Festival v Benátkách promítá slovenský film z bombardovaného Charkova
O dětech žijících v metru
O pár týdnů dříve by chodili do školy a mohli si hrát venku, na jaře roku 2022 se ale dvanáctiletý Niki a o rok mladší Vika skrývají s rodinami a sousedy v podzemí. Jejich novým domovem se ve válkou zasaženém Charkově stala stanice metra. Tam také slovenští filmaři Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík příběh těchto dětí natočili. Snímek Světloplachost na pomezí hraného filmu a dokumentu uvádí ve světové premiéře festival v Benátkách.
Světloplachost byla zařazena do nezávislého doprovodného programu Giornate degli Autori, který snímky vybírá s důrazem na originalitu a nezávislost. Aktuální ročník mimo jiné věnuje pozornost dramatům, které se ve světě odehrávají, ať už je to palestinsko-izraelský konflikt, protesty v Íránu, nebo ruská agrese vůči Ukrajině.
Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík přijeli na Ukrajinu s humanitární pomocí na jaře roku 2022. Přebývali v metru spolu s ukrajinskými uprchlíky.
„Uvědomili jsme si, že oči celého světa budou upřeny do první linie. Proto jsme se rozhodli najít něco, co se nejvíce blíží ‚obyčejnému životu‘, a zachovat to, jak nejlépe umíme: najít okamžik skutečné lidskosti v době ničivé hrůzy,“ vysvětlují na webu benátského festivalu své pohnutky k natočení snímku.
Bezcílný, ale ne beznadějný život
Protagonistou je dvanáctiletý Niki, jehož rodina se při bombardování Charkova ukryla do stanice tamního metra. Jejich život se nuceně přesunul do podzemí, zatímco denní světlo se stalo synonymem nebezpečí.
Spolu s nimi takto žijí stovky dalších lidí, kteří se nemohou nebo nechtějí vrátit do devastovaného města. Niki zabíjí čas bezcílným touláním po opouštěných vagonech a nástupištích, nový svět a s ním i naděje se před ním otevře, když potká svou vrstevnici Viku.
„Rozhodli jsme se konfrontovat bezčasý, bezcílný život, který žije Niki a jeho rodina, s mrazivými scénami odehrávajícími se venku. Natočili jsme postřehy z válkou zničené země, které by mohly působit jako vzdálené představy traumatizovaného dítěte, horečnatý sen z dob dávno minulých – kdyby diváci nevěděli, že jde o realitu dnešní Ukrajiny,“ říkají autoři.
Ukrajina za mřížemi i u frontové linie
Témata týkající se Ukrajiny se objevují i v předešlé tvorbě obou slovenských filmařů. Pavol Pekarčík ve vysílání Slovenské televize letos uvedl samostatný dokument 8 let u frontové linie. Mapoval v něm život obyvatel Doněcké oblasti, kde od roku 2014 bojují proruští separatisté s ukrajinskou armádou.
Ostrochovský před dvěma lety obdržel na benátském festivalu cenu v sekci Horizonty, vyhrazené novým trendům v kinematografii. Společně s režisérem snímku Peterem Kerekesem napsal scénář dramatu 107 matek, které se rovněž odehrává na Ukrajině. Tvůrci původně zamýšleli zpracovat téma jako dokument, nakonec na základě skutečných příběhů vznikl fiktivní příběh o mateřství za mřížemi. Natáčel se v Oděse a odsouzené ženy i vězenkyně v něm hrály.
Českou stopu má film Hollandové v hlavní soutěži
Na filmu Světloplachost se koproducentsky podílela Česká televize. Český podíl lze v programu letošních Benátek dohledat i v hlavní soutěži, kam byl vybrán nejnovější titul polské režisérky Agnieszky Hollandové. Fiktivní příběh s názvem Hranice je také založený na skutečných událostech. Dění na polsko-běloruské hranici nahlíží ze tří pohledů – uprchlíků, aktivistů a pohraničníků.
Hollandová bude soutěžit v Benátkách s dramatem o uprchlících na hranici. Natočila ho v české koprodukci
Podobného tématu se dotýká krátký film Mořská sůl, který natočila libanonská filmařka a absolventka FAMU Leila Basma. Hlavní hrdinka, náctiletá dívka, řeší otázku, kterou si pokládají mnozí mladí lidé v Libanonu: zda zůstat ve své rodné zemi, nebo odejít jinam.
