Žvidali zme sja pana Janka Kalyňaka...

Pan Kalyňak na zasidaňi misťskoho parlamentu u Svidnyku ste predložyli dvi žadaňa, jak ste spokijnyj z holosuvaňom poslanciv?
Jem spokojnyj z rišiňom peršovo navrhu na zminu nazvy festivalu. Doporučiňa mista na zminu nazvu festivalu na Festival kultury Rusyňiv  a Ukrajincov, by mal organizator Sojuz Rusyňiv-Ukrajinciv považaty za upozorňiňa, že tak to už vo Svidníku dalej ne pide. Folklor na selach vychodňoho Sloveňska je lem rusyňskyj, vse byl rusyňskyj, bo ukrajinskyj  ne mal chto, aňi koly vytvoryty. Perša fala prysťavalciv iz Ukrajiny byla po roku 1917, kiď ukrajinska šľachta a vzdelanci vťikaly pered boľševykami v Rusku a usidľuvaly sja v mistach na Sloveňsku. Tu najlehše  nachodyli zamestnaňa. Na selach trebalo robyti lem na poli, zato sela obchodyli ( podrobňiše o ťim pyšu v novynkach Dukľa a Piddukľansky novynyky u tim tyždňi).
Ne zme proty tomu, žeby aj Ukrajinci na festivali participuvaly, ale naj ukazujut svoju ukrajiňsku kuľturu a ne rusyňsku, kotru sobi lem "konferencierskym textom" nazyvut ukrajiňskov. Tak sja už dale zostavuvaty program festivalu u Svidnyku ne smije. Bo to doteper bylo  jadro ukrajiňizačnoj politiky festivalu a totu polityku nam treba z festivalu odstranyty, pak bude všytko v porjadku.
Misto Svidnyk ne prevžalo na sebe organizatorsku povynnosť zato, bo jem ne ponukal ekonomične rišiňa. A poslanci dumajut i na finančne zaťažiňa mista.  Kid ale budut pryjaty moji dalšy navrhy na vybori pro menšyny u poneďiľok, tak častočňi porišyme aj ekonomiku svidnyckych slavnosti.
Troje poslanci bylo "za" a ostatňi sja strymaly, ale nychto ne byl aňi proty druhomu navrhu. To považuju za chvalyhodnyj prystup svidnyckoho parlamentu ku rišiňu narodnostnoj polityky i dobroho rišinja otnošiňa Rusyniv a  Ukrajinciv. Všytko je aktualne a budučnosť zaležyt lem od schopnosti rusyňskych aktivysťiv.

Jake stanovysko očekavate od Sojuzu Rusyniv-Ukrajinciv Slovenska na rekomanduvaňa svidnyckych poslanciv aj zazerajuči na Vašu incijatyvu vo Vybori pro menšyny kolo Urjadu vlady SR, de požadujete žeby "sja inštitucyja  SNM-Muzej ukrajinskoj kultury vo Svidnyku peremenuval na SNM-Muzej rusyňskoj kultury a taksamo na vašu  propozyyju  vydati zakaz registruvati a finančňi podporuvati taky spolky a združiňa, kotry ukrajiňizujut rusyňsku kulturu"?
Akurat jem dostal (e-mailom) stanovysko ukrajinskych zastupciv vo vybori na mij navrh peremenuvaty muzej u Svýdnyku na rusyňskyj.  Roman Dohovyč poslal  sekretarovi vyboru protestne pysjmo i žadaňa na sťahnuťa mojoj propozycyji  z programu. Ja z joho pozycyjov ne suhlašu,  proto, že sja jidnat o diskriminacyju Rusyňv u slovenskim muzejnyctvi. Ja mam pravo žadatu uznaňa  publičnoj spravodlyvoj prezentacyji rusyňskoj kultury, kotra u Svýdnýku v muzeji sja prezentuje jak ukrajinska, što je falzifikacyja fakťiv. Ja rozumľu, že ukrajinci budut choťity uvažaty Rusyňiv  "za hilku" ukrajinskoho narodu i nadale , ale to je polityka komunysťiv, ja budu nastojuvaty na svojim.  Proponuju, žeby rezultaty  toho političnoho ataku byli na vybori anuluvany.
Ja jem v kulturi robyl cilyj žyvot,  mam v ti oblasťi kvalifikacyju, znam posudyty, što je rusyňske a što je ukrajiňske. V poneďiľlok sja bude jidnaty o ťim, žeby mij navrh schvalyly ostatňi členove vyboru.
A jak sja zachovat Sojuz Rusyňiv-Ukrajinciv ku mojim navrhom? Ja dumam, že budut  oponuvaty, ale tu sja treba trymaty lem fakťiv, že rusyňske je rusyňske a ukrajiňske je ukrajiňske. Na Sloveňsku mame inakšyj pravnyj porjadok jak na Ukrajiňi. Rusyňiv-Ukrajiňciv na Sloveňsku ne je. Keď tu Ukrajinci ne žyly, što sja pyše i v Ottovim etnografičňim naučnym slovarju, tak to treba braty jak fakt.  Naisto to bude komplikovane, ale virju, že členove vyboru pochopľat, chto sja choče na Rusynoch pryžyvuvaty....

Ďakuju za bišidu.
-lb-