Ivan Pop: ŽATKOVIČ GRIGORIJ IGNATIJ (Zsatkovich Gregory)

15.11.2023


(*2.12.1886 Holubynoje, dnes Ukrajina,  †26.3.1967 Pittsburgh, Pensylvánie, USA), americky právník, rusínsky politik. V pěti letech se vystěhoval s rodiči do USA. Vyrůstal v rodině vedoucího představitele rusínského emigrantského spolku Sojedinenije greko-katoličeskych russkich bratstv. Absolvoval vyšší odbornou školu sv. Vincence v New Yorku a sv. Ducha v Pittsburghu, práva vystudoval na pensylvánské univerzitě. Do roku 1918 právník korporace General Motors, na podzim téhož roku byl pozván do vedení Americké národní rady Uhro-Rusínů (ANRUR), která mu uložila úkol sestavit memorandum pro prezidenta USA W. Wilsona ohledně postavení Podkarpatské Rusi v nové Evropě.

G. Žatkovič považoval Rusíny za svébytný národ a na základě toho koncipoval program ANRUR. V jím vypracovaném memorandu bylo prvním požadavkem „přiznání Rusínům statutu samostatného, a bude-li to možné, plně nezávislého národa, který by mohl vytvořit svůj stát. Jestliže to možné nebude, lze uvažovat o variantách spojení na zásadách autonomie s některým sousedním slovanským státem".  21. října se Žatkovič setkal s prezidentem USA. Prezident W. Wilson doporučoval připojit se k některému slovanskému státu a také vstoupit do projektované Středoevropské demokratické unie. 23. října vstoupila ANRUR ve Philadelphii do unie středoevropských států, G. Žatkovič podepsal jejím jménem Deklaraci všeobecných cílů nezávislých středoevropských národů. Při podpisu prohlásil: „Naše činy v Americe jsou nezávislé, oddělené od ukrajinských. Ukrajinci mají svou cestu rozvoje, své vlastní organizace. My máme své dějiny, jiné než Ukrajinci."

Ve Philadelphii se Žatkovič poprvé setkal s T. G. Masatykem a společně posoudili otázku připojení Podkarpatské Rusi k Československu. Masaryk slíbil Žatkovičovi, že pokud se Rusíni připojí k ČSR, budou mít zaručené autonomní území. 12. listopadu 1918 se ve Scrantonu (stát Pensylvánie, USA) konal pod vedením G. Žatkoviče sjezd ANRUR, který ve svém řešení pro Podkarpatskou Rus prohlásil československou variantu za optimální. Na sjezdu prosadil Žatkovič návrh, aby byl proveden plebiscit mezi americkými Rusíny V prosinci 1918 proběhl plebiscit, v němž 67 % zúčastněných hlasovalo pro připojení Podkarpatské Rusi k Československé republice.

Z iniciativy prezidenta T. G. Masaryka přijela na mírovou konferenci do Paříže delegace amerických Rusínů v čele se Žatkovičem. G. Žatkovič informoval o rusínské otázce plukovníka E. M. House, který vedl v nepřítomnosti prezidenta W. Wilsona delegaci USA, a setkal se i s členem francouzské delegace A. Tardieum. Po setkání s A. Beskidem vytvořili Russku komisiju, která vystupovala jménem všech Rusínů.

Na radu prezidenta T. G. Masaryka G. Žatkovič odjel s delegací amerických Rusínů do Užhorodu. V Praze předal prezidentovi memorandum ve formě svých Čtrnácti hodů, podmínek připojení Podkarpatské Rusi k ČSR. Své podmínky Žatkovič fomuloval podle vzořu ameríckého ústavního systému, práva států v americké federaci, které se však nedalo uplatnit v tehdejší střední Evropě. V Bratislavě Žatkovič jednal s ministrem pro Slovensko Vávro Šrobárem o hranici mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. V Prešově Žatkovič jednal s představiteli Karpatoruské národní rady, která zmocnila americkou delegaci pracovat pro spojení prešovské, užhorodské a chustskě rady na základě Žatkovičových Čtrnácti hodů. Komunistický převrat v Budapešti a expanzivní záměry maďarského diktátora Bély Kuna donutily Žatkoviče odjet do Paříže a požádat mírovou konferenci, aby dala souhlas s obsazením veškerého území Podkarpatské Rusi. V březnu - dubnu 1919 se G. Žatkoviči podařilo konsolidovat rusínské „rady" a definitivně prosadit myšlenku připojení Podkarpatské Rusi k ČSR jako autonomní území. 8.5.1919 Centrální ruská národní rada na svém zasedání v Užhorodu schválila usnesení o připojení Podkarpatské Rusi k ČSR, rovněž doporučila G. Žatkoviče jako zplnomocněného ministra. Avšak čs. vláda na základě vyhlášeného generálního statutu rozhodla jinak. Do čela státní správy na Podkarpatské Rusi stanovila administrátora (J. Brejcha) a jako poradní sbor prozatímní pětičlennou rusínskou autonomní radu v čele s Žatkovičem, nazvanou „prozatímní Direktorium".