Mezi projekty na trhu Gap-Financing Market, který dává filmařům šanci najít mezinárodní financování, se objeví připravovaný celovečerní debut Zuzany Kirchnerové. Film Karavan, těžící s filmařčiny osobní zkušenosti s výchovou handicapovaného syna, natáčí s Annou Geislerovou, dokončen by měl být příští rok. Premiéru už má jistou na jiném prestižním festivalu – v Cannes.
AUTOR jab
zdroj: ČT24, https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/3611545-festival-v-benatkach-promita-slovensky-film-z-bombardovaneho-charkova-o-detech
foto: Světloplachpost
zdroj: Czech Film Center
O pár týdnů dříve by chodili do školy a mohli si hrát venku, na jaře roku 2022 se ale dvanáctiletý Niki a o rok mladší Vika skrývají s rodinami a sousedy v podzemí. Jejich novým domovem se ve válkou zasaženém Charkově stala stanice metra. Tam také slovenští filmaři Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík příběh těchto dětí natočili. Snímek Světloplachost na pomezí hraného filmu a dokumentu uvádí ve světové premiéře festival v Benátkách.
Světloplachost byla zařazena do nezávislého doprovodného programu Giornate degli Autori, který snímky vybírá s důrazem na originalitu a nezávislost. Aktuální ročník mimo jiné věnuje pozornost dramatům, které se ve světě odehrávají, ať už je to palestinsko-izraelský konflikt, protesty v Íránu, nebo ruská agrese vůči Ukrajině.
Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík přijeli na Ukrajinu s humanitární pomocí na jaře roku 2022. Přebývali v metru spolu s ukrajinskými uprchlíky.
„Uvědomili jsme si, že oči celého světa budou upřeny do první linie. Proto jsme se rozhodli najít něco, co se nejvíce blíží ‚obyčejnému životu‘, a zachovat to, jak nejlépe umíme: najít okamžik skutečné lidskosti v době ničivé hrůzy,“ vysvětlují na webu benátského festivalu své pohnutky k natočení snímku.
Bezcílný, ale ne beznadějný život
Protagonistou je dvanáctiletý Niki, jehož rodina se při bombardování Charkova ukryla do stanice tamního metra. Jejich život se nuceně přesunul do podzemí, zatímco denní světlo se stalo synonymem nebezpečí.
Spolu s nimi takto žijí stovky dalších lidí, kteří se nemohou nebo nechtějí vrátit do devastovaného města. Niki zabíjí čas bezcílným touláním po opouštěných vagonech a nástupištích, nový svět a s ním i naděje se před ním otevře, když potká svou vrstevnici Viku.
„Rozhodli jsme se konfrontovat bezčasý, bezcílný život, který žije Niki a jeho rodina, s mrazivými scénami odehrávajícími se venku. Natočili jsme postřehy z válkou zničené země, které by mohly působit jako vzdálené představy traumatizovaného dítěte, horečnatý sen z dob dávno minulých – kdyby diváci nevěděli, že jde o realitu dnešní Ukrajiny,“ říkají autoři.
Ukrajina za mřížemi i u frontové linie
Témata týkající se Ukrajiny se objevují i v předešlé tvorbě obou slovenských filmařů. Pavol Pekarčík ve vysílání Slovenské televize letos uvedl samostatný dokument 8 let u frontové linie. Mapoval v něm život obyvatel Doněcké oblasti, kde od roku 2014 bojují proruští separatisté s ukrajinskou armádou.
Ostrochovský před dvěma lety obdržel na benátském festivalu cenu v sekci Horizonty, vyhrazené novým trendům v kinematografii. Společně s režisérem snímku Peterem Kerekesem napsal scénář dramatu 107 matek, které se rovněž odehrává na Ukrajině. Tvůrci původně zamýšleli zpracovat téma jako dokument, nakonec na základě skutečných příběhů vznikl fiktivní příběh o mateřství za mřížemi. Natáčel se v Oděse a odsouzené ženy i vězenkyně v něm hrály.
Českou stopu má film Hollandové v hlavní soutěži
Na filmu Světloplachost se koproducentsky podílela Česká televize. Český podíl lze v programu letošních Benátek dohledat i v hlavní soutěži, kam byl vybrán nejnovější titul polské režisérky Agnieszky Hollandové. Fiktivní příběh s názvem Hranice je také založený na skutečných událostech. Dění na polsko-běloruské hranici nahlíží ze tří pohledů – uprchlíků, aktivistů a pohraničníků.
Hollandová bude soutěžit v Benátkách s dramatem o uprchlících na hranici. Natočila ho v české koprodukci
Podobného tématu se dotýká krátký film Mořská sůl, který natočila libanonská filmařka a absolventka FAMU Leila Basma. Hlavní hrdinka, náctiletá dívka, řeší otázku, kterou si pokládají mnozí mladí lidé v Libanonu: zda zůstat ve své rodné zemi, nebo odejít jinam.
Mezi projekty na trhu Gap-Financing Market, který dává filmařům šanci najít mezinárodní financování, se objeví připravovaný celovečerní debut Zuzany Kirchnerové. Film Karavan, těžící s filmařčiny osobní zkušenosti s výchovou handicapovaného syna, natáčí s Annou Geislerovou, dokončen by měl být příští rok. Premiéru už má jistou na jiném prestižním festivalu – v Cannes.
AUTOR jab
zdroj: ČT24, https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/3611545-festival-v-benatkach-promita-slovensky-film-z-bombardovaneho-charkova-o-detech
foto: Světloplachpost
zdroj: Czech Film Center
Aktuality
Zobraziť všetky15.11.2024
Kto bol profesor Pavel Traubner a prečo je jeho životný príbeh výnimočný?
Vo štvrtok krátko pred polnocou zomrel vo veku 83 rokov profesor Pavel Traubner, popredný slovenský neurológ. Informuje o tom Tachles.tv s tým, že v ostatných 30 rokoch išlo aj o významnú osobnosť slovenskej židovskej komunity.
Pripomeňme si …
14.11.2024
Dominka Novotná: PRÍĎTE SI SO MNOU ZAKOLEDOVAŤ
Vianočný koncert Dominika Novotná
17.12.2024 Prešov, Divadlo Alexandra Duchnoviča
22.12.2024 Bratislava, Štúdio L+S
Lístky už v predaji: https://predpredaj.zoznam.sk/sk/listky/vianocny-koncert-dominika-novotna/
Rusínska speváčka Do…
12.11.2024
Rok 2000. Rozhovor s Pavlom Kampovom
KAMPOV PAVLO FEDOROVIČ
(* 21.09.1929, Dilok, Mukačevský okres, Podkarpatská Rus – † 16.11.2009, Užhorod),
matematik, publicista, obhajca ľudských práv, pedagóg na Užhorodskej univerzite, väzeň GULAgu
V roku 1970, pred voľbami do Najvyššej rad…
11.11.2024
V Komanči oslávili 100. výročie získania nezávislosti Poľskej autokefálnej pravoslávnej cirkvi
Pod čestnou záštitou prezidenta PR Andrzeja Dudu
Dňa 9. novembra 2024 sa v pravoslávnom chráme Ochrany Presvätej Bohorodičky v Komanči uskutočnili oslavy stého výročia nezávislosti Poľskej autokefálnej pravoslávnej cirkvi (PAPC).
"Prišli sme d…
10.11.2024
Před 86 lety padlo ve Vídni arbitrážní rozhodnutí připomínající Mnichovskou dohodu
Ztráta českého pohraničí (Sudet) ve prospěch Německa nebyla jediným důsledkem Mnichovské dohody z 30. září 1938. Dodatek k dohodě požadoval řešení problémů dalších národnostních menšin, což v případě Maďarů vedlo k vídeňské arbitráži z 2. listop…
09.11.2024
Před 35 lety padla Berlínská zeď
Konec betonové bariéry, Berlínské zdi, byl tehdy – 9. listopadu 1989 ve večerních hodinách – nečekaný. Stačilo nepřesné vyjádření člena politbyra tehdejší NDR (Německé demokratické republiky). A pomohla také atmosféra změn toho roku ve střední E…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Vasyľ - labirskŷj zmerzlynar:
-Prystupte blyže, tu sja lyže...
-Prystupte blyže, tu sja lyže...
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať