Co Říman, to imigrant
Říše před svým pádem čelila přílivu cizinců z Anatolie a Afriky, ale i Slovanů
Analýzy DNA nebožtíků pochovaných v nekropoli římského Viminacia přinesly nejedno překvapení. Periferie impéria přitahovala Slovany, ale i lidi z Anatolie, a dokonce z východní či severní Afriky.
Římské město Viminacium vzniklo kolem velkého vojenského tábora už v 1. stol. n. l. a v dobách největší slávy v něm žilo 40 000 lidí. Ruiny metropole provincie Moesia Superior leží na východě dnešního Srbska nedaleko Kostolacu. Archeologové ho začali zkoumat už v roce 1882 a za tu dobu se jim podařil nejeden pozoruhodný nález. Některé ale doceňují až díky analýzám DNA.
U ostatků mladíka z 2. stol. n. l. našli vědci olejovou lampu ozdobenou obrázkem orla. Dravý pták symbolizoval Jupitera a to by naznačovalo, že v hrobě leží člověk s římskými kořeny. Z analýz DNA ale vyplynulo, že mládencovou domovinou byla východní Afrika, nejspíše oblast dnešního Súdánu.
Hoch se tedy narodil a vyrůstal mimo impérium, daleko od místa, kde se jeho životní příběh předčasně uzavřel. Co jej přivedlo do Viminacia, se už asi nedozvíme.
„Můžeme se jen dohadovat, zda to byl voják, otrok, nebo obchodník. Ale víme, že zakončil svou životní pouť ve Viminaciu na severní hranici římského impéria,“ říká Carles Lalueza-Fox z Přírodovědného muzea v Barceloně.
Revoluce v prériích i pampách. „Zapomenutí“ koně zoufalých Evropanů obrátili americkým indiánům život naruby
Další zajímavé informace prozradila DNA o páru pochovaném společně v nákladném kamenném sarkofágu. Bohaté pohřební dary jen potvrzují, že patřili k místní elitě. Muž byl balkánského původu, ale žena pocházela mimo jakoukoli pochybnost z Anatolie, jež byla v té době součástí impéria.
Obyvatelé tamějších měst, jako byl Efes či Konstantinopol, se často stěhovali do Říma a jeho okolí. Nález z Viminacia dokazuje, že lidi z Anatolie lákala i periferie říše.
Výsledky rozsáhlého genetického výzkumu mezinárodního týmu vedeného Iňigem Olaldem z Baskické univerzity v Gasteizu lze stručně shrnout konstatováním, že Římané se na Balkán zrovna nehrnuli. Vědci nenašli po jejich dědičné informaci mnoho stop. O to víc však tato oblast lákala lidi z krajů ležících za hranicemi impéria.
Vyplývá to ze studie zveřejněné časopisem Cell, na níž se podílelo 73 vědců z deseti zemí a 46 institucí. Kromě nebožtíků pohřbených na nekropolích Viminacia vědci určili původ lidí žijících v prvním tisíciletí i na řadě dalších míst Balkánského poloostrova, např. ve vojenských posádkách či malých zemědělských osadách. Celkem se tak podařilo přečíst kompletní dědičnou informaci 146 dávných obyvatel Balkánu.
Propustné hranice
V prvním tisíciletí našeho letopočtu prodělalo římské impérium vzestup i pád. V dobách největšího rozmachu sahalo od Atlantiku až po břehy Kaspického moře a Perského zálivu. Díky řadě dochovaných písemných pramenů známe poměrně dobře dění na Apeninském poloostrově.
Historie Balkánu tak dobře prozkoumaná není. Dochovaná písemná svědectví pocházejí od Římanů, kteří často znali tamější poměry jen z doslechu a interpretovali si je po svém. Rozbory dědičné informace lidí, kteří zde žili, tak slibují objektivnější pohled na dávné události.
Ve středověkém Oxfordu se vraždilo 50× víc než dnes, opilí studenti se zabíjeli navzájem
Podobně už vědci prozkoumali změny ve složení obyvatel za rozkvětu římského impéria i po jeho kolapsu na území Itálie a Anglie. Na severu Balkánu však vládly v mnoha ohledech specifické podmínky. Hranici říše tu tvořily nejen vojenské posádky, ale také tok Dunaje.
Genetické analýzy dokazují, že tu docházelo k významnému přílivu cizinců dříve, než impérium zkolabovalo. Ani v dobách největšího rozkvětu říše nebyla tato hranice pro cizince neprostupná.
„Hranice římského impéria se lišila od státních hranic, jak je známe dnes. Dunaj sloužil jako hranice i jako vojenská obranná linie. Řeka však představovala i významný komunikační koridor prostupný pro lidi přitahované blahobytem impéria. A vyšší životní úrovni se díky investicím z Říma těšily i pohraniční oblasti,“ přibližuje dobové poměry historik Michael McCormick z Harvardovy univerzity.
Ve 3. století se tak na území Balkánu ovládané Římem hrnuli lidé ze severní Evropy a ze stepí rozkládajících se na sever od Černého a Kaspického moře. Výjimkou nebyli ani imigranti ze severní Afriky. Přicházeli také Hunové. Jejich hroby lze snadno identifikovat, protože měli ve zvyku deformovat dětem brzy po narození měkké kosti lebky tak, aby mozkovna získala nápadně protáhlý tvar.
Invaze Slovanů
„DNA získaná z archeologických nálezů dovoluje hlubší náhled do minulosti. Zvláště to platí pro oblasti, o kterých neexistuje mnoho historických pramenů nebo kde dobová svědectví mohou být tendenční. Například o slovanském osídlení Balkánu máme k dispozici jen informace zaznamenané z pozice Římanů, protože Slované tehdy neznali písmo,“ říká Iňigo Olalde.
Globální sucho nás může zničit, nestalo by se to poprvé. Které civilizace díky němu zanikly?
Slovanský původ lze dnes na Balkáně přičíst 30 až 60 procentům obyvatel. Jak ale vyplývá z nové studie, v dobách římské nadvlády žili v této části impéria jen jednotlivci slovanského původu.
To se radikálně změnilo v 7. století, kdy Řím ztratil nad Balkánem kontrolu. V mohutné imigrační vlně přicházely po několik generací z východu na Balkán celé rodiny Slovanů. Šlo o jednu z nejrozsáhlejších demografických změn v raně středověké Evropě
„Geneticky se Slované podíleli na populaci nejen v oblastech, kde se dnes hovoří slovanskými jazyky, ale třeba i v Rumunsku nebo Řecku,“ přibližuje rozsah migrace Slovanů člen výzkumného týmu David Reich z Harvardovy univerzity. „Na území dnešního Srbska tvořili Slované až 60 procent populace, v oblasti pevninského Řecka kolem 35 procent a na ostrovech v Egejském moři dosahoval jejich podíl v tamější populaci až 20 procent.“
Jaroslav Petr
Zdroj:
https://www.lidovky.cz/orientace/veda/rimska-rise-dna-imigranti-slovane-afrika-anatolie.A231225_184755_ln_veda_hma?zdroj=LN_vybava_lidovky
foto: Rím. Kapitolský chrám
zdroj:architectureguru.ru
Aktuality
Zobraziť všetky31.10.2024
Peter Švorc vydal svoju najhrubšiu knihu
Univerzitný profesor Peter Švorc (nar. 1957), dlhoročný člen Regionálnej organizácie Slovenského syndikátu novinárov (RO SSN) v Prešove, publicista a vydavateľ, má vo svojom portfóliu najnovšie „dieťa“. Je ním kniha pod názvom Krajinská hranica …
30.10.2024
Mohol slovenský štát vzniknúť už v roku 1918? Sotva, ale Slovjacká republika áno
Opäť je tu výročie Československej republiky a človeku nevdojak napadá otázka: Čo by sa bolo stalo, keby nevznikla? Vznikol by samostatný slovenský štát už v roku 1918?
Keď po prvej svetovej vojne vznikalo Československo na rozvalinách Rakúsk…
30.10.2024
Komentár. Pamäť akváriovej rybky
Neviem, či je horšia možnosť prvá alebo tá druhá – ignorácia.
Na začiatku septembra bol na post ministra zahraničných vecí Ukrajiny vymenovaný Andrij Sybiha, ktorý nahradil Dmytra Kulebu. Na konci toho istého mesiaca už navštívil hlavné mesto…
29.10.2024
Ústredný talerhofský výbor
Výzva - pri príležitosti 20. výročia uväznenia Rusínov v Talerhofe
V roku 1914, spolu s príchodom prvej svetovej vojny, začali represie a teror rakúskych úradov proti rusínskym obyvateľom Haliče, vrátane Lemkoviny. Talerhof zostáva v pamäti n…
29.10.2024
Talerhofské spomienky
Svedectvo minulosti, bez ktorého je ťažké hľadieť do budúcnosti.
Talerhof v našej histórii je smutná kapitola. Hoci od začiatku útlaku uplynulo už 110 rokov, lemkovská komunita v Poľsku, hoci už roky „zdecimovaná“, si stále uchováva živú pamä…
28.10.2024
Ivan Pop: T. G. MASARYK a RUSÍNI
MASARYK, Tomáš Garrigue (*7. 3. 1850, Hodonín, †14. 9. 1937, Lány), český filozof, sociológ, politik a štátnik. V rokoch 1872-76 študoval filozofiu na viedenskej univerzite a 1876-77 na univerzite v Lipsku. V rokoch 1878-82 docent na univerzite…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Parobok nese na rukach Marču do postely.
-A može lipše až po svaďbi...?
-Lipše teper, bo što kiď budeš mala žarlyvoho muža...?!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať