. Na pryhotovliňa metodikŷ bŷla poklykana i ekspertna grupa, de majuť predstavyteľa i narodnostnŷ menšnŷ, kotrŷ tam zastupať Taňa Rundesova.

Najdiskutovanišŷm problemom novoj metodikŷ je vopros možlyvosty zapysovaňa sobi dvoch narodnostej z akcentom na materyňskŷj jazŷk. Slovakija bŷ možlyvosťov zapysovaty sobi dvi narodnosty chotila ity po vzori deržav jak Maďar’sko, Čes’ka republika ci Poľšča, kotrŷ to zaprovadyly už v poperenim perepysi u 2011-im roci. Z ekspertamy z tŷch deržav problematiku dvoch narodnostej u perepysi Štatističnŷj ur’ad Slovac’koj republikŷ konzultovav.

Za dvojitu narodnosť od začatku protestovaly predstavyteli Rusyniv i Serbiv u vŷbori, časť maďar’skŷch, romskŷch i čes’kŷch predstavyteliv. Štatističnŷj ur’ad, žebŷ zdobŷty vekšŷj diapazon pohľadiv, zorganizovav i fokus, sklykav grupu 10-och predstavyteliv menšŷn na vŷchodnij Slovakiji u Košŷc’ach, kotrŷ maly odpovidaty na voprosŷ odnosno zapysovaňa dvoch abo jednoj narodnosty v perepysi, ci na voprosŷ odnosno materyňskoho jazŷka.  Podľa ostatnich informacij, kotrŷ odzvučaly na vŷbori, suť proty takoj možlyvosty už lem predstavyteli peršŷch dvoch spomynanŷch narodnostej, rusyňskoj i serbskoj. Fokusova grupa mala daty tak samo za pravdu tŷm, kotrŷ suť za zapysovaňa dvoch identit. No o tim, jak buduť nakonec’ vŷzeraty voprosŷ, ci bude mož zaznačity sobi dvi narodnosty, išči vse ne je vŷrišeno i ekspertna grupa bude na tij metodici dalše robyty.

Predstavyteli menšŷn bŷly na vŷbori ubezpečenŷ, že buďjak buduť voprosŷ v slidujučim perepysi vstanovlenŷ, Štatisitnčnŷj ur’ad bude robyty informačnu kampaň, žebŷ každŷj mih dobri zrozumity voprosŷ, i žebŷ perepys mav štonajobjektivnišŷ rezultatŷ. Upovnomočenŷj pro narodnostnŷ menšŷnŷ Laslo Bukovskŷj členam poviv, že na kampaň pro narodnostnŷ menšŷnŷ bŷ maly bŷty vŷdilenŷ okremŷ hrošŷ i pr’amo z Fondu na pidporu kulturŷ narodnostnŷch menšŷn, žebŷ narodnostnŷ organizaciji mohly robyty v tij sferi dostatočnu osvitu.

Fond bŷ mav fungovaty lipše
Na zasidaňa bŷv zaprošenŷj i dyrektor Fondu na pidporu kulturŷ narodnostnŷch menšŷn Norbert Molnar. Tot poznakomyv učastnŷch, že ku 26-mu novembru 2018-ho roku bŷlo pidpysanŷch i vŷplačenŷch 1319 projektiv iz cilkovoj kiľkosty 1447. 16 žadateliv odstupylo od realizaciji projektu, rešta projektiv bŷ s’a mala pidpysaty v najblyzšim časi.

Molnar pryznav, že vŷplačaňa projektiv ne prochodylo tak, jak bŷlo obic’ane, no argumentovav tŷm, že pro fond to bŷv išči lem peršŷj rik isnovaňa, že kontroľu mynuloričnŷch projektiv robyv išči Ur’ad vladŷ Slovac’koj republikŷ, kotrŷj mav na starosty menšŷnovu kulturu pered fondom, že bŷla piddimenzovana kiľkosť robitnykiv fondu i dalšŷma objektivnŷma pryčinamy. Slidujučij rik vydyť pozitivniše i hrošŷ iz projektiv bŷ chotiv fond vŷplačaty už v peršij polovyni roka. Tomu bŷ malo pomoči, že kontroľovaty starŷ projektŷ bude už sam fond, navece zvekšŷlo s’a čislo robitnykiv inšituciji na 12, z čoho 8 maje rišŷty lem grantŷ.

Dyrektor tak samo informovav, že v slidujučim roci ne bude potribna 20-procenta spivučasť v projektach pro digitalnŷ mediji, jak tomu bŷlo tot rik. Potišujučov informacijov je i to, že narodnostnŷ periodikŷ ne buduť naležaty do deržavnoj pomoči de minimis, kotra obmedžuje maksimalnu sumu hrošej, jaku može organizacija distaty za try po sobi slidujuči rokŷ na 200 tis’ač evr, što bŷ komplikovalo dijalnosť takŷch organizacij, kotrŷ okrem medij robľať i dalšŷ kulturno-spoločeňskŷ projektŷ, i kotrŷ takŷm sposobom možuť lehko perekročity vstanovlenu sumu.

Predstavyteli menšŷn tak samo distaly ku dispoziciji tabličkŷ z pererozdiliňom hrošej na slidujučij rik i bŷly informovanŷ, že peršŷ vŷzvŷ na slidujučij rik už suť publikovanŷ i mož pysaty projektŷ.

Pryručnyk s’a pererabľať
Marija Prekop, generalna dyrektorka Sekciji narodnostnoj i inkluzivnoj osvitŷ, kotra je pid Ministerstvom školstva, naukŷ, doslidžiňa i športu Slovac’koj republikŷ, znova informovala o situaciji odnosno pryhotovľovanoho učebnyka Poznakomme s’a, narodnostnŷ menšŷnŷ (Zoznámme sa, národnostné menšiny).

Učebnyk, kotrŷj mav bŷty pro škoľariv osnovnŷch škol i nakonec’ mať staty lem pryručnykom pro učiteliv, iz kotroho buduť škoľariv učity o menšŷnach, na poperednim zasidaňu ostro kritikovaly rusyňskŷ predstavyteli, ale i členove dalšŷch menšŷn – maďar’skoj i chorvaťskoj.

Jak na vitorkovim zasidaňu povila Marija Prekop, problematičnŷ časty publikaciji s’a pererabľajuť tak, žebŷ bŷly menšŷnŷ spokijnŷ i nova verzija knyžkŷ bude znova peredložena na kontroľu i členam narodnostnoho vŷboru. Rusynŷ zvertaly uvahu holovno na časty, kotrŷ do učebnyka protysla ukrajiňska menšŷna abo takŷ, kotrŷ vŷklykovaly predstavŷ, že Rusynŷ i Ukrajinci suť jedno naseliňa v Slovac’kij republici.

Striča z ekspertamy Evropskoj chartŷ
Na vŷbori distaly predstavyteli menšŷn i informaciju o Spravi o stani chosnovaňa jazŷkiv narodnostnŷch menšŷn na teritoriji Slovac’koj republikŷ za period rokiv 2017 až 2018. Spravu zrobyv Ur’ad vladŷ Slovac’koj republikŷ vjedno iz Ur’adom upovnomočenoho vladŷ Slovac’koj republikŷ pro narodnostnŷ menšŷnŷ.

Dokument vŷchodyť zo zberaňa danŷch, kotre prochodylo formov anketŷ od avgusta do oktobra 2018-ho roku. Oslovlenŷ bŷly sela ale i dalšŷ organŷ samospravŷ i deržanvoj spravŷ, kotrŷ suť obojazanŷ chosnovaty menšŷnovŷj jazŷk. Іz doteper’ roblenŷch anket mala tota nejvŷsšu vŷpovidnu vartosť, kedže odpovilo až 98 procent zvidovanŷch. Podľa zdobŷtŷch informacij je trend u chosnovaňu menšŷnovŷch jazŷkiv u praktici pozitivnŷj, čislo tŷch, kotrŷ to dotyrmujuť s’a pidnymať.

Tak samo bŷlo predsedom vŷboru Laslom Bukovskŷm, kotrŷj je upovnomočenŷm pro narodnostnŷ menšŷnŷ, členam vŷboru prypomjanuto, že slidujučij tŷždeň buduť na Slovakiji prochodyty striči Vŷboru ekspertiv Evropskoj chartŷ regionalnŷch abo menšŷnovŷch jazŷkiv z predstavyteľamy menšŷn. Menšŷnovŷj vŷbor s’a znova zŷjde až v novim roci, u februari.

PETRO MEDVІĎ

Zdroj:
http://www.lem.fm/zasidav-narodnostnyiy-vyibor-slovakiya-prigotovlyuye-strategiyu-pro-narodnostnu-kulturu/?fbclid=IwAR3ZC3JMhrUYb9dN6SjozSFTVTg2ureIg4M2DPFLTuWsotVCHJ4Erm_SxOQ