Direktorium bylo nevyhraněným celkem, obsahujícím prvlcy provizorního autonomního sněmu a orgánu autonomní správy, nemělo však skutečný vliv na správu země, která byla v rukou čs. administrátora a vojenského velení, resp. vojenského diktátora. G. Žatkovič, vychovaný v duchu americké aktivity a zároveň jasné kompetence jednotlivých článků ústavních orgánů, nemohl plnit úlohu loutl<y, což vedlo k otevřenému konfliktu mezi Direktoriem, administrátorem a vojenským diktátorem. Začátkem února 1920 Direktorium podalo demisi, která však prezidentem přijata nebyla. Po schválení Ústavní listiny ČSR čs. vláda vydala nařízení o změně generálního statutu Podkarpatské Rusi. Do čela místní výkonné moci byl postaven guvernér. 5. května 1920 prezident republiky jmenoval na návrh vlády G. Žatkoviče dočasným guvernérem Podkarpatské Rusi (Žatkovič občas používal titul „prezident Rusínie"). Skutečná moc však v zemi byla v rukou čs. úředníka, viceguvernéra (P. Ehrenfeld).

Po desetiměsíčním fungování v úřadu guvernéra podal G. Žatkovič demisi, která představovala určitou formu protestu proti centralizační politice čs. vlády na Podkarpatské Rusi, a to jak v otázce autonomie, tak i v postavení guvernéra. Po dlouhých a neúspěšných jednáních 16.5.1920 prezident republiky G. Masaryk Žatkovičovu rezignaci přijal. G. Žatkovič zklamaný z postupu čs. vlády, opustil Podkarpatskou Rus a vrátil se do USA, čímž podkarpatská politická scéna navždy ztratila tohoto důsledného a nejschopnějšího oponenta pražského centralismu.

Po návratu do USA vyvinul G. Žatkovič velkou protičeskoslovenskou propagační aktivitu. Pro americké Rusíny napsal obsáhlou zprávu Otkrytie-Exposé byvšeho gubernatora Podkarpatskoj Rusi, o Podkarpatsko; Rusi (1921), brožuru The Rusin Question in a Nutshell (1923), ve které analyzoval celý proces připojení Podkarpatské Rusi k ČSR a své snahy o uskutečnění autonomie po vzniku ČSR. V letech 1920-45 vykonával advokátskou praxi v Pittsburghu (USA), byl právním poradcem Pittsburské řeckokatolické diecéze. V době 2. světové války se vrátil k rusínskému problému, posuzoval ho v rámci obnovení ČSR v předmnichovských hranicích, setkával se s čs. představiteli v exilu (E. Beneš, J. Masaryk). Stál v čele Americké karpatoruské ústřední konference, vydával noviny Carpathian, které propagovaly myšlenku zachování Podkarpatské Rusi ve svazku s ČSR. V letech 1944-45 protestoval proti sovětské anexi Podkarpatské Rusi.

prof. Ivan Pop

foto:
Gregorij Žatkovič (1886-1967),  prvý guvernér Podkarpatskej Rusi
Autor neznámy - Viedenské ilustrované noviny XV/51 (December 16, 1920), p. 6

Aktuality

Zobraziť všetky
20.05.2024

V Starij Ľubovni odbŷv s’a jubilejnŷj 15-ŷj Sejm Rusyňskoj obrodŷ na Sloveňsku

Na posadi predsedŷ bŷv potverdženŷj Martin Karaš. V Starij Ľubovni odbŷv s’a jubilejnŷj 15-ŷj Sejm Rusyňskoj obrodŷ na Sloveňsku V nediľu 19-ho maja 2024-ho roku zŷšly s’a v Starij Ľubovni delegatŷ i hosti na jubilejnim 15-im Sejmi Rusyňskoj…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
20.05.2024

„Jenom deset dní nepil, a ejhle! Umřel.“

K alkoholismu na Podkarpatské Rusi   V 19. století se začaly objevovat spolky propagující střídmost a abstinenci a došlo také k  lékařskému popsání následků popíjení alkoholu. Nepřekvapí, že mnohé oblasti a  společenské skupiny byly k těmto názo…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
19.05.2024

Vychvaľovaný aj kritizovaný Edvard Beneš

Aký bol politik, ktorý doplatil na krutosť dejín V máji pred 140 rokmi sa narodil druhý československý prezident Edvard Beneš. Čo v skutočnosti „napáchal“, čo ho k tomu viedlo a v čom mu jeho vášniví kritici krivdia? V českom Senáte sa bud…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
19.05.2024

Beneš sa Mussoliniho neobával. Pred 100 rokmi s ním vyjednal medzištátnu zmluvu

V polovici mája 1924 rokoval československý minister zahraničných vecí Edvard Beneš v Ríme s talianskym premiérom Benitom Mussolinim. Výsledkom rokovaní bola československo-talianska zmluva o srdečnej spolupráci. Československý minister zahrani…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
18.05.2024

Rozhovor. Veľa závisí aj od toho, v akej rodine človek vyrastá

Ocenený Marián Marko: Zbožňoval matematiku, páčilo sa mu povolanie rušňovodiča, je z neho herec Už takmer 25 rokov šéfuje jedinému rusínskemu divadlu na Slovensku so sídlom v Prešove. S úsmevom konštatuje, že hercom sa stal vlastne vďaka svoj…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
16.05.2024

Atentáty v našich dejinách  

O život išlo Masarykovi, Hlinkovi, Tisovi a ďalším Ani medzivojnová československá demokracia sa nevyhla atentátom či aspoň neúspešným pokusom. Po atentáte na Roberta Fica sa začali objavovať varovania, že prudká polarizácia slovenskej spolo…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Teta Paraska:
-Ščaslyvy ľude sja radujuť z toho, što majuť - neščastlyvy plačuť za tym, što ne majuť...!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